od faleristika » Pon Feb 27, 2012 8:33 pm
Odoslané: Ne Nov 20, 2011 8:37 pm
Před časem jsem dával níže uvedený text na jinou internetovou adresu, ale domnívám se, že by měl být i na tomto fóru a že snad vyvolá zajímavou diskuzi.
ULOŽENÍ SBÍRKY
Uložení sbírky je jistě věcí na výsost soukromou každého sběratele a je na něm, jak si své „úlovky“ a „miláčky“ bude ukládat. Přesto lze v literatuře najít několik rad a pokynů, které by při uložení sbírky neměly zapadnout v zapomnění a které si zde dovoluji prezentovat.
Nejběžnější způsob ukládání je na tablech nebo v zásuvkách tzv. mincovních skříní.
Tabla by měla být polepena sametem nebo filcem, které chrání exponáty před poškrabáním. Sametové látky či filc mohou ale obsahovat často stopy chemikálií, zvláště síry, která je ale za normálních podmínek vázána a nemá vliv na exponáty. Vhodnější je samet, filc má špatnou barevnou stálost .
Lepení podkladů se provádí na tabla nejlépe nějakým neutrálním lepidlem, které nesmí obsahovat ani kyseliny ani alkálie. Nemá se užívat truhlářský klih či lepidla pro knihaře, stejně tak nevhodný je chemoprén nebo latexové barvy.
Skříně či tabla mohou působit na dekorace. Proto dřevo chráníme ochranným lakem. Nevhodné je dubové dřevo, které napadá stříbrné předměty, protože obsahuje kyselinu tříselnou a povrch exponátů přechází v chlorid stříbrný, čili předměty černají.
Velmi dobrý je mahagon.
Neušlechtilé kovy jako o měď, železo zinek jsou napadány různými druhy dřev, ale systematické pokusy v tomto směru nebyly provedeny.
Ukládání do celofánových sáčků není vhodné - dochází ke korozi vlivem značné propustnosti celofánu pro vodní páry. Železné dekorace vlivem vlhkosti a ve spojení s kyslíkem rezavějí. V celofánu jsou sice jen nepatrné stopy vazeb síry, přesto jsou stříbrné exponáty časem napadány a tvoří se sirník stříbrný, což se projeví černáním.
Sáčky z PVC nelze doporučit - při stárnutí folie z PVC se uvolňuje chlor, který působí korozivně.
Vhodné jsou sáčky z polyethylenové folie, nebo z polypropylenu.
Podmínkou uložení sbírky je suché a bezprašné prostředí, bez tepelných výkyvů, při kterých může docházet k orosování, které podporuje korozi. V případě teplotních výkyvů jsou velmi choulostivé především smalty, často může vlivem teplotního pnutí dojít k jejich poškození, prasknutí a odprýsknutí. Zde je především velmi choulostivý modrý smalt.
Pokud budete mít možnost navštívit profesionální depozita, tak vám k prohlížení na ruce dají hedvábné rukavice, aby se vyloučil vliv potu a v něm obsaženého chloridu sodného, tedy soli.
Základním požadavkem uložení sbírky je pořádek, přehlednost a systematičnost.
Jednou ze základních podmínek, abychom mohli soubor nazvat sbírkou, je její zdokumentování.
Doporučuje se nové přírůstky zaznamenávat chronologicky do tzv. „přírůstkové knihy“. Krom toho je ale doporučeno vést i podrobnou dokumentaci ve formě jednotlivých karet s detailním popisem či fotkou každého předmětu. Ideální jsou předtištěné karty, které je možno pak seřadit chronologicky v kartotéku. Dnes je možno tento krok provést v elektronické podobě. Takto popsanou sbírku má ale jen málokdo, častější jsou přírůstkové knihy.
Co se týče elektronického vedení kartotéky, lze použít třeba kombinaci textu a fotodokumentace, která je vkládána do editorů typu Word nebo Excel.
Na internetu je několik prográmků, které lze použít na faleristiku, ale objevil jsem jen programy v němčině, což je mi jaksi „proti srsti“. Pokud byste mohli doporučit nějaké programy, tak se těším na vaše doporučení.
Myslím, že budu hovořit za více kolegů, že zde rádi uvítáme fotky příkladů uložení sbírky.
S pozdravy „faleristika“ - Brno
