Kopie
Diskuze na toto téma by mělo posílit naše vědomosti.
V současné době bychom se měli věnovat více dekoracím, které považujeme za kopie. Nejprve citlivě stanovit a upravit termín kopie tak, aby v moderním pojetí vyhovoval.
Pokud se vrátíme zhruba čtyřicet let zpět byl tento problém nezajímavý, neb státní hranice byla uzavřena a tak k nám kopie pronikají pozdě. Snad první ukázka kopii byly RU výkonnostní odznaky. což ovšem byla záležitost pana J. z Prahy. Byla k tomu krásná legenda, že se při rekonstrukci Národního divadla našla bedna těchto odznaku,. Nebyla to pravda, ale každý z nás si kopie dokoupil do sbírky. Cena byla od 250-300 Kč. Za tuto cenu to u nás bylo přijatelné,. Horší však bylo, že dotyčný výrobce je prodal překupníkovi, který je rozprodával v Rakousku a cena byla dosti vysoká. Snad od této doby má Rakouska společnost své stránky s přehledem kopii uzamčenou. Další problematikou jsou čestné odznaky (plukovní odznaky), které vojáci nosili především na čepici a zde tedy název (kappenabzeichen). Odznaky jsou jednak odlité, ale objevují se i ražené. U odznaku
výrobce prozradí dodatečně dodělaný závěs.
V době před čtyřiceti roky se problém pozdních ražeb či ražeb na objednávku neřešil. Známý falerista pan Bernard Laidl, RU důstojník razil heslo a také se dle něho řídil. Nevadí že je to nové, ale je to z původních raznic a jde tedy o originál.Po jeho smrti se tyto nové dekorace prodávali i na aukci Drobné plastiky. byl dražen řád Zlatého rouna, vyvolávací cena 3500 Kč- bez zájmu se vrací zpět.V jeho sbírce však byli i kvalitní věci, které si rozebrali čeští faleristé to je pravda. (zde bychom mohli diskutovat na toto téma)
Vzpomínám na pana Měřičku, který se vrátil ze své návštěvy u profesora Fattoviče. Pan Měřička viděl hodně věcí vyrobených později, tedy až po druhé světové válce. Jako důkaz jste měli možnost posoudit zbylé kousky prodávané na aukci z pozůstalosti pana profesora.. Ke pravda, že se prodali. Vím, že se zde ozval názor, proč si nekoupit kopii, když originál stejně nezískám. Každý jsme měl kopii rytířského kříže MMTO, ale pan Netrval měl například kompletní nádhernou sadu ve stříbře řádu Sv. Štěpána od firmy Rothe. Prodal tento komplet nakonec velmi výhodně. Osobně nejsem proti, ale jsem proti tomu doplňovat sbírky pozdějšími ražbami a platit za ně cena originálu.
Tato Železná koruna s doplňky je zajímavá, víme, že jde o pozdější ražbu, kterou bychom mohli chápat i jako vyrobený, ale neudělený originál (diskuse ?)
Dále je problém, například s pilotními odznaky. Od jednoho pilota můžeme mít 3-5, ale i více odznaků. Letecký námořní odznak je mimořádně vzácný a přece se občas na aukci objeví originální ražba. Na můj dotaz jak je to možné mi pan Tusek ve Vídni odpověděl asi takto. Byli to hrdinové, každý po něm chtěl jeho odznak a tak mnozí piloti koupil několik odznaků a dotyčnému jej dali jako dar. Ptal jsem se, co je tedy originální odznak, Pan Tusek se usmál a říká, každý takový odznak je originál. Já bych souhlasil. Je to zajímavé logika, ale proč ne (Diskutovat ?). Dnes již víme i to, že vysoký důstojník či generál měl několik typů uniforem na kterých měl své řády. Dnes již víme, že si převlékl pouze uniformu a řády zůstali na každé uniformě. Tedy i zde tyto tak zvané druhé či třetí kusy lze považovat za originál.
V knize generála Udeta mně zaujala pasáž, kdy byl vyznamenán řádem Pour le Merité. Tento řád se nedával jen tak, předával jej císař a Udet jel na dovolenku k rodičů a řád si zakoupil v obchodě aby každý viděl...... to je zajímavé ukázka jak se lehce pořizovala ta další dekorace. No a který řád byl originál a který kopie či dodatečný nebo náhradní kus, zde bychom opět mohli diskutovat.
Zde bych mohl pokračovat, ale nevím, jak toto mé povídání bude z Vaši strany přijato, zda bude vůbec zájem o nějakou diskuzi. Pokud zájem bude, můžeme téma tohoto článku i doplnit.
Jako další příklad bych si k možné diskuzi dovolil nabídnout obě publikace bohužel zemřelého pana Svetozara Pavlíka. Po textové stránce jsou obě bezchybné, ale vyobrazené dekorace pravě u těch vzácných kusů originály nejsou. Pan Pavlik to sice nerad, ale přiznal neb se spolehl na své zahraniční dodavatele.
Zcela problematické je carské Rusko, zde je veškerá naše snaha marná, neb provedení je téměř totožné s originály (diskuze?)