Filozofie sbírání

[mac]

Odoslané: St Sep 28, 2011 5:12 pm

Ptal se vás někdo proč sbíráte vyznamenání?
Co s tím budete dělat?
Proč sbíráte zrovna To nebo Tamto?
Ptal se vás někdo na to?Co jste mu řekli?
Chlubíte se sbírkou přátelům,manželce?
Napište svoje zkušenosti.
Jaká je vaše filozofie sbírání.

[Altmann]

Odoslané: St Sep 28, 2011 5:55 pm

Filosofická otázka či chápání faleristiky se u nás vrací o dvacet let zpět. Pokud připustíme,že faleristika je pomocná věda historická, musíme se připravit na pohrdavý postoj profesionálních vzdělaných historiků. Jejich teze je:
Historie je to co já napíši!
Mnohdy mají tito pánové i pravdu. V současné době se u nás na žádné VŠ neberou a neučí nic o faleristice a domnívám se,že ani o numismatice. Je dnes zcela normální,že faleristika je chápaná tak, že opíši prodejní katalog, mnohdy s chybami či úmyslem,který má pouze zvýšit prodejní cenu. Zcela se zapomnělo na pana Měřičku, který je ve světě stále chápán jako přední znalec RU a evropské faleristiky. U nás je v lepším případě pan Měřička opomíjen, ale i pomlouván.

Osobně si myslím,že prosté sbírání tak jak je prezentováno dnes je smutný úkaz a úpadek faleristiky. Když jsme byli mladí, „staří páni“ nás učili pochopit dobu kdy vyznamenání vznikala, proč vznikala. Osobně jsem se věnoval německé klasické literatuře s cílem pochopit dobu. Jistě i díky tomu, se věnuji Rakousku-Uhersku a cela jsem zanevřel na dekorace II. národního odboje. Dějiny Srbska a Černé Hory jsou základem pro sbírání dekorací Balkánů.

Není třeba se chlubit, ale starší sběratelé by měli mít morální povinnost předávat zkušenosti mladším kolegům. Právě o to se budu pokoušet zde. Pracoval jsem na http://www.valka.cz, ale právě zde jsem narazil na naprostý nezájem a nepochopení majitele a nakonec jsem pochopil,že moje služby tam nejsou vítané a byl jsem odejít. Toto vše je jistě filosofie sbírání. Velkým nešvarem je i snaha být světoví. Otrocké překlady z angličtiny či do angličtiny jsou smutným příkladem. Zcela se zapomíná, že český či slovenský výraz musí být určující a zcela pochopitelný. Konec konců ani názvy knih, filmu a mnohdy i zboží se nepřekládají otrocky neb by překladem ztratili smysl.

Nechci zde mentorovat, ale snad jsem vyjádřil svůj názor. Bylo by pěkné v této diskuzi pokračovat.

[teodor]

Odoslané: St Sep 28, 2011 7:07 pm

za seba môžem povedať, že moja cesta k faleristike bola trošku kľukatejšia.....

História ma bavila od malička, pochodil som množstvo slovenských hradov, kaštieľov, múzeí.... pôvodne som sa venoval najme chladným zbraniam, táto téma ma zaujímala od mladosti, prvý bodák som kúpil od spolužiaka na strednej škole (mám ho doteraz). Keď som bol v Anglicku, chodil so po múzeách aj tam, obdivoval zbierky brnení a zbraní, a tu ma zaujalo, že vystavovali vo vitrínach často šable spolu s uniformami a vyznamenaniami. Tá kombinácia zbraní a vyznamenaní sa mi páčila rozhodol som sa, že po návrate na Slovensko si aj svoju nástenku s chladnými zbraňami doplním o pár vyznamenaní....

Mojou prvou dekoráciou bola malá strieborná medaila za statočnosť cisára Františka Jozefa I. (aj tú stále mám ).... potom nasledovali ďalšie a ďalšie. Narodil sa mi syn, na šable nebolo peňazí, tak som si kupoval vyznamenania... bolo ich 10, potom 20..... zbierka sa rozrastala a postupne som sa začal o faleristiku zaujímať hlbšie.... začal som si zháňať literatúru, zisťovať nové informácie na internete a zhromažďovať ich v mojom počítači, kde ich neustále dopĺňam a stále podrobnejšiu triedim dodnes. Doma postupne začali ubúdať šable a pribúdať stále drahšie a drahšie dekorácie.... 50€ limit na jedno vyznamenanie, ktorý som si kedysi dal som už dávno prekročil a dnes predávam časť zbierky, aby som mohol vyplatiť dve prázdne etue, za ktoré som zaplatil 700€.....

Rovnako sa postupne zmenil aj môj postoj k faleristike ako takej. Spočiatku mi stačilo vedieť, čo to vlastne doma mám, potom som začal skúmať aká stuha k tomu skutočne patrí.... postupne som začal skúmať históriu dekorácii, varianty, zaujímať sa o stále väčšie podrobnosti, značenia, výrobcov, atd
Začal som chodiť na rôzne fóra, stal som sa členom Klubu faleristov v Brne - ich časopis SIGNUM vrele každému odporúčam - a tu mi vyšiel aj môj prvý článok.
Z bežného zbierania som sa začal venovať faleristike vážnejšie, založil som svoju stránku, venovanú predovšetkým dekoráciám r.u. monarchie, o nejaký čas nasledovalo toto fórum. Stal som sa jedným zo zakladajúcich členov Slovenskej Faleristickej Spoločnosti, dnes "šéfujem" tzv. Bystrickej skupine, ktorá zahŕňa všetkých členov SFS na východ od Bratislavského kraja a píšem svoju prvú knihu....... hádam ju raz aj naozaj vydám
v podstate sa dá povedať, že sa neustále vyvíjam.... v čo sa vyviniem, zatial ešte neviem

toto je v skratke tá moja "filozofia zbierania"... či ako to nazvať

[mac]

Odoslané: Ut Okt 11, 2011 6:32 am

Založil jsem toto téma a nic jsem k němu nenapsal,je třeba to napravit.

Je to tři roky co k nnám do práce nastoupil starší pán.Dále už jen Pán s velkým Pé,protože jak se postupem času ukázolo tak Pan sběratel.Hodně jsme se spřátelili,začal mi nosit na ukázku vyznamenání a já se nestačil divit.
Ten Pán sbírá dvacet let Československo,má ho téměř kompletní,Plukovní medajle má všechny,Rakousko-Uhersko má tolik kůsů,že se mi o tom ani nezdálo a v současné době dává dohromady Druhý odboj.
Začal jsem se o to všechno zajímat a Pán mi trpělivě zodpovídá všechny moje otázky,začal mi půjčovat literaturu,mnohdy dost drahou.
No a já si koupil Karlův kříž a pak už to začlo přibývat.
Pán mi ukazuje směr a předává zkušenosti a já mu s radostí a zájmem naslouchám.
Doma se manželce ani rodině sbírkou nechlubím,nemají pro to pochopení a nestojím o otázky typu"Kolik to stálo?" To je moje věc.

[taho]

Dobrý večer.
Jsem zde nový a všeobecná d. a fil. sbírání mi přišla nejvhodnější k mému dotazu.
Sbírám medaile, ale tzv. stolní - období FJI, I. republika a ČNS. Převážně v Ag. Nelze vysbírat, ať z důvodů počtu ražeb nebo mých finančních možností. Někdy pro potěšení koupím i jinou medaili.
Přímo z faleristiky jen medaile s TGM. Zajímám se o autora, počet ražeb, historii vznikku atd..
Byl bych rád za případné nasměrování.

[teodor]

osobne si myslím, že najdôležitejšie zo všetkého je to, aby ťa to bavilo (tu si všetci tykáme, tak dúfam, že to nevadí).... inak je to každého osobná vec - jedného zaujíma to, iného niečo iné...
Keby bolo možné "vyzbierať" niečo cez noc, polovicu z nás by to nebavilo vôbec..... to hľadanie a dopĺňanie zbierky o chýbajúce kusy, to je podla mňa na zberateľstve to najkrajšie.
Takže si myslím, že treba pokračovať ďalej a nedať sa odradiť, ani nikomu dovoliť, aby ťa niekam smeroval....
Podeliť sa o skúsenosti a vedomosti, to je iná vec, pokiaľ budeme vedieť, radi pomôžeme, ale zameranie je každého osobná vec a malo by napĺňať predovšetkým jeho.... každý sa tu na niečo špecializuje, každého zaujíma niečo trochu iné a v tom je tá krása, o tom to celé je....

takže ťa v mene všetkých členov srdečne vítam na našom fóre a teším sa na každú novú informáciu z oblasti tvojho záujmu....

za našich členov môžem povedať, že je tu viacero skúsených členov, ktorí sa každému snažia poradiť a pomôcť a preto verím, že tu nájdeš aj ty mnoho nových informácii a bude sa ti tu medzi nami páčiť

[Altmann]

Panu kolegovo jsem naše stránky doporučil já, neb on sbírá zajímavé stolní medaile jak sám píše. Doufám,že se najde některý k kolegů, který s nim naváže kontakt, případně v každé faleristické sbírce najdeme i nějaké stolní medaile a tak bych jej i já zde přivítal.

Tykání:
Přátelé klidně mi tykejte, ale já jsem např. konzervativní pán a tykání rád nemám. Naše generace tímto prokazuje úctu druhému, vaše počítačová generace to považuje za samozřejmé. Není to nic proti ničemu neb nás spojuje vzájemný cíl!

[Lukáš Kolář]

Dobrý den,
rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Vám všem, kteří zde uveřejňují své poznatky z dlouholeté sběratelské činnosti. Jsou pro mě inspirací a pomáhají mi rozšířit vědomosti nejen o vyznamenáních, řádech a odznacích, ale také o lidech a době ve které byly udělovány. Možná sem nebudu zcela zapadat svým sběratelským zaměřením tak jako vy ostatní, jsem poměrně mladý člověk, ale za těch 20.let co sbírám se snažím postupně co nejvíce ucelit svou sbírku, i když kompletní zřejmě nikdy nebude a to je na sběratelství působivé a inspirativní.
Sbírám veškerá ocenění, která byla udělována v Československém uranovém průmyslu (ČSUP) a na Jáchymovských dolech. Vím, že je to neobvyklé zaměření a někteří z Vás mohou přestat dále číst, jelikož to pro Vás může být nezajímavé, ale právě proto, že toto tehdy strategické průmyslové odvětví není zcela zmapováno jsem si řekl, že tak učiním já.
Pokusím se vysvětlit co je předmětem mého zájmu, kterému věnuji hodně času i peněz , ostatně jako každý z Vás.
Jelikož sběratelé stejného zaměření, podle mého odhadu, se dají počítat na prstech jedné ruky máme výhodu, že nemáme příliš mnoho konkurence. Na druhou stranu hornická ocenění Jáchymovských dolů z 50.let jsou dnes již těžko sehnatelná, neboť nová doba, po roce 1989, prezentovala vše co se nějakým způsobem dotýkalo Jáchymovských dolů v souvislosti s lágry, politickými vězni. Proto mnoho těch, kteří tam byli zaměstnáni nikoliv jako odsouzení političtí vězni, ale jako civilisté, kteří si toto povolání dobrovolně zvolili, nechtějí uvádět nic ze své minulosti a nechtějí být jakýmkoliv způsobem dáváni v souvislost s Jáchymovskem. Proto zůstává ještě mnoho věcí neobjeveno , a proto také je již mnoho věcí také nenávratně ztraceno, zničeno a vyhozeno.
Když mi bylo asi 10.let našel jsem ve skříni dědovu hornickou uniformu na které byly vyznamenání, řády, medaile, odznaky. Postupně jsem našel i krabici s dalšími medailemi, které se udělovali k různým výročím a slavnostním příležitostem zpravidla v září ke Dni horníků. Oslovilo mě to a spíše ze zábavy než z rozumu jsem započal shromažďovat medaile, plakety a některé odznaky Československého uranového průmyslu a Jáchymovských dolů. Postupně jsem začal přidávat i diplomy, dekrety a upomínkové předměty.
S věkem u mě rostla chuť objevovat stále nová hornická ocenění (ČSUP, JD), ale už jsem nenacházel nic nového a postupně došlo ke stagnaci. Až jednoho dne jsem se seznámil s bývalým podnikovým ředitelem k.p.Uranových dolů Příbram, který mě po počáteční nedůvěře pozval k sobě domů a ukázal mi svou sbírku . Do té doby jsem netušil, že by mě někdo mohl takovým způsobem inspirovat. Ukazoval mi své pečlivě uložené, setříděné medaile navíc v perfektním stavu o kterých sem dosud netušil, že existují. Cítil jsem se jako v ráji a očima doslova hladil každou medaili. Fascinovala mě ucelenost, stav a velmi působivé uložení sbírky. Od té doby jsem návštěvu zopakoval několikrát a postupně měl možnost si celou sbírku "ohmatat". Díky této spolupráci jsem získal mnoho věcí do své sbírky a hlavně také katalog, který dotyčný pán vydal a podle kterého jsem začínal systematicky sbírat. Katalog se pro mě stal nedílnou součástí běžného života a tahal jsem ho kde jsem mohl. Díky tomu jsem si postupně uměl vybavit jednotlivé typy medailí spolu s dalšími údaji (hmotnost, materiál, rok výroby atd.) což mi umožnilo mít přehled, aniž bych potřeboval mít s sebou katalog, pokud jsem někde objevil nějakou medaili či plaketu . Vždy jsem se obdivně vyjadřoval o jeho krásné sbírce a on mi na oplátku říkal, že jsem mladý a mám mnohem více možností než on, že jej jednou překonám, což jsem si v tu chvíli nemyslel. Starý pán už bohužel není mezi námi a jeho sbírku má jeho syn, takže o jejím dalším osudu nic nevím. Má sbírka dnes obsahuje téměř všechny medaile a plakety, které měl tento vážený pán a v některém ohledu se mi podařilo ji vylepšit o některé exempláře, které by ho jistě velmi potěšily.

Pokud se vrátím k mé činnosti snažím se sbírat a zaměřit se pouze na ocenění Jáchymovských a uranových dolů. Jelikož jsem zatím ani v archivu státního podniku DIAMO nenalezl přehled a podrobnosti o všech udělovaných ocenění nemohu si dovolit spolu s kolegou vydávat katalog, ale zatím jsme ve fázi tvorby podkladů.

[Altmann]

Hezký den,

mně velmi potěšilo nadšení našeho kolegy a nevím proč, vybavila se mi slova "Babičky" Boženy Němcové: Štastná to žena a já si to dovolím upravit:

Štastný to kolega.

[teodor]

Tykání:
Přátelé klidně mi tykejte, ale já jsem např. konzervativní pán a tykání rád nemám. Naše generace tímto prokazuje úctu druhému, vaše počítačová generace to považuje za samozřejmé. Není to nic proti ničemu neb nás spojuje vzájemný cíl!

žiaľ jedna z nevýhod virtuálneho sveta je, že sa navzájom nevidíme, ale poznáme sa maximálne podľa avatarov (obrázkov v profile) a nickov (prezývok). Preto sa nedá zareagovať podľa veku ako v bežnom živote a existujú len dve možnosti.... a to buď si tykať, alebo vykať.
Polovici členov fóra by som pri káve určite vykal, ale na fórach, ktoré väčšinou majú čiste "kecací" charakter a navštevujú ho väčšinou mladí ludia sa proste vžilo tykanie.... navyše väčšina členov ani nepoužíva svoje vlastné meno..... takže si myslím, že je lepšie to neriešiť.....