Odznak 1. čs. revoluční tankové jednotky
Okupace ČSR a potupa lidí, kteří žili v ponížení celkem logicky vyústila v povstání obyvatelstva velkých měst, městeček a malých obcí. Atmosféra Prahy a nálada Pražanů byla v květnových dnech euforická, plná vášní a nadšení z nadcházející svobody a tak je celkem pochopitelné, že 5. května je Praha vzdorující i bojující.
Je celkem zajímavé, že po roce 1945 nedokázali zajatí němečtí generálové a političtí vůdci nacistického režimu pochopit tuto situaci, tento stav, neb jejich myšlení zůstalo zakonzervováno v období Mnichovské smlouvy v roce 1938 s tím,že Češi a Moravané požívali výhody ochrany III. říše před útrapami války. Je jisté, že to je základní rozpor v chápání a hodnocení bojového vystoupení prostých Čechů a Moravanů proti nacistické zlovůli.
Dne 5. května 1945 dělníci ve smíchovské Škodovce zabírají těžkou techniku wehrmachtu a ještě téhož dne opraví a odesílají do boje první stihač tanků, další stroj následuje pozdějí a poslední třetí stihač se do boje zapojuje v neděli 6. května 1945. Jednotka tří stihačů se soustředila v Štefanikových kasárnách, částečně dozbrojena se svými posádkami vyráží na pomoc bojujícím obráncům Rozhlasu. Jeden ze strojů se zapojuje do bojů o budovu, kde sídlili pražské GESTAPO a další stihač od 6. května do 8. května poskytuje pomoc a krytí bojovníkům a barikádníkům na Žižkově. Jednotka se zapojila i do bojů o lazaret SS, který byl umístěný v Malešické škole.
Hned v počátku povstání byla obsazen další továrna, kde se opravovala vojenská kolová i pásová technika. Jde o Českomoravskou Kolben-Daněk. Zde se nacházelo celkem devět kusů bojové techniky a dělníci po nočních opravách zprovoznili dva stihače tanků, samohybné dělo a lehký tančík. Zbývající technika byla vlastně neopravitelným šrotem. Jednotka bojovala v prostoru továrny a v ranních hodinách dne 9.května se snažila u Zichova zabránit masakr civilního obyvatelstva. Zde i tato jednotka skončila svoji krátkou, ale statečnou bojovou cestu.
V průběhu bojů dochází ke ztrátám. Jeden stíhač tanků je zničen pancéřovou pěstí, další stíhač byl zničen 8. května a samohybné dělo bylo zničeno v prostoru obrany Trojského mostu. Lehký tančík byl rozstřílen v prostoru Zlíchova německým "tygrem".
Nevíme kdo rozhodl o zřízení čestného a pamětního odznaky, ale na sklonku roku 1945 byl firmou bratří Jägrů v Jablonci vyroben odznak, který si představíme.
Popis odznaku:
Masivní oválný odznak v jehož středu je typická silueta stihače tanků s praporem ČSR. V horní části, na kovové stuze je nápis:
"1. ČS REVOLUČNÍ TANKOVÁ JEDNOTKA"
V dolní části odznaku je plastická lipová ratolest na kterou je letopočet 1939-45.
Revers:
Zadní strana je hladká, ražená. Je zde svislá jehlice k upevnění na oděv. Nacházíme zde logo výrobce a v malém kroužku je u každého odznaku pořadové a registrační číslo.
Poznámka:
Hovořil jsem s otcem svého přítele. Starý pán byl statečným bojovníkem barikád a říkal mi asi toto:
"Ty tanky měli velký význam, nebyli sice dozbrojeny, nebyla munice, ale již jen zarachocení pásu nám dávalo nesmírnou naději"
Osobně se domnívám,že zde je v jedné větě vyjádřen význam této tankové jednotky v bojích o naše hlavní město.
Je možné, že pro slovenské kolegy bude toto téma zajímavé a bylo by hezké, pokud se sami vyjádři k dané problematice.
Literatura:
Václav Měřička-Josef Kounovský:
Československá vyznamenání VI.část a II. Národní odboj. ČNS Hradec Králové 1984.
