Pamětní odznak československého dobrovolce z let 1918 - 1919

[Altmann]

Pamětní odznak československého dobrovolce z let 1918 - 1919
(znám pod názvem KŘÍŽ V TĚŽKÝCH DOBÁCH 1918-1919)

Roman Jedlička - Ladislav F. Sedlák

Poděkování za obranu vlasti si zaslouží všichni obránci a to nejen z řad čs. legie nebo oddílů Sokola. Byla to především masa frontových vojáků, kdy mladí vojáci dostali rozkaz a šli ukázněně do boje nejen na Slovensku, ale chránili hranici nového státního útvaru Československo.
Je velmi smutné, že na rozdíl od legionářů v meziválečném ČSR se nemohl žádný občan pyšnit klasickým vyznamenáním či řádem demokratického Československa. Je nutno si uvědomit, že jediný Řád Bílého lva byl určen pouze a výhradně k ocenění cizinců. Zákonem č. 61/1919 Sb. bylo zakázáno nošení všech dekorací a řádů bývalého Rakousko-Uherska, a to i prostých dekorací, jako byl např. Karlův Vojenský kříž 1916 či medaile Za zranění. Jediná privilegovaná vrstva obyvatelstva (legionáři) mohli na své hrudi nosit zahraniční řády, a to i bývalého carského Ruska bez obav a s hrdostí.
Bývalí frontoví vojáci odjížděli z italského bojiště do své vlasti, ale nejprve museli splnit další bojový úkol - ubránit republiku. Legionáři, domácí vojsko, Sokolové, ale především všichni naši dědové se zbrani v ruce tento čestný úkol splnili se ctí. Na ocenění však museli čekat dlouhých dvacet let a teprve v roce 1938 dochází k založení jednoduché dekorace, která byla určena jako viditelné ocenění všech angažovaných vojáků v bojích za svobodu Československa.

Pan Václav Měřička píše:
Kříž byl založen v roce 1938 a byl určen všem dobrovolníkům, kteří v období od 28. října 1918 do 31. července 1919 konali vojenskou povinnost na Slovensku a všude tam, kde se jednalo o zajištění integrity státních hranic.
A opět zde chybí podstatné - frontoví vojáci, mladších ročníků do bojů rozhodně neodjížděli dobrovolně, ale v tomto případě lze říci, že si plnili svoji vojenskou povinnost k nové vlasti.

Popis odznaku (kříže):
Avers:
Odznak má tvar tlapatého kříže zhotoveného z bronzu. Kříž o průměru 36 mm a při síle 2 mm (při okraji) a 3 mm (střední část). Plocha kříže je hladká a středový štítek je tvořen plastickým malým státním znakem.

Revers:
Rubní plocha je hladká s rozloženými nápisy:
- horní rameno letopočet 1918
- dolní rameno letopočet 1919
- horizontálně V TĚŽKÝCH DOBÁCH

K hornímu rameni kříže je napojeno ouško se závěsným kruhem na stuhu.

Stuha:
Splývavá, 40 mm široká světle modrá stuha s 5 mm širokým postranním červeným pruhem, který je oboustranně lemován 1 mm širokým bílým proužkem.


Autorem návrhu tohoto kříže je štábní kapitán Oldřich Pilz, umučený nacisty v koncentračním táboře. O. Pilz je považován za otce české faleristiky.

Václav Měřička rozlišuje 2 typy:
Základní - s méně výrazným ohraničením, bronz světlá, znak i písmena méně výrazná, závěsné ouško malé a úzké, stuha jasně modrá, červené pruhy jasné.

Pozdější vydání - kříž masivní, bronz lesklá a jasná, okraj, znak i písmena výrazná, závěsné ouško delší, závěsný kruh 15 mm, stuha v tmavším modrým odstínem, červeň tmavá.

Byly raženy i miniatury různých velikostí.

Měřička, V.: Československá vyznamenání, I. část, ČNS Hradec Králové 1973