Знак участника экспедиции на ледоколе «Красин» в 1928 год
Vzpomínka na českého badatele Běhounka (Krasin)
Několik krabic sušeného masa, suchary a čokoláda. Funkční zbraně trosečníky na ledové kře uklidnily. V téhle fujavici jsou zalezlí i medvědi, ale čert tomu věř. Lidské maso může pro ně být pochoutkou a vítanou změnou jídelníčku. I oni jsou schovaní pod červenou stanovou plachtou, přes kterou vítr naštěstí nepronikne. Skupinka mužů se právě zabývá vysílačkou, kterou se jim také podařilo zachránit. Drmolí cosi jeden přes druhého a jejich vědecký kolega z této italštiny rozumí snad každému desátému slovu. Aspoň něco, protože oni mu nerozumí vůbec. Cizinec, kterého do expedice pozval generál Nobile.
Prohlídka vysílačky přinese zklamání. Náraz na led byl příliš tvrdý a jedna ze součástek, která je pro správný chod vysílačky nezbytná, je nenávratně poškozena. Spojař se rozčiluje a proklíná všechny svaté, tak jak se jen Italové umí rozčilovat. Studenokrevný cizinec nereaguje. S naprostým klidem cosi čmárá do zápisníku. Tak to je opravdu to hlavní, myslí si spojař, psát si deník zrovna v takové chvíli. Zdá se, že se cizinci jeho zápis nepovedl. Vytrhne tužkou začerněný papír a podá ho svému kolegovi:
,,Tady máte váš odpor, Biagi, můžete ho vyzkoušet.“
Vysílačka byla v pořádku. Tím cizincem byl český fyzik, radiolog a spisovatel František Běhounek. Narodil se 27. 10. 1898 v Praze. Vystudoval přírodní vědy na Karlově univerzitě, a zde také v roce 1924 získal doktorát. V roce 1928 se stal členem Nobileho výpravy, vzducholodí Italia, k severnímu pólu. Byl to spíš propagační cíl fašistické, italské vlády, než vojenský či jiný experiment. Nobile si způsobil spousty zlé krve mezi italskými novináři, když dal přednost cizinci Běhounkovi. Už jen proto, že italský tisk přispěl na výpravu dosti značnou částkou. Nicméně prosadil svou a Běhounek se odvděčil velmi podstatným způsobem.
Druhým člověkem, který se stal terčem útoků tisku, i prostých lidí, byl vedoucí záchranné výpravy Rus Samoljovič. Ledoborec Krasin byl v té době nejsilnější lodí tohoto typu na světě a neexistovala jiná možnost. Byl sice vyroben v Anglii, v roce 1917, pod názvem Svjatogor, na objednávku carské vlády, ale to ani v nejmenším nesnižuje odvahu posádky o jedenáct let později. Odmítl vzít jako zásobu paliva donbaské uhlí a místo toho nechal naložit cardiffský koks, což se v očích řady lidí rovnala téměř vlastizradě.František Běhounek tuto výpravu přežil. Později pracoval v radiologickém ústavu onkologie a ozařování. Působil jako profesor na Univerzitě Karlově, jako docent na katedře dozimetrie, a tak bychom mohli pokračovat ještě velice dlouho. Starší generace si dobře pamatují desítky a desítky dobrodružných i vědeckofantastických knížek pro mládež. Jen pro připomenutí, Trosečníci polárního moře, Fregata pluje kolem světa, Akce L, Robinsoni vesmíru, a mnoho jiných. Profesor Běhounek zemřel v roce 1973.
Za tuto, mimořádnou akci, obdržel ledoborec Krasin (pracovní) Řád Rudého praporu Трудового Красного Знамени. Všichni příslušníci expedice byli oceněni nově zřízeným odznakem. Odznak ve tvaru kosočtverce (ромбовидной формы) byl zobrazen ledoborec Krasin a letoun. Ledoborec s dvěma kouřícími komíny vyplouvá z plochy odznaku. Na spodní části odznaku je znázorněn bílým smaltem bílý arktický led led. V bílé ploše je ve dvou řádcích nápis:
«Спасательная арктическая экспедиция 1928 г. ОСОАВИАХИМ СССР»
Odznak je vyroben z kvalitního stříbra o rozměru 41 x 30 mm.
Prameny:
František Běhounek: Trosečníci polárního moře.
Poznámka:
Původně jsem chtěl odznak uložit k ruským dekoracím, ale předpokládám, že zajímavější bude trocha historie a proto že pan Běhounek patřil mezi mé oblíbené spisovatele, možná, že pro někoho to bude i připomínka.