Srbská knížata i králové při svém nástupu na trůn nejprve přijímala církevní pomazání v monastyru v Žiči, který leží v blízkosti města Kraljeva. Teprve v roce 1903, kdy na srbský trůn nastoupil král Petr I. Karadjordje, byla ve Vídni zhotovená srbská královská koruna. Byla vyrobena z děloviny odťaté z děla, které do té doby stálo na pevnosti v Topolje a které používal v boji s Turky srbský národní vůdce, slavný Jiří Černý v letech 1804-1813, za prvního srbského povstání. Toto dělo je v památníku stále vystavené. V samém sousedství Topolje je na vrchu Oplenci mauzoleum členů dynastie Karadjorděvičů. Železná koruna byla vyrobená vídeňskou zlatnickou firmou, pozlacena a ozdobena drahokamy.
Král Alexandr I. Obrenovič založil na počest svého pomazání na srbského krále dne 20.června 1889 pamětní bronzovou medaili, která se v našich sbírkách nachází poměrně často. Medaile je kruhová, ražená z bronzu o průměru 37 mm a síle 2,9 mm. Okraj medaile je oboustranně zvýšen s vnitřní nižší linkou. Na lícové straně je v celé ploše medaile umístěn portrét mladičkého krále ve vojenském stejnokroji, s epoletami, s velkostuhou a hvězdou srbského, tehdy nejvyššího řádu Bílého orla. Král je prostovlasý s krátce přistřiženými vlasy. Na zvýšeném mezikruží je v cyrilici nápis: ALEXANDER PRVI KRALJ SRBIJE MIROPOMAZAN U ŽIČI 20.JUNA 1889 (Alexandr I. Srbský král, pomazán v Žiči 20.června 1889). Opis je dole rozdělen malou pěticípou hvězdičkou.
Na rubní straně je v celé střední ploše vyobrazen starý a slavný monastýr v Žiči. Při pravém okraji nad skupinou stromů je v korunovaném oválu portrét Sv. Sávy. Pod podloží kláštera jsou dole v úseči umístěna písmena: IZD a M.A.M. Na zvýšeném mezikruží je opis: SEDMOVRATNI MANASTI ŽIČA, ZADUŽBINA KRALJA STEVANA PRVOVENČANOG, SAZIDAN 1222 (Klášter v Žiči se sedmi branami, sídlo krále Štěpána prvověnčeného, roku 1222). Opis je dole opětovně rozdělen malou pěticípou hvězdičkou. Medaile je opatřená ouškem k zavěšení na stuhu. Stuha je trojúhelníková nebo splývavá a nosí se na stuze v barvách slovanské trikolory, nebo na klasické červené stuze. Ale v Srbsku byla nošená i na dalších stuhách /viz obrázek, kde je medaile zavěšená na ruské stuze řádu Sv. Stanislava/.
Medaile byla v Srbsku oblíbená, nošená při všech příležitostech, svátcích a slavnostech. Zde vyobrazená medaile pochází ze soukromé sbírky a je možno ji dále publikovat.
Literatura:
Boris Prister: Odlikovanja,Katalog muzejskih zbirky
Desanka Nikolič: Naše odlikovanja do 1941
Archiv:Alt