Pamětní medaile balkánského svazu 1912
Napísal: Ned Apr 01, 2012 5:17 am
Pamětní medaile balkánského svazu 1912
Spomenica Balkanskog saveza 1912
Od roku 1860 do roku 1914 registrujeme čtyři balkánské politické-vojenské svazy a jeden vojenský pakt. Nejznámější a důležitý je právě svaz balkánských států z roku 1912 –(Srbsko, Černá Hora, Bulharsko a Řecko ). Toto vojensko politické seskupení v první balkánské válce v roce 1912 dokončilo porážku Turecka .
Krize na území Balkánu začíná v roce 1909 vítězstvím „ mladoturku „ a odstraněním sultána Andul Hamita. Mladoturci sice proklamovali demokratizaci země, ale opak byl pravdou neb země se vracela do tuhé režimu násilného poturčování území, která vyvrcholilo vítěznou I. balkánskou válku v roce 1912 .
První krok namířený proti rozpínavosti Osmanské říše však zahájila Itálie v roce 1911 vpádem do Tripolisu a na Kireniku (Kyrenia ). Balkánské státy ( Bulharsko, Černá Hora, Řecko a Srbsko ) využilo možnosti oslabeného Turecka, mobilizovalo a spojené armády dosáhli vítězství. Turecko odchází z Balkánu .
Při příležitosti konce války je založena pamětní medaile jako upomínka na spojenectví ve válce z roku 1912. Pro nás je jistě zajímavé, že to je pražská firma PICHL „, která byla pověřena ražbou medaile.
Popis medaile :
Avers:
Na přední straně v ploše medaile je poprsí krále Petara I. ve slavnostní uniformě s viditelným řetězem řádu Sv. Lazara na hrudi. V horní části medaile je nápis v cyrilicí :
PETR I. KRÁL SRBSKÝ
Revers:
Ve středů medaile je položen tak zvaný patriarší loretský kříž v trnovém věnci a kolem je rozložený nápis :
IN HOC SIGNO VINCES –( V jeho jménu zvítězíš )
Medaile má průměr 35 mm. Výroba firma Pichl Praha. Bronzová zlacená medaile je poměrně běžná a známá, vzácně se vyskytuje medaile ražena ve stříbře. Dekorace se nosila na barvách slovanské trikolory .
Při hodnocení dekorace je nutno si uvědomit, že jde o medaili neoficielní, nevíme kdo dal podnět k ražbě, ale tento Balkánský svaz se již v roce 1913 rozpadá a následuje 2. Balkánská válka 1913 ( Válka Srbsko-Bulharská ) .
Literatura:
Boris Pister: Odlikovanja, Zágreb 1984
Spomenica Balkanskog saveza 1912
Od roku 1860 do roku 1914 registrujeme čtyři balkánské politické-vojenské svazy a jeden vojenský pakt. Nejznámější a důležitý je právě svaz balkánských států z roku 1912 –(Srbsko, Černá Hora, Bulharsko a Řecko ). Toto vojensko politické seskupení v první balkánské válce v roce 1912 dokončilo porážku Turecka .
Krize na území Balkánu začíná v roce 1909 vítězstvím „ mladoturku „ a odstraněním sultána Andul Hamita. Mladoturci sice proklamovali demokratizaci země, ale opak byl pravdou neb země se vracela do tuhé režimu násilného poturčování území, která vyvrcholilo vítěznou I. balkánskou válku v roce 1912 .
První krok namířený proti rozpínavosti Osmanské říše však zahájila Itálie v roce 1911 vpádem do Tripolisu a na Kireniku (Kyrenia ). Balkánské státy ( Bulharsko, Černá Hora, Řecko a Srbsko ) využilo možnosti oslabeného Turecka, mobilizovalo a spojené armády dosáhli vítězství. Turecko odchází z Balkánu .
Při příležitosti konce války je založena pamětní medaile jako upomínka na spojenectví ve válce z roku 1912. Pro nás je jistě zajímavé, že to je pražská firma PICHL „, která byla pověřena ražbou medaile.
Popis medaile :
Avers:
Na přední straně v ploše medaile je poprsí krále Petara I. ve slavnostní uniformě s viditelným řetězem řádu Sv. Lazara na hrudi. V horní části medaile je nápis v cyrilicí :
PETR I. KRÁL SRBSKÝ
Revers:
Ve středů medaile je položen tak zvaný patriarší loretský kříž v trnovém věnci a kolem je rozložený nápis :
IN HOC SIGNO VINCES –( V jeho jménu zvítězíš )
Medaile má průměr 35 mm. Výroba firma Pichl Praha. Bronzová zlacená medaile je poměrně běžná a známá, vzácně se vyskytuje medaile ražena ve stříbře. Dekorace se nosila na barvách slovanské trikolory .
Při hodnocení dekorace je nutno si uvědomit, že jde o medaili neoficielní, nevíme kdo dal podnět k ražbě, ale tento Balkánský svaz se již v roce 1913 rozpadá a následuje 2. Balkánská válka 1913 ( Válka Srbsko-Bulharská ) .
Literatura:
Boris Pister: Odlikovanja, Zágreb 1984