Medaile španělských dobrovolníků v boji proti bolševiznu

[Altmann]

Pamětní a čestná medaile španělských dobrovolníků v boji proti bolševiznu
(Erinnerungsmedaille für die Spanischen Freiwillingen im Kampf gegen den Bolschewismus)

Generál Franko se do války na stranu Hitlera nepostavil, ale zároveň nebyl proti vyslání dobrovolníků v boji proti jednotkám Rudé armády. Pro tyto dobrovolníky bylo nutno založit a udělit vyznamenání, kterým by byla oceněna jejich zbytečná obět, která především v bojích o Stalingrad znamenala pro španělské vojáky katastrofu.V Německu, byla medaile vyrobena u firmy Deschler & Sohn v Mnichově,ze slitiny zinku a bronz.
Medaila byla založená 03.01.1944 jako vyznamenání pro příslušníky 250.dobrovolnická pěchotní divize (Modrá divize - División Azul)..

Avers:
Na přední straně medaile v dolní části, při okraji je umístěna svastika s vavřínovou větvičkou. Ve středu medaile je položený nahý meč v horizontální poloze. Čepel je zakrytá dvěma štíty. Na štítě, který je na levé straně je německý orel, na druhé straně střely falangistů. Na horní části je německá přilba vz. 42 (Model M42).

Revers:
Na reversu medaile, ve spodní části je vidět silueta Železného kříže na stuze, která je tvořená z leva vavřínem a zprava dubovými listy. Ve středu plochy medaile je umístěn nápis: DIVISION ESPANOLA DE VOLUNTARIOS EN RUSSIA (Divize španělských dobrovolníků v Rusku).


Medaile má průměr 32 mm. Medaile se nosila na stuze, která je široká 30 mm. Stuha je červená se žlutým a bílým pruhem, po okrajích se nachází pruh černý. Medaile se udělovala v originální, jednoduché etuje bílé barvy, později v papírovém sáčku K medaili byl vydán i dekret a potvrzení o udělení, který byl v němčině.

http://www.grupotortuga.com/El-ejercito ... a-Division

[Altmann]

Historie dobrovolníků ze Španělska začíná již 13.07.1941, kdy první vlak s dobrovolníky odjíždí z Madridu do Bavorska, kde dochází k vytvoření 250. pěchotní divize. Po intenzivním výcviku a bojovém stmelení jednotky, odjíždějí dne 20.08.1941 vojáci na ruskou frontu. Dne 10.10. postupuje jednotka boj v prostoru jezera Ilmeň a odráží útok sovětských jednotek.


V zimě roku 1941-42 vedli vojáci Modré divize (División Azul) těžké boje se Sověty. Bojovali statečně. Vojenské záznamy uvádějí, že divizí prošlo více jak 45 000 vojáků, na 4 500 jich v Rusku padlo a více jak 16 000 jich bylo raněno a zmrzačeno. Po neúspěchu německých vojsk u Kurska uvažoval generál Franco o stažení jednotky z fronty a o jejím návratu domů. Adolf Hitler dne 10.10.1943 rozhodl o stažení jednotky z Ruské fronty a přesunu do Španělska. V Rusku však zůstávají dobrovolníci tak zvaného Modrého legionu v síle 3 000 vojáků pod velením plukovníka Antonia Garcia Navarra, přičemž bojují v sestavě 121. německé pěchotní divize. V březnu roku 1944 se i tato jednotka z fronty stahuje a odjíždí domů do Španělska.
Další dobrovolníci již bojují v jednotkách "SS" a později i v pluku Brandenburg. Poslední boj postupují dobrovolníci již v ulicích Berlína v sestavě 11. divize SS (Nordland). Většina z nich v pouličním boji padla. Velitel jednotky SS-Haupsturmführer Miguel Ezguerra (1903-1984) však přežil v ruském zajetí a vrátil se do Španělska. Sám o této bojové činnosti napsal vzpomínkovou knihu: Berlín a vida o Muerto.


Literatura:
EZGUERRA, Miguel: Berlin a vida o Muerto
TARAS, D.A.: Válečné vyznamenání spojenců Německa ve druhé světové válce, Minsk 2003

[Altmann]

Španělská vláda založila vlastní variantu vyznamenání pro vojáky a důstojníky "Modré divize". Tato medaile byla určená všem španělským vojákům, kteří se nacházeli na frontě v Rusku a se zbraní v ruce, po boku fašistického Německa a jejich satelitů bojovali proti Rudé armádě.
Popis dekorace:
Avers:
Medaile má podobu španělského orla, který má na střed hrudi položený zmenšený Železný kříž 1939, který v tomto případě měl symbolizovat "bratrství ve zbrani" dvou národů jak bylo uvedeno v návrhu a statutu této zajímavé medaile. Medaile je převýšená královskou španělskou korunou.

Revers:
Na zadní straně je zobrazena typická kopule pravoslavného chrámu sv. Sofie v Novgorodu a doplněn nápisem "RUSIA 1941" (Rusko 1941). Zadní strana celkem přesně upřesňuje bojiště vojáků slunného Španělska. Při okraji medaile je symbolický řetěz nesvobody.
Poznámka:
V prostoru chrámu se ubytovali příslušníci technické skupiny "Modré divize", kteří sňali kříž s holubicí a vše přepravili do Španělska. I ve válečné době se jednalo o krádež. V roce 2002 požádal gubernátor Novgorodského kraje Velvyslance Španělského království o prošetření, kde se kříž s holubicí nachází.. Kříž byl umístěn na čestném místě muzea (síně bojových tradic) Vojenské technické akademie v Madridu. Jednání mezi ruským prezidentem a králem dospělo k závěru, předat kříž s holubicí zpět pravoslavné církvi. V roce 2004 byl kříž za účasti ministra obrany Španělského království vrácen do rukou patriarchy Moskvy Alekseje II. ( Алексию II.) a celé Rusi


Tato vkusně a zajímavě řešená dekorace se nosila na stuze bílé barvy, která byla po stranách zakončena pruhem v národních barvách Španělska a na straně druhé v barvách spojence, Německa.
Medaile se udělovala v krabičce s nadpisem: MEDALLA DE TROPA-DONATIVO DEL MINISTERIO DEL EJERCITO (Vojenská medaile-založena vojenským (válečným) ministerstvem).
Nebo byl na udělovací etuje (krabičce) nápis: MINISTERIO DEL EJÉRCIT-MEDALLA CONMEMORATIVA.

Každý dobrovolník měl nárok (zdarma) na medaili, pokud sloužil v Rusku nejméně 6 měsíců. Voják však mohl obdržet dekoraci v případě zranění.Nošení dekorace na uniformě osobně schválil. generál Franko.


Po skončení 2.světové války nebyla svastika ve Španělsku zakázaná a tak veteráni tuto dekoraci nosili na sponách i samostatně, jako připomínku své služby na „Východní frontě“. V současné době se tyto medaile vyrábějí pro potřebu sběratelů, tedy hovoříme o sběratelských kopiích.


Poznámka:
Roku 1570 vyplenil Ivan Hrozný město a obyvatelstvo zmasakroval. Holub, který seděl na kupoli chrámu sv. Žofie, hrůzou zkameněl. Bohorodička jednomu z mnichů vyjevila, že holub byl poslán pro útěchu těžko zkoušených obyvatel města a dokud holub z kříže nesletí, bude město pod jeho ochranou. V srpnu 1941, když obsadila město nacistická vojska a chrám byl poškozen, kříž i s holubem si jako trofej odvezli do Španělska vojáci Modré divize, bojující po boku německých vojsk. Roku 2002 poslala pravoslavná církev do Madridu poselství, v němž požadovala vrácení kříže s holubem. Slavnostní akt navrácení se uskutečnil roku 2004 v moskevské katedrále Krista Spasitele za přítomnosti vysokých španělských a ruských představitelů. Na pozlacenou kupoli se vrátila kopie kříže s holubem.


Literatura a prameny jsou v úvodní části tohoto pojednávání

[Altmann]

Originální dekorace:

[Altmann]

Znak španělské falangy

Tento znak, označení či viditelně nošený odznak příslušníků Modré divize byl zřízen z rozhodnutí členů Falangy, což ve Španělsku byla strana pravicově nacionalistických příslušníků této organizace. Zároveň však to byla i jediná, legální politická organizace v době vlády generála Franca. Dobrovolníci, příslušníci Falangy měli právo nosit tento odznak na svých (německých) uniformách. Tedy toto Jho (Jařmo) a střely byly čestným znakem dobrovolníků Modré divize. Příslušníci Falangy nosili modré košile a od tohoto je odvozen i název „Modrá divize“.

Toto zpracování odznaku má svoji historii ve starém Španělsku, jde o spojení erbů krále Ferdinanda a královny Isabely Kastilské. Jařmo je znakem právě královny Isabely a střely krále Ferdinanda. Odznak se nosil na uniformě upevněn připínacím (zavíracím) špendlíkem. Falanga, španělská fašistická strana rozpoutala v zemí hrůzný teror proti všem levicovým a demokratickým stranám ve Španělsku. Za 2. světové válka však i přes naléhání Hitlera zachoval generál Franco neutralitu a po válce postupně, ale silně omezoval vliv Falangy s cílem zlepšit vztahy především s USA. Po jeho smrti v roce 1975 byl ve Španělsku obnoven demokratický systém.

[Altmann]

Vedle rumunských, maďarských, finských, slovenských a italských spojenců nasadila německá armáda na východní frontě velké počty neněmeckých dobrovolníků v německých uniformách, kteří bojovali, aby si zajistili privilegované místo pro poválečnou dobu po německém vítězství. Dne 20. července 1941 povolil Francisco Franco, vládce Španělska, aby se ze 18 693 dobrovolníků ze španělské armády a fašistické falangy zformovala 250. pěší divize ( Modrá divize ), jako projev vděku za německou pomoc ve španělské občanské válce. Až do 20. října 1943 se účastnila bojů na leningradské a volchovské frontě. Tehdy Franco ustoupil spojeneckému nátlaku a odvolal ji zpět.
Tolik úvod z tisku.
Dnes se objevují pamětní medaile, věnované těmto obětovaným vojáků. Zhruba 10% nasazených Španělů v boji padlo. Do zajetí se dostalo (opět orientačně) na 1200 vojáků. Zatímco co zajatec z Maďarska, Rumunska, Itálie, Rakouska, ale i Německa po zhruba pěti letech vracejí domů, Španělé si v lágrech pozbývali až 10 let.
V současné době existuje dostatek historických dokladů a tak přiložím jen několik památek na tuto dobu a tyto vojáky.
Pamětní medaile (viz obrázek) je zajímavá právě svoji stuhou, která upomíná na vyznamenání z let 1941 - 1945

[Altmann]

obrázky a vzpomínky