Pamětní medaile I. Sboru vojenských záložníků ČSR v Praze z roku z roku 1959.
Tato „pražská“ medaile úzce navazuje na obdobnou dekorací tohoto spolku. Byla vydaná v roce 1959, tedy okolnosti založení jsou nejasné a pokud si uvědomíme, že v roce 1960 byl náš stát prohlášen státem socialistickým, je opravdu s podivem, jak tato medaile unikla slídivému zraku tehdejších soudruhů, ale nabízí se i nepodložena otázka, zda právě soudruzi v této organizaci neměli rozhodující vliv a jen z toho důvodů mohlo k realizaci a udělování medaile vůbec dojít. Bude na mladších badatelích, aby se pokusili tuto „záhadu“ vyjasnit.
Medaile má průměr 40 mm při síle střižku 2 mm.
Popis medaile:
Avers:
Medaile má jen velmi lehce zvýšený okraj. Plocha této medaile je zcela vyplněna plastickým, romantickým pohledem na Hradčany s Karlovým mostem.
Revers:
V horní polovině medaile z levé strany zobrazená jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Jezdec drží v pravici vztyčený bojový palcát. V polovině plochy medaile při levém okraji je letopočet : „ 1879“
Pod jezdeckou sochou v dolní části plochy je třířádkový nápis:
„I. SBOR VOJENSKÝCH / ZÁLOŽNÍKU ČSR / V PRAZE„.
V horní části medaile opis: „DUCHEM HUSOVÝM – SILOU ŽIŽKOVOU“.
V dolní části je další opis:
„80 LET NA STRÁŽI VLASTI“.
Oba nápisy jsou od sebe odděleny dvojicemi křížkových roset, mezi které zabíhají oba uvedené letopočty.
K horními okraji medaile je napojeno úzké ouško se závěsným kruhem k zavěšení na stuhu.
Stuha:
Splývavá stuha 40 mm široká, ve středu okrojiv žlutá s 10 mm širokými jasně červenými okrajovými pruhy.
Poznámka:
Osobně jsem snažil něco podstatnější o této medaili zjistit, ale výsledek byl nulový. Pouze dohady. Jde o odznak a medaili, kterou si založili bývalí vojáci Rakousko-Uherské monarchie? V tomto případě by jistě někdo z nejvyšší mocenského centra strany musel být opravdu vojákem císařské armády a nebyl legionář, a toto povolit, potažmo organizovat. Jistě i proto jakákoliv informace, která bude Takovým politikem byl např. Zdeněk Filringer, velitel praporu od Zborova, blízký přítel Beneše, zuřivý socialista, ministr průmyslu v Gottwaldově vládě. Zároveň však říkám i to, že existovalo mnoho dalších legionářů, kteří se stali komunisty neb zachovat si teplé místo bylo výhodnější než jít proti proudu.m Zároveň však prohlašuji, že se mohu mýlit.
Literatura:
Měřička, V. Československá vyznamenání V. část, článek 71, ČNS Hradec Králové 1979, 176 s.