Pamětní medaile srbsko-turecké války z roku 1912
Spomenica srpsko-turskog rata 1912

Počátkem 20. století mladé národní státy :
Bulharsko
Černá Hora
Rumunsko
Řecko
Srbsko
Dosáhli svobody, ale ani jeden z těchto států nebyl zcela spokojený s výsledky, kterých bylo dosaženo v bojích proti Osmanské říši .

Turecká armáda stála pevně na území Makedonie, Thrákie i severního Epiru. Hlavním cílem Srbska bylo získat přístup k moři, Řekové chtěli naplnit myšlenku „ Velkého Řecka „. Zájem Ruska byl na válce a tak již 13. března 1912 je podepsána smlouva o přátelství a válečné pomoci mezi Bulharskem a Srbskem. V létě 1912 se do funkce premiéra dostává válce nakloněný Nikola Pašič .

11. května 1912 byla mezi náčelníky GŠ armády Srbska a Bulharska podepsaná tajná smlouva a Bulharsko bylo připraveno postavit polní armádu o celkovém počtu 200 000 vojáků a Srbsko 150 000 vojáků. Chybou však bylo to, že se nepodařilo vytvořit jednotné velení této balkánské armády. Podařilo se však do vojenských akcí zapojit Řecko s armádou o počtu 120 000 vojáků. Armáda Černé Hory stála pevně po boku Srbska. Tento tak zvaný „ Balkánský pakt „ byl připraven vojensky i politicky zničit Osmanskou armádu na území balkánského poloostrova .

Historici jako datum zahájen této I. Balkánské války obecně uvádějí datum 26. září 1912 .

Pamětní medaili I. Balkánské války 1912 založil král Petr I .-( Službeni vojni list, br.23 -7. XI. 1913 ). Medaili bylo možno udělit vojákům povolaných do aktivní služby, ale také všem angažovaným občanům Srbska, kteří se podíleli na osvobozovací válce, lékaři, střední zdravotní personál ( zde z Ruska, ale i Německa, Rakousko-Uherska, Holandska, Belgie a dalších zemí ). Medaili jako výraz angažovanosti obdrželi i ministři a poslanci, ale také např. představitelé Národní banky ( jak jinak financovat válku ? ), novináři. Ministr války měl zvláštní právo vyznamenat či přesněji předat medaili dalším osobám dle jeho výběru .

Popis medaile :

Avers:
Na přední straně je symbolika Kosova pole s monastyrem ( klášterem ) Gračanica, který je v pozadí. Ve střední části jsou válečné trofeje dobyté nad Tureckými jednotkami ( polní dělo s kolesnou ). Válečné trofeje jsou vloženy do půlvěnce z vavřínu jako připomínka vítězství. Nad bojištěm vychází jasné ( jindy psané krvavé ) slunce topící se v paprscích. Ve středu slunečního kotouče je letopočet 1912. V horní části medaile je prostý nápis :

OSVEČENO KOSOVO- ( ne zcela přesně a správně ve významu „ Odplata či pomsta Za Kosovo „, zde upomínka na nešťastnou bitvu z roku 1389 kdy Srbové utrpěli ničivou a zdrcující vojenskou porážku na Kosově poli ) .

Revers :
N ploše medaile je položen dvouhlavý orel se středním čestným štítkem, který nese královský srbský erb. Královský orel je vložen do věnečku z vavřínových lístků. V těchto lístcích jsou jména významných bitev této války :

- KUMANOVO
- SKOPJE
- PRILIP
- JEDRENE
- VELES
- N. PAZAR
- DEBAR
- ŠTIP
- PRIZREN
- BITOL
- SKADAR
- OHRID
- SJENCA
- DOIRAN
- TETOVO
- LJEŠ
- ELBASAN
- PRIŠTINA
DRAČ

Medaile je dobře ražena ze zlaceného bronzu a nosí se na splývavé stuze o šíři 28 mm ( barevné pořadí viz obrázek ). Pokud se medaile nosí na trojúhelníkové stuze, je tato široká 35 - 40 mm. Zakládací listina neukládá po smrti vyznamenaného vracet medaili Řádové kapitule. Medaile zůstává v rodině dekorovaného bojovníka .

Celkově bylo uděleno více jak 430 000 medailí, které jsou do dnešních dnů v srbské společnosti po morální stránce stále v centru pozornosti .Medaile vyráběla jednak firma Hugenin, ale také známá klenotnická firma Arthus-Bertrand a byla to právě tato firma, která vyrobila a dodala medaile se špatným opisem .

Opis OSVEČENO KOSOVO byl zaměněn na
OSVEČENO NOSOVO

Medaile s tímto opisem je uložena ve Vojenském muzeu v Bělehradě a je jen na Vás, zda takovou medaili neobjevíte ve své sbírce .

Medaile byla zhotovena i domácím výrobcem, kterým byl Miše Goldštejn z Bělehradu. Medaile se předávala v jednoduché etuje, spíše krabičce, bez označení, ale v některých případech je na vnitřní straně víčka vlepena značka výrobce. K medailí známe i několik typů miniaturek, různé velikosti i provedení .






Literatura:
Dr. Nikolič, Desanka: Naša odlikovanja do 1941 g.
Prister, Boris: Katalog muzejskih zbirki, Zágreb 1984
Měřička, V.: Orden und Auszeichnungen, Artia 1966
Archiv: Alt.

Dovolím si jen krátké doplnění k této medaili.Tato medaile, opravdu založena 31.10.1913 na počest porážky Turků a osvobození země byla ražena v množsví 430 000ks. Je možno říci,že kdo v této době nebyl dekorován touto medaili, jako by v Srbsku nebyl. Udělovala se nejen vojákům a zdrav.personálů,ale byla udělena i srbské inteligenci, učitelům a básníkům,kteří se podíleli,dnes bychom řekli na propagandistické práci, tedy skládali oslavné básně a písně, vedli mladou generaci k vlastenectví,prokázali historické tradice Kossova a význam jako kluturního centra starého Srbska.Medaile zde vystavená pochází z privátní sbírky a patřila paní Františce Novákové,která tehdy se souhlasem úřadu působila jako diplomovaná zdravotní sestra v Srbsku. Obdržela dále i Stříbrnou medaili Srbského Cerveného kříže 1912-1913.

Avers:
Letopočet 1912 jako slunko jasné nad ukořistěném tureckém dělu.V horní části medaile je opis v cyrilice. V dáli je vidět monastír(klášter) Gračanica.Medaili razila Firma Huguenin.

Revers:
Dvouhlavý orel s prsním štítkem,kde je znak Srbska, štítkem obklopený vavřínovým listem. Perutě dravce jsou rozprostřené. Vše je rámované ve vavřínovém věnci vítězství,kde jednotlivé lístky nesou jména významných bitev a střetutí této války.
Medaile je velikosti 35,8mm. Stuha trojúhelníková či splývavá vyrobena z hedvábí. Dnes již jsou tyto stuhy většinou rozpadlé.Na našem území se tyto medaile nacházejí, neb je obdrželi cizinci, dobrovolníci,převážně zdravotní personál,který v Srbsku působil. Další medaile k nám dovezli legionáři,kteří tyto medaile sice nenosili,ale jako památku uschovali

Literatura:
Boris Prister: Odlikovanja, Zagreb 1964
Desanka Nikolič: Naša odlikovanja do 1941 g. Beograd 1971