PAMĚTNÍ KŘÍŽ 500 LET KATEDRÁLY SVATÉHO ŠTĚPÁNA VE VÍDNI

PAMĚTNÍ KŘÍŽ 500 LET KATEDRÁLY SVATÉHO ŠTĚPÁNA VE VÍDNI

Poslaťod Altmann » Sob Aug 11, 2018 9:48 am

Tento článek pro naše stránka zpracoval pan Václav Slabý z Hradce Králové. Zajímavý a obsáhlý článek nás seznámí s meziválečnou problematikou katolické církve a katedrály sv. Štěpána.





nepsat, článek bude vložen večer.
Prílohy
stefan01 (2).jpg
stefan01 (2).jpg (201.9 KiB) Zobrazené 33 krát
stefan02.jpg
stefan02.jpg (42.46 KiB) Zobrazené 35 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: PAMĚTNÍ KŘÍŽ 500 LET KATEDRÁLY SVATÉHO ŠTĚPÁNA VE VÍDNI

Poslaťod Altmann » Sob Aug 11, 2018 4:07 pm

PAMĚTNÍ KŘÍŽ 500 LET KATEDRÁLY SVATÉHO ŠTĚPÁNA VE VÍDNI

Václav Slabý
Hradec Králové


Katedrálu svatého Štěpána (německy Stephansdom) není nutno více představovat. Jedná se totiž o jednu z nejvýznamnějších rakouských gotických památek a současně také symbol Vídně. Od roku 1469 je sídelním kostelem vídeňských biskupů a později arcibiskupů. Jistou zajímavostí je, že rozměry dómu jsou založeny na číslech 3 a 4.

Mimo jiné zde konal službu ctihodný
J. Em. Dr. Theodor Kardinál Innitzer (* 25. 12. 1875 Vejprty; † 9. 10. 1955 Vídeň)
vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál římskokatolické církve českého původu. Theodor Innitzer se narodil ve Vejprtech v Čechách na Kadaňsku v rodině továrního dělníka. Po dokončení školy se stal učněm v textilní továrně. V letech 1890 až 1898 studoval na gymnáziu v Kadani.
Roku 1898 vstoupil do vídeňského kněžského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. V roce 1906 získal Innitzer doktorát z teologie. V letech 1908 až 1911 působil na Vídeňské univerzitě, a v letech 1928 - 1929 byl jejím rektorem. Roku 1929 se Innitzer stal ministrem sociálních záležitostí v třetí vládě kancléře Johanna Schobera. V roce 1932 se stal vídeňským arcibiskupem a roku 1933 kardinálem.

Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ovšem Innitzer vyjádřil spokojenost, že anšlus proběhl hladce a obešel se bez ztrát na životech. Spolu s ním vyjádřili souhlas s připojením k Německu i ostatní rakouští biskupové, výjimkou byl linecký biskup Johannes Maria Gföllner, který nepodepsal společný pastýřský list a poukázal na skutečnost, že anšlus je porušením vatikánsko - rakouského konkordátu. J. Em. Eugenio Kardinál Pacelli, pozdější papež Pius XII., požádal Innitzera, aby o všem osobně podal zprávu do Vatikánu. Jakmile se Pacelli setkal s Innitzerem, dal mu najevo, že byl výrokem pobouřen. Oba kardinálové se dohodli, že Innitzer změní své původní prohlášení, což také udělal.
Nicméně toto vyjádření bylo pochopeno jako souhlas s nastolením nacistického režimu a které obhajovalo Anschluss Rakouska. Toto prohlášení pak bylo s formulacemi ... a Heil Hitler! společně s kopií pozdravu Hitlera, distribuováno prostřednictvím plakátů bez souhlasu biskupů v celé německé říši.

V říjnu 1938 nakonec vyústil otevřený spor s režimem. Přibližně 7 000 mladých lidí oslavilo 7. října na náměstí u katedrály sv. Štěpána ve Vídni růženec. To, co nebylo plánováno jako "politická" událost, se stalo demonstrací soudržnosti uvnitř katolické církve - poté, co NSDAP rozpustilo všechny katolické asociace v březnu "38". Na konci bohoslužby se Innitzer spontánně chopil slova a vyzval k modlitbě: "Jen jeden je tvým vůdcem - Ježíš Kristus."
Když mladí lidé křičeli po slavení: "Chceme, abychom viděli našeho biskupa", policie a gestapo začalo s bezohledným zatýkáním.

Kvůli shromáždění katolické mládeže na Štěpánském náměstí ve Vídni se Hitlerova mládež cítila provokována. Hned následující den, 8. října vtrhlo něco kolem stovky nacistů, převážně příslušníků Hitlerjugend, do Innitzerova kardinálského sídla. Ačkoli Innitzer úpěnlivě prosil, aby nic neničili, byla rozbíjena okna, zničeny obrazy a nábytek byl vyhazován z oken. Kardinálovo sídlo bylo z velké části vypleněno a údajně i zapáleno. A to bez jakéhokoliv aktivního policejního zákroku. Teprve po 40 minutách, kdy již všichni zmizeli, policie pomalu dorazila.

I tak, následně v roce 1940 založil Kardinál Innitzer arcibiskupskou pomoc pro ne - árijské katolíky, tedy únikovou cestu pro několik set lidí.

K celé věci se později vyjádřil i J. Em. Christoph kardinál Schönborn, který zdůraznil, že v katolické církvi v letech 1938 až 1945 existovalo jak "světlo", tak "stín". Kardinál Innitzer se snažil věrnostním prohlášením, aby zachoval prostor kostela a "zachránil, co mělo být zachráněno". Samozřejmě, že nacistický režim porušil všechny sliby. Ale Innitzer brzy poznal jeho tragickou chybu, tato chyba zůstala pro něj "velkou osobní ranou". Především pak Innitzer jednal velmi důsledně, kardinál Schönborn zdůraznil: "Oslava růžence v katedrále svatého Štěpána dne 7. října 1938 byla největším projevem intelektuálního odporu v celé třetí říši."

Pamětní kříž
V době činnosti J. Em. Dr. Theodor Kardinála Innitzera a k výročí 500 let katedrály svatého Štěpána byl v roce 1933 vyroben pamětní stříbrný kříž.
Kříž o rozměru 40 x 24 mm, váha ve stříbře 4,33 g. Ryzost stříbra 750/1000.

Avers:
v ploše středové desky kříže je vyobrazena katedrála svatého Štěpána. Vlevo nahoře při okraji text: 500 JAHRE ST. STEFAN. V levé části ramene kříže je letopočet 1433, v pravé pak 1933.
V dolní části ramene kříže je text: WIEN HLG. JAHRE, zcela dole je pak kříž signován: GES. GESCHL
Revers:
Zcela hladký.

K hornímu okraji je naletován třmenový kroužek, který je 3x puncován.



Literatura a zdroje:
1. Rudolf Bachleitner / Peter Kodera: Der Wiener Dom. Wien: Wiener Domverlag 1966
2. orf.at
3. geschichtewiki.wien.gv.at
4. Wikipedia
Prílohy
obr_02.jpg
obr_02.jpg (72.2 KiB) Zobrazené 29 krát
Naposledy upravil Altmann dňa Pon Aug 13, 2018 1:22 pm, celkovo upravené 3
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: PAMĚTNÍ KŘÍŽ 500 LET KATEDRÁLY SVATÉHO ŠTĚPÁNA VE VÍDNI

Poslaťod Altmann » Sob Aug 11, 2018 4:14 pm

S Anschlussem s nacistickým Německem v roce 1938 byl 4. pluk Hoch-und Deutschmeister začleněn do nově vzniklého Deutsche Wehrmachtu jako 134. pluk 44. pěší divize.
Stalingrad:
Když zbytek 44. pěší divize složil své zbraně 28. a 29. ledna 1943, méně než 13% jejich původních příslušníků bylo ponecháno svému osudu nebo v náhodě. 44. pěší divize už nebyla. Výkvět "Vídeňské zlaté mládeže" položil své životy u Stalingradu. Toto stále není zapomenuto!

https://www.feldgrau.com/WW2-German-44t ... y-Division
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 4504
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant


Späť na Rakúska republika

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť

Not able to open ./cache/data_global.php