Altmann píše:Já se pokusím poukázat na jednu zajímavost, která by mohla s tímto problémem mít nějakou souvislost.
V roce 1960 jsme již "vybudovali socialismus" a změnil se název republiky, již tedy ne ČSR, ale ČSSR. V této době jistě firma měla vyrobené a uskladněné tyto starší řády, ale co s tímto zbožím, které prezidentská kancelář již nechtěla a tedy nepřevzala. Začíná výroba ŘBL nového vzoru , který se od původního modelu odlišuje. Abych zde nevyprávěl pohádky je tedy možné, že tyto vyrobené kusy do zásoby se uskladnili neb jejich roztavením by firmě velký zisk nepřineslo. Tento předpoklad má jistou logiku, řády jsou v etujích uložené, ale k značení a puncovaní, které opět není a nebylo zdarma nedošilo. Rád se nevyrábí dle objednávky souhlasné s počtem vyznamenaných. Firma vyrábí ŘPL, skončí a plynule přechází na výrobu jiné medaili či vyznamenání či řádu. Nikomu nevznikla žádná škoda neb systém v socialismu byl takto nastavený a řády na náš čekali v depozitu firmy. Osobně se domnívám, že to jsou originální kusy bez značení firmy a bez puncovaní. V chaosu roku 1990 ŘBL mizí a objevují se na aukci. Tedy podobná situace, kdy se mezi nás dostávají řády J. Žižky, hvězda a medaile řádu Za svobodu a další uskladněné věci, které se v chaosu roku 1968-70 zcizili.
Toto je jen myšlenka, která je nepodložena a asi se to přesně nedovíme, neb to by nám firma Aurea musel napsat kdy, za kolik a od koho řády zakoupila a to čekat nemůžeme.
Pochopitelně, že ani já nemusím ( ale mohu) mít pravdu.
osobne sa mi to nezdá - chcelo by to seriózny výskum zameraný na výrobný proces, ale celkovo si nemyslím, že by niekde len tak ležali neopuncované kusy a na niečo čakali... predovšetkým u smaltovaných vyznamenaní si neviem predstaviť, ako do nich niekto razí punce až po smaltovaní.
Na druhej strane, aj keby to tak bolo, prečo by sa na vyznamenanie razila značka firmy až dodatočne?
