Медаль «Партизану Отечественной войны»

Pro ocenění statečnosti a zásluh byla dne 2 .února 1943 Výnosem nejvyššího sovětu SSSR založena medaile s názvem: " Medaile partyzána Vlastenecké války".Medaile byla určena bojovníkům partyzánských oddílu, kteří se zapojili do bojů v týlu nepřítele. Medaile se členila na dva stupně.
Medaile I. stupně ve stříbře (ražba ve stříbře o ryzosti 925)
Medaile 2. stupně ( ražba v mosazi)
Medaile prvního a druhého stupně byla určena partyzánům z období Vlastenecké války, velitelům, ale i bojovníkům partyzánských oddílů, kteří projevili osobní odvahu, statečnost v bojích s nepřítelem v jeho týlu.
Autorem návrhu této medaile je medailér, umělec Москалев Н.И. ( Moskalev N.-I.). Uvádí se a je to zajímavý fakt, že návrh medaile byl převzat z návrhu medaile, která byla připravována, ale nerealizována a to medaile za 25. let sovětské armády,
Popis medaile:
AVERS:
Na přední straně je profilovaný obrázek V.I. Lenina a I.V. Stalina s pohledem doleva. Po obvodu medaile na stuze o šířce 4 mm je určující nápis: “ПАРТИЗАНУ ОТЕЧЕСТВЕННОЙ ВОЙНЫ” na začátku nápisu a na jeho konci je plastická, pěticípá hvězdička . Zcela v dolní části medaile je vypouklá pěticípá hvězdička se srpem a kladivem. Tedy medaile má všechny atributy socialistického umění a symboliku země.

REVERS:
Na zadní straně je ve třech řádcích rozložen nápis:
“ЗА НАШУ СОВЕТСКУЮ РОДИНУ”.
V horní části nad nápisem je je symbol SSSR "Srp a kladivo".
Medaile je pomocí pevně naletovaného ouška a závěsného kroužku upevněna na kolodku na které je stuha o šířce 24 mm. Stuha u obou stupňů medaile je světle zelená a u stříbrné medaile je ve středu červený proužek a u medaile mosazné, tedy 2. stupně je tento proužek modrý.

1. část

První medaili 1. stupně, která byla udělena 29.4. 1943 dodržel Антонов Семен Федорович,
První medaili 2. stupně, která byla udělena 28.04.1943 obdržel Жаровских Алексей Алексеевич,
Udělení či ocenění partyzána dvěma medaile bylo celkem mimořádné, ale i takový případ známe,. Dvě medaile Partyzán Vlastenecké války 1. stupně obdržel Барьяш Григорий Ильич.V období války byl velitelem speciálního diverzního oddílu v oblasti Polesi

Opětovné udělení medaile je výjimečný případ. Baryash Grigory Ilyich byl vyznamenán dvěma medailemi "Partyzánu vlastenecké války" prvního stupně. Během válečných let byl velitelem zvláštního oddělení partyzánské jednotky Polesie.

K 1. lednu 1995 je v evidenci 56 883 udělení medaile I. stupně a dále 70 992 medailí II. stupně.

V současné době je na mnoha místech v Rusku odsuzována" Ruská Ortodoxní církev" jako spolupracovník Hitlera a fašistů. Snad proto zde pár info o tomto problému z Jekaterinburgu

Převzato z ruského tisku:
Na rozdíl od aktivně implantovaného mýtu, že ROC téměř sloužil Hitlerovi, je pravda diametrálně opačná. Na počátku války byl hlavou církve patriarchální loumenní lidé, metropolita Moskvy a Kolomna Sergius, 74letý téměř neslyšící starý muž s padajícím zrakem, který se stěží mohl bez pomoci pohnout.
Toto je část z projevu starého patriarchy:
„Fašističtí lupiči zaútočili na naši vlast. Vzbouřili všechny druhy smluv a slibů a náhle na nás narazili, a nyní krev civilistů zavlažuje jejich rodnou zemi. Období Batu, německých rytířů, Karla Švédska, Napoleona se
opakují ... Ale ne poprvé, kdy ruský lid musí takové zkoušky vydržet. S pomocí Boha a tentokrát rozptýlí fašistické nepřátelské síly. Naši předci neztratili srdce a v horší situaci, protože si nepamatovali osobní nebezpečí a výhody, ale jejich posvátnou povinnost vůči své vlasti a víře, a vyšli vítězně ... Naše pravoslavná církev vždy sdílela osud lidí. Spolu s ním prováděla a utěšovala jeho úspěchy. Teď už neopustí své lidi. Požehná nebeské požehnání a nadcházející celostátní výkon ...
My, pastoři církve, v době, kdy vlasti vyzývají všechny k tomu, aby je využívali, bude nehodné, když se budou dívat mlčky na to, co je kolem, ne aby povzbudili oslabované, zklamané konzoly, neváhali si vzpomenout na povinnost a vůli Boží. A pokud je navíc pastýřovo ticho, jeho nevázanost ke shromáždění, které prochází, vysvětluje také lstivými úvahami o možných výhodách na této straně hranice, pak to bude přímá zrada jeho vlasti a jeho pastorační povinnosti, protože církev potřebuje pastýře, který skutečně slouží „pro Ježíše“. a ne kvůli kusu chleba, “jak to vyjádřil sv. Dimitry z Rostova. Dejme naše duše spolu s naším stádem.
Kristova církev žehná všem ortodoxním, aby chránila posvátné hranice naší vlasti.
Pán nám dává vítězství. “

Zprávy o nepokojích v Jekatěrinburgu Rusko nadchly do takové míry, že protestující proti výstavbě katedrály brzy přešli na jazyk žáků osmé třídy ve školní toaletě.

Proč je ortodoxie tak ostře obviňována ze středověké zaostalosti a opět z temnotismu? A co je nejdůležitější, udělejte to všem, kteří s maximální spokojeností patří k celé řadě televizních programů ve stylu různých "bitev" kouzelníků, čarodějnic, čarodějnic a čarodějnic? Tyto programy jsou zároveň prezentovány v poměrně vážném, téměř dokumentárním formátu.

Není bez zajímavosti si vzpomenout, kde bojovali svůj poslední boj českoslovenští výsadkáři, stateční lidé, hrdinové. Atentát na Heydricha nám vrátil čest! ANO, bylo to v pravoslavném chrámu.

Omlouvám se za strojový překlad, ale každý pochopí o čem zde je řeč.
Akci zorganizovalo Liberální hnutí, staří komunisté a mládež.

Mnozí frontoví vojáci, kteří válku ukončili v Berlíně či Praze se po válce zapojili do ROC a stali se kněží. Své vojenské řády si ponechali a hrdě nosili. Na ukázce:
Слева направо — архимандрит Нифонт (Николай Глазов), протоиерей Василий Брылёв, протоиерей Роман Косовский
Zleva doprava - Archimandrite Nifont (Nikolai Glazov), arcivévoda Vasilij Brylev, arcivévoda Roman Kosovský