Erinnerungskreuz an den Kärntner Freiheitskampf
Pamětní kříž bojovníkům za svobodu Korutan.
Nešťastně vedená válka spojená s neúspěchy, únava z vyčerpání podvyživených vojáků i civilního obyvatelstva, nejednotné národnostní menšiny to vše v létě roku 1918 poznamenalo rozpad monarchie, vznik nástupnických států. I přes upřimně míněné pokusy mladého císaře Karla I., který slíbil národům říše širokou autonomii se tato snaha nesetkala s odezvou. Především Češi a jižní Slované podporování vystoupením prezidenta Spojených států Wilsona odmítli jakoukoliv diskuzi na toto téma. Jugoslávská národní ráda striktně oznámila, že jakékoliv území obývané Slovinci, Chorvaty a Srby se spojí v jednotný stát Srbsko a vytvoří jednotný stát. Dne 3. listopadu 1918 podepsalo Rakousko příměří ve Villa Giusti, ale říše již neexistovala.
Dne 12.prosince 1918 Rakouské národní shromáždění vyhlásilo republiku. Hranice země nového státu jsou však problematické. Spojenci si přáli jazykové hranice společné s hranicemi politickými, ale v některých okrajových částech země byla tato situace problematická. Touto problematikou se zabývala smlouva Saint-Germein-en Laye (10.9.1919)
Poznámka:
Nicméně, ještě před podpisem této smlouvy, problémy vypukly v různých částech země jako například v Korutanech, na jihu až do Klagenfurtu toto území požadovali Slovinci. Zemský sněm, kde dominuje němčina, odmítá takové požadavky a snahu slovinské a jugoslávské armády o násilné odtržení země.
Roku 1919 byla uzavřena Saint-Germainská smlouva, která definitivně zpečetila osud Rakouska-Uherska.
Císařská armáda již neexistuje, ale jsou vytvořeny vlastenecké skupiny sebeobrany tak populární provinciální milice - Volkswehr. V Korutanech v roce 1919 bojuje v v obranných bojích ( Kärntner Abwehrkampf ). Spojenci si jsou vědomi problematiky této oblasti a tak v roce 1920 v referendu je větší část území opět včleněna do Rakouska.
K problematice těchto obraných bojů existuje vlastně první rakouské vyznamenání, které jistě známe, ale nezaškodí, pokud si je připomeneme.
Vyznamenání bylo založeno dne 4. listopadu 1918 ve dvou skupinách a každá skupiny se člení na dvě třídy.
Vyznamenaní se člení na dvě skupiny. Každá skupiny má dvě třídy.
1.třída Za všeobecné zásluhy připínací kříž
2.třída za všeobecné zásluhy, dekorace na stuze
Existuje (vzácněji udělované) pouze s nápisem Za zásluhy
Popis vyznamenání:
Avers:
Kříž je vyroben z postříbřeného zinku a ramena kříže jsou jemně zrněna. V ploše kříže je v gotickém písmu nápis:
"Kärntner freiheitskampf
Na horním rameni je letopočet 1918 a na dolním rameni pak 1919.
Mezi rameny kříže je vložen list, který tvoří jemný paprsek či zdobný prvek.
Revers:
V ploše kříže je opět gotickým písmem nápis:
"für Tapferkeit"
Kříž 1.třídy je nošený na hrudi k oděvu upevněn pomocí spony
Kříž 2.třídy se nosí na stuze v zemských barvách (žlutá-červená-bílá)
Dekorace byla v péči "Bojovníků za korutanskou svobodu" ( Kärntner Freiheitskämpf). Společnost bývalých frontových vojáků měla za úkol udržet v zemi pořádek a zejména odrazit nápor Srbské armády, která se snažila obsadit jižní Korutany. Tento úkol se jim za vydatné podpory civilního obyvatelstva podařilo splnit. Jasná situace nastala po vyhlášení referenda (10.října 1920) kdy 90% obyvatel Korutanska projevilo zájem o připojení k Rakouské republice.
Současné hranice získaly Korutany po ztrátě části území na jihu v důsledku řešení habsburského mnohonárodnostního státu po první světové válce. Od roku 1918 náleží malá část Korutan (Malborgheto-Valbruna a Tarvisio) k Itálii. Hranice mezi současným Rakouskem a Slovinskem byla stanovena v referendu 10. října 1920.
http://kab-or.at/67.html