Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Rády a vyznamenania Nemecka a nemeckých štátov

Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Poslaťod Altmann » Ned Máj 06, 2012 4:41 am

Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Toto povídání jsem zpracoval původně pro potřebu faleristů a bylo zveřejněno v časopise SIGNUM. Protože ne všichni tento časopis odebírají, byl tento článek vložen i na jisté české stránky a zároveň pro potřebu slovenských kolegů na stránky SFS


Snad jen dva evropské státy mají tolik společného a zároveň rozdílného ve své historii,kultuře a vojenství. Mám na mysli Rusko a Prusko 19. a počátku 20.století.Předpokládám že obecně je tato problematika dostatečně známá a správně pochopena zajisté i proto,že snad v každé české(moravské, slovenské, slezské) sbírce najdeme Železný kříž i kříž Sv. Jiří. Protože však k nositelům těchto dekorací, a to jak jednoho či druhého kříže, a v neposlední řadě obou současně patřili i Češi, chtěl bych se k této problematice vrátit,poukázat na to co nás spojuje, případně rozděluje. Jde o malé zamyšlení nad problematikou udělování i nošení Železného kříže a kříže Sv. Jiří.

Mezi křížem Sv. Jiří a Železným křížem existuje jistá podobnost, obě dekorace vznikly v průběhu napoleonských válek, obě jsou oceňovány jako projev vojenské ctnosti a statečnosti na válečném poli. Oba kříže ve své jednoduchosti a dokonalosti představují elegantní a symbolická vyznamenání, která přežila minimálně v povědomí lidí až do současnosti. Podmínky a požadavky udělování se u obou v podstatě nijak nelišily. Železný kříž byl přístupný všem hodnostem, kříž Sv. Jiří jen vojákům do poddůstojnické hodnosti.

¨ V letech 1813-14 existovali němečtí vojáci, kteří nosili na prsou oba kříže. Německé prameny tento kříž označuji jako kříž 5. stupně řádu Sv. Jiří, což dokazuji také dobové dekrety a korespondence velitelů. Jako příklad nám poslouží udělení kříže Sv. Jiří číslo 14 690. Tento exemplář obdržel stražmistr dělostřelectva Hahn, jemuž kříž udělila řádová pruská komise dne 1.10.1815. Vyznamenán byl za statečnost v bitvě u Paříže roku 1813.

Louise Schneider uvádí seznam 1836 pruských vojáků, kteří během tažení tento kříž dostali. Touto tematikou se však zabývat nechci, neb jde o kříže Sv. Jiří pro pruské veterány. Pro nás je jistě zajímavější, že 173 křížů, jak uvádí F. Hayde, bylo propůjčeno vojákům rakouské císařské armády.

V roce 1840 byl kříž Sv. Jiří udělen poddůstojníkovi Pohlmanovi za statečnost projevenou v koaličních válkách v letech 1813-1814. Toto pozdější udělení umožňovala tak zvaná dědičnost, kterou zavedl pruský král Fridrich Vilém III. a se souhlasem ruského cara mohlo dojít i k dalšímu udělení kříže po smrti původního majitele. O problematice dědičnosti se zmiňuje i L. Schneider u udílení Železného kříže 1813.

V rakouské císařské armádě se kříže zemřelých vojáků přidělovali opětovně v rámci pluku těm, kteří splňovali podmínky pro udílení kříže platné v letech 1813-14. Jedním z posledních udělených křížů v rakouské armádě se stal kříž Sv. Jiří číslo 85 447. Tento exemplář byl prokazatelně udělen des. Josefu Bombelinu, který sloužil u 11. pluku císařských husarů během tažení v Uhrách v roce 1849. Doklady o udělení jsou uloženy ve vídeňském Arsenálu. Jen pro úplnost bych rád připomenul udělení řádu Sv. Jiří 4. stupně mladičkému Františku Josefovi, pozdějšímu císaři, jenž tento řád hrdě nosil na svém stejnokroji jako projev statečnosti. S těžkým srdcem jej musel odložit v roce 1914, kdy mezi monarchii a Ruskem vznikl válečný stav (podle některých informací kříž snad nosil dále,ale jen v úzkém rodinném kruhu).

Roku 1855,tedy po smrti cara Mikuláše I., v průběhu krymské války (1855-1856) skončilo i udělování křížů ve své původní beztřídní podobě a došlo k jejich rozdělení na čtyři stupně. O vzácnosti, ale i o všeobecném uznání křížů svědčí i prokazatelné počty udílení. Existuje přesné číslo počtu udělených křížů za jednotlivá období.

Od 19.1.1856 do 19.3.1856.... 10 191 ks bez stupně.

Po rozdělení na stupně od roku 1856 do roku 1859......... celkem 34 700kusů.
Zajímavé je i následné vyjádření stupňů v procentech:
l. stupeň............O,8%
2. stupeň .......2,0%
3.stupeň .......6,8%
4.stupeň ......90,4%

I když se Rusko prusko-francouzské války v letech 1870-1871 nezúčastnilo, existují řádové spony,kde se tyto kříže Sv. Jiří nacházejí. Vztahy mezi panovnickými rody přímo vyžadovali zaslat dekorace v rámci dynastie,tedy upevnit dobré vztahy,ale i vojenským jednotkám, kdy majitele ztělesňoval ruský car, či jednotkám aktivně se podílejícím na bojích v protinapoleonských válkách v letech 1813-14. Je zcela na místě,že gardový granátnický pluk cara Alexandra I. má doloženo udělení 39 kusů kříže Sv. Jiří. Gardový pěší pluk 12 kusů. Ale ani ostatní gardové pluky nepřišly zkrátka. Němečtí badatelé uvádějí, že nejméně 171 kusů křížů Sv.Jiří je doložitelných i po roce 1870. Existuje řádová spona vojáka-veterána války 1870-71, jež obsahuje na prvním místě Železný kříž II.třídy 1870. Hned za tímto křížem následuje další dekorace, v tomto případě to je kříž Sv. Jiří 4. stupně číslo 29 860. Další spona je důstojnická s křížem Sv.Jiří opět na čestném druhém místě hned za Železným křížem II.třídy 1870. Držitelem této spony se stal major von Loeben, který v době války 1870-1871 měl ještě hodnost praporčíka Mecklenburského granátnického pluku č. 89. Toto udělení dokládají dějiny pluku. Křížek však již není ruská ražba. Jde o jemnou práci připomínající řád Červené orlice IV. st.. Na oušku je křížek označen SILBER, není číslovaný a nenese označení stupně. Tuto sponu však major von Loeben nosil ještě koncem 19.století. Tradice zbavená ideologie byla pro tohoto,ale i další vojáky prvořadá.¨

Zajímavá a pikantní informace o neobvyklém udělení kříže Sv.Jiří německému poddůstojníkovi přímo z carových rukou. Velitel 1.gardového pluku pozvaný k řádové slavnosti, která se konala 26. listopadu 1872 v Petrohradě, byl se svým ordonančním poddůstojníkem představen caru Alexandru s tím, že se jedná o přímého účastníka bojů z let 1870-71, který se vyznamenal v bitvě u Gravelotte. Na základě této informace mu car osobně předal kříž Sv. Jiří a čerstvý majitel tohoto vyznamenání ho s poddůstojníky ruské gardy na hostině statečně zapil a oslavil.

Po roce 1918 se československá armáda mohla větším množstvím nositelů křížů Sv. Jiří a v několika případech i řádu Sv.Jiří 4. i 3. stupně. Na druhé straně v armádě sloužili jako aktivní důstojníci ti vojáci,kteří prokázali statečnost, za niž byli dekorování Železným křížem. Zákony republiky jim nepovolovaly nosit tyto kříže. Myslím, že i tuto problematiku faleristé znají, ale i tak si dovolím představit dva důstojníky, kteří byli nositeli Železného kříže II.třídy 1914. Jde o setníky Vincence Sagnera a Rudolfa Lukase. Domnívám se, že rehabilitace jejich jmen je zde plně na místě, neboť to byl právě spisovatel Jaroslav Hašek,který si jejich jména vypůjčil a ústy špatného vojáka Švejka i potupil.


Literatura je zapracována v textu tohoto zamyšlení.
Prílohy
1870 (alt).JPG
1870 (alt).JPG (40.44 KiB) Zobrazené 1574 krát
1914 (Alt).JPG
1914 (Alt).JPG (35.56 KiB) Zobrazené 1574 krát
Alt- věnování (Znojmo).JPG
Alt- věnování (Znojmo).JPG (32.67 KiB) Zobrazené 1575 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Poslaťod Altmann » Ned Máj 06, 2012 4:47 am

Ukázka kolekce řádů a vyznamenání carské Rusko. Zde soubor křížů Sv. Jiří ze sbírky dnes již zemřelého moravského faleristy Rostislava Zbořila.
Prílohy
Zbořil-Přerov.JPG
Zbořil-Přerov.JPG (35.93 KiB) Zobrazené 1574 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Poslaťod Altmann » Ned Máj 06, 2012 4:49 am

O různých velikostech Železného kříže.

Mladší faleristé se občas setkají s kříže,který je znatelně menší než ostatní. Jde o Železný kříž,který se v literatuře objevuje pod názvem"

Prinzengrosse
Furstengrosse
Awesgrosse

Železný kříž byl založen králem Bedřichem Vilémem III. dne 10.března 1813 a to jako velkokříž, dále v I. a II.třídě a konečně jako tak zvaná Blucherova hvězda. Zároveň a to je důležité bylo stanoveno jak kříž bude vypadat a v jakých rozměrech zhotoven.Ale již po roce 1813 se objevují kříže menší s názvem "kříže INTERIM". V tomto případě však šlo o dekorace,které se velikosti přizpůsobují módnímu náhledu doby. Jméno bylo odvozeno od zmenšeného odznaku hvězdy řádu Černé orlice,kterou dostávali hohenzollernští princové. Stejná praxe však byla i v Rusku u Ondřeje Prvorozeného a ve Francii u řádu Sv. Ducha.Potom tedy Interim kříže z roku 1813 -14 odpovídají velikosti kříži označenému jako Prinzengrosse, v průměru asi 33 až 34 mm, ale jsou pouze soukromým vydáním odpovídající vkusu doby. Takovéto kříže bylo možno nosit na civilním oděvu, na uniformě to bylo přísně zakázané.

Dne 19.července 1870 byl založen Železný kříž z roku 1870/71, Byl vydán velkokříž ( celkem 9 ks) průměr velkokříže je 68mm.Kříže I. a II.třídy mají průměr 42mm. A opět se vyskytují kříže vydávané ve zmenšené velikosti.
Stříbrné dubové listy s číslici 25 upevněné na stuze II.třídy a založené dne 18.srpna 1895 jsou 18mm vysoké a 26mm široké.

Dne 5.srpna 1914 byl založen Železný kříž z roku 1914. Opět je zde i forma velkokříže a hvězda k velkokříži,která byla udělena 1x v březnu maršálu Hindenburgu.Železný kříž má opět předepsanou velikost 42 mm. Právě běžné udělování Železného kříže spojencům, zde RU důstojníkům opět přináší privátně zhotovené kříže,které se velikosti blíží RU řádům. Je možno říci,že se nejedná o nic jiného než o miniatury, i když o něco větší než je běžně známe,případně o módní velikost.
Problematika stuhy také podléhá módnosti, objevují se stuhy svázané v mašličku s tím,že tak to

nosili ženy, případně hulání. Není to pravda. Kříž byl nošen na stuze splývavé. Později se však objevuje na tak zvaných německých vazbách i stuhách trojuhelníkových, typických pro RU armádu.Pruský stát i německé císařství zákonem učilo přesnou velikost a způsob nošení kříže. Vše ostatní je jen soukromá a nepovolená úprava, kterou však vhodně využívají nepoctiví prodejci s tvrzením...pane to je velká vzácnost tak to nosila jen vysoká šlechta.

Dne 1.září 1939 byl Železný kříž obnoven. Symboly byly změněny, na střed se dostala svastika, a k stuze přibyla červená barva. Byl vydán jeden velkokříž v průměru 63mm, Rytířský kříž v průměru 49 mm.Železné kříže v nařízené velikosti 42mm.Ti co vlastnili Železný kříž z první světové války,obdrželi při novém udělení Železného kříže z roku 1939 sponu,která byla dvojí a to připínací pro I.třídu a k upevnění na stuhu pro II.třídu.Železný kříž z roku 1939 nebyl vyráběn a prodáván ve zmenšených tvarech a nebylo to ani povoleno.

Literatura:
Kurt.G. Klietmann: Eine Dokumentation ziviler und militarischer Verdinst und Ehrenzeichen.
K.G. Klietman:Pout le Mérité und Tapferkeitsmedaille
Měřička Václav: Železný kříž a jeho velikosti.
Archiv autora.
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: Na pomoc sběratelům Železného kříže a kříže sv. Jiří.

Poslaťod Altmann » Ned Máj 06, 2012 4:50 am

Železný kříž II.třídy a velkokříž Železného kříže.


Jsou zajímavé dekorace,řády a vyznamenání,ke kterým se můžeme stále vracet a stále je co objevovat,zkoumat či si jen připomínat dobu a souvislosti vzniku kříže či řádu.. Jedním z vyznamenání,které se těší velké pozornosti jak sběratelů tak i laické veřejnosti je ŽELEZNÝ KŘÍŽ.

Princ Vilém obdržel Železný kříž II.třídy dne 10.března 1814a to za statečnost a neohroženost u Bar sur Aube.Ve dne bitvy nařídil ráno pruský král svým oběma synům,aby jeli na bojiště neb se očekává bitva. Oba princové se začlenili do sboru generála von Wittgesteina, kam později dorazil i sám král. S doprovodem svých štábních důstojníků a postupovali směrem na Bar sur Aube,kde na bojovém stanovišti král regoknoskoval terén a s knížetem Schwarzenberkem upřesňovali situaci jednotek.Bitva začíná tím,že 23. a 24. ruský myslivecký pluk obsazují vinice na pahorcích,které ovládají údolí řeky Aube. Francouzi stojí na protějších výšinách,zvaných Malepin.Je dobře vidět,že ruské jednotky nastupují a útočí bez dělostřelectva či jiné přímé podpory.Francouzi se rychle spouštějí do údolí a vylézají po strmých úbočích vinic a útočí na ruské jednotky. Nečekaný nástup a útok Francouzů způsobil zmatek i částečný ústup a tak se ruské jednotky ocitají na planině ke se nachází i pruský král.Na povel krále a jeho zásah je povolána nová ruská kolona pod velením knížete Gorčakova. Tyto jednotky ostře a disciplinovaně pochodovali na bojiště a dorazili v pravý čas na své výchozí postavení.Patřil sem mimo jiné i pluk Kaluga, kyrysnický pluk Pskov a pěší pluk Mogilevský.První vyrážejí do útoku kyrysníci.Francouzi však kladly houževnatý odpor a využívali k obraně nepřehledný strmý terén.Král se svými důstojníky se nacházel v prudké palbě z pušek až plukovník von Thile se svým koňem krále ukrývá před střelami Francouzů.Nastupuje pěchota a král se přesunuje na jiné výchozí postavení,které je u Mogilevského pluku. Zde také přehlíží útok pěchoty,který právě zahájil Evžen princ Wurttenberský.Král zahlédl jednotky Klužského pluku a požádal svého syna Viléma,aby zjistil co je to za jednotku.Princ Vilém bez ohledu na nebezpečí úkol splnil, nedbaje deště kulí a dělostřeleckých granátů..Když ohlásil výsledek svého nebezpečného poslání,král mlčel,ale z chování přítomných důstojníků bylo jasné,že statečné a neohrožení chování prince oceňuji.
Jen těžko si dnes umíme představit co to bylo ocenění statečnosti Železným křížem. Význam tohoto kříže, prosté dekorace v době, kdy se ponížené Prusko pozvedá z hanby a potupy bylo tak vysoké,že král nosil kříž před všemi i vysokými ostatními řády.Princ, později král nosí na své řádové sponě Železný kříž na prvním místě. Jistě to není ten původní,,který by nevydržel nošení,ale jde o kříž náhradní pro tento účel vyhotovený.

Železný kříž byl také udělován jednotkám k nošení na standartě či praporu. Jednotkám,které stály v letech 1813-1815 před nepřítelem.Král Bedřich Vilém III. nařídil jak má vypadat tvar zakončení standarty. A to tak, že do prolamované špice žerdě je zasazen Železný kříž věnčený vavřínem vítězství..Železný kříž byl propůjčen do erbu polního maršála knížete Bluchera a státního kancléře von Hardenbergra. V obou rodových znacích se objevuje na třetím poli čtvrceného znaku a jako převýšení čtvrté ozdobné helmice ve formě římské standarty a Železného kříže.

Rok 1870 je rokem obnovení Železného kříže. Ještě dříve, než došlo k vyhlášení války francouzským císařem písemně dne 19. června do Berlína, rozhodl se král Vilém obnovit slavnou dekoraci pro nadcházející těžkou válku. Z tohoto dne je datován výnos státnímu ministerstvu v kterém král říká:
„Vzhledem k vážné situaci vlasti a ve vděčné skutky statečnosti našich předků ve velkých letech osvobozovacích válek je mým úmyslem oživiti Železný kříž v jeho celkovém významu.“
Den 19.června je i úmrtním dnem královny Luisy.Tento den panovník dochází do mauzolea v Charlottenburgu,kde je hrob jeho rodičů. I v tomto roce 1870 tam dlel ve vzpomínkách a hlubokém zamyšlení. Generální řádová komise byla dne 25.června úředně pověřena zveřejněním královského nařízení,ale vlastní datum,platný pro tuto akci je 19.červen 1870.
První propůjčení Železného kříže II.třídy 1870 bylo slavnostně realizováno v hlavním armádním stanu v Mohuči.Vyznamenán byl korunní princ jako nejvyšší velitel III.armády za skvělé vítězství u Raissenburgu a Reichshofenu. Dne 30.srpna je udělen první kříž I.třídy korunnímu princi v hlavním stanu v Pont a Mousson. Král byl jedním z mála v celé armádě,který již vlastnil kříž II.třídy 1813.První třídu obnoveného kříže si král zavěsil dne 28.října 1870 v hlavním stanu ve Versailles za bitvy u Gravelote a Sedanu.Zároveň tohoto dne byli králi představeni první nositelé Železného kříže I.třídy.
Velkokříž měl král na své uniformě zcela prvně dne 16.června 1871 při slavnostním vjezdu vítězných vojsk do Berlína a při odhalení pomníku Bedřicha Viléma III.zakladatele řádu. Zlatou hvězdu velkokříže( Blucherova hvězda) císař nenosil byť by na ní měl právo.


Literatura:
Maxmilián Gritzner: Ritter u.Verdiensorden, Lipsko 1893
Herman von Heyden:Ehren-Zeichen Kriegs-Denkzeichen Verdienst u.Dienstalters-Zeichen Deutschlandnds u. Osterreichs
Prílohy
7204-a[1].jpg
Spona z období válek proti Napoleonovi dokazuje vojenskou spiolupráci i v udělování řádu a vyznamenání
7204-a[1].jpg (29.29 KiB) Zobrazené 1547 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant


Späť na Nemecko

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť

Not able to open ./cache/data_global.php