Medaile Za horlivou službu -Medalja za revnosnu službu

[Altmann]

MEDALJA ZA REVNOSNU SLUŽBU
Medaile Za horlivou službu

Je celkem zajímavé, že království Srbské nemělo klasickou všeobecně záslužnou medaili kterou mohl být oceněn voják i civilista. Pro vojáky to bylo několik druhů specializovaných medailí Za chrabrost, pro občany medaile Za zásluhy o královský dům a pro ocenění zásluh za všeobecné výsledky v kultuře, umění, vědě, se proto ve většině případů používal řád Sv. Sávy udělovaný do roku 1941.

Bylo to v období II. balkánské války v roce 1913, kdy můžeme již hovořit o masovém nasazení vojáků , dobrovolníků a paravojenských skupin, které bylo nutno živit, strojit a zásobovat střelivem (logistické zabezpečení armády). Ve válce se angažovali lidé, které bylo nutno odměnit viditelně nošenou dekorací. V Srbské společnosti bylo nošení dekorací společenskou záležitostí a určovalo i postavení nejen vojáků, ale i civilistů, umělců, církevních hodnostářů, ale hlavně to byl projev oddanosti vlasti a králi.

Tato medaile je tedy založena v průběhu války dne 19.dubna roku 1913 nařízením krále Petara Karadjordje. O založení zcela nových záslužných medailí psal vládní tisk a informoval o zřízení zlaté a stříbrné záslužné medaile ( Srpske novine br.93 -28.IV.1913).

Popis medaile:

Avers:
V ploše je třířádkový nápis v cyrilici:
„ ZA / REVNOSNU / SLUŽBU /“- Za horlivou službu)

Při okraji je delší snítka vavřínu a dubová ratolest, která je o poznání kratší.Státní znak Srbského království je naložen v dolní části medaile na tento půlvěnec.

Revers:
V ploše medaile je dvouhlavý orel, který na hrudi opět nese královský erb. Orlice je převýšená královskou korunou

V horní části medaile je malé drátěné ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.

STUHA:
Jednotná trojúhelníková stuha je 40 mm široká světlemodré barvy.

První typy medaile mají rozměr 30mm a autorem i této medaile je sochař a medailér nám již známé medaile Za chrabrost Dorde Jovanovič.Medaile se udělovala ve jménu krále a její platnost či udělování končí až v roce 1941.


V době války 1914-18 byla zlatá medaile vyhrazena jako ocenění bojovníkům a stříbrná medaile byla určena pro nebojovníky(logistika armády).

První ocenění je již z období balkánské války a nositelé medaile nacházíme především mezi ošetřovateli a lékaři, kteří se starali o raněné a nemocné vojáky. O této slavnostní akci je informace ve vojenských dokumentech ( Služebni vojni list ,br.6-.V. 1913)

Medaile byla udělována v letech Velké války 1914-18 a Úředním výnosem z roku 1922 je upřesněno, že medaile se uděluje za výtečné plnění úkolů a horlivou službu ve válce i v míru.Velikost medaile se mění, známe tedy medaile menší a po roce 1922 medaile většího rozměru ( viz obrázek)
První medaile jsou výrobkem firmy Arthus-Bertrand, které jsou jistě nejznámější. Dalším výrobcem je firma Bratři Huguenin. Nám známá varianta, ale nikoliv běžná ražba pochází z dílny Fridricha Rotha, Medaile o průměru 32 mm je pečlivě vyrobena a je typická tím, že srbský orel má každou orlí hlavu korunovanou-viz obrázek. Další domácí výrobci:
- „Griesbach i Knaus i Frano Sorlini „

Miniaturky těchto medailí jsou vzácnější, ale celkem běžně je nacházíme ve sbírkách srbských kolegů.

Udělovací dekrety:
V průběhu doby jsou dekrety či vlastní udělení medaile vždy ve jménu:
- Petra I. krále Srbska
- Ve jménu Petra I. krále Srbského Alexandr následník trůnu
- Ve jménu krále Petra I. krále Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS)
- Alexandr I. král Jugoslávie
- Ve jménu Petra II. krále Jugoslávie, královští náměstci

Medaile se předávala v malé prosté etuji.
Medaile sice nejsou vzácné, ale pokud je na původní stuze v etuji a s dekretem nejde o běžnou záležitost.

Literatura:
Pavel Car-Tomislav Muhič: Odlikovanja Srbije i Jugoslávie od 1859 do 1941
Dr.Marko Popovič: Ordenje medalje Srbije i Crne Gore, Bělehrad 1978

[Altmann]

Každá faleristická sbírka je zajímavější pokud obsahuje zajímavé drobnost, detaily či doplňky. Že to nemusí být zrovna vysoké řády si ukážeme na příkladu zcela obyčejné a běžné Srbské, později Jugoslávské medaile „ Za horlivou službu“. Medaile se udělovala dlouho, prakticky až do roku 1941 a sloužila jako vyznamenání , které bylo určeno např. příslušníkům hasičských a záchranných sborů ,ale příslušníkům policie a úředníkům zařazeným na nižších stupních platové třídy. O tomto udělování máme jednak doklady z ČSR, ale máme zde i důkaz. Jde o sponu německého vojáka, který má mezi svými německými medailemi, které získal pravděpodobně jako poddůstojník z povolání, zařazenou právě Srbskou (Jugoslávskou) medaile Za horlivou službu. ( obrázek č. l)

Obrázek č.2:

Medaile, kterou si zde představíme je pravděpodobně návrhový kus, který byl zamítnut či nebyl přijat. Budeme hodně spekulovat, ale je možné, že tak jako je tomu u medaili Za zásluhy o královský dům byla i zde snaha členit medaili Za horlivost do čtyř stupňů.
Zlatá medaile s korunou
Zlatá medaile bez koruny
Stříbrná medaile s korunou
Stříbrná medaile bez koruny

Srbští faleristé tuto teorii sice nepodpořili, ale zároveň ji nejsou schopni ani vyvrátit

Poznámka: Jugoslávie udělovala ještě v roce 1940-41 řády a vyznamenání i do bývalé ČSR, tedy již Protektorátu. Existuje dekret na udělení řádu Sv. Sávy III.třídy, který byl udělen s letopočtem 1941. Podobně se ještě v roce 1940 udělovala i tato všeobecně záslužná medaile.


Prameny:
Archiv I.Smýkal
Archiv:Altmann