Pamětní kříž podkrkonošského partyzána

[Altmann]

Pamětní kříž podkrkonošského partyzána


Připsáno kolegovi Strenkovi.


Pamětní dekoraci nám jako první popsal pan Václav Měřička ve své práci ve své publikaci „Československé vyznamenání VI.část II.národní odboj- Publikaci v roce 1984 vydala ČNS pobočka Hradec Králové.

Dekorace nebyla určena pro konkrétní samostatnou partyzánskou či odbojovou organizaci, ale byla jednak založena Revolučním národním výborem a určena poctivým lidem, kteří sice ke konci války, mnohdy i po 9.květnu se zbraní v ruce zabezpečovali pořádek a organizaci, a čistili městečka od zběhů, dezertéru či maroderu v prostoru Semily, Trutnov, Nová Paka, Jilemnice a blízké okolí teritoria, kde se ještě v květnu ukrývalo množství německých vojáků, kteří sice již neměli zájem o další boj, ale většina byla ozbrojena. Všichni tito lidé se podíleli na osvobození oblasti Krkonoš a vyčištění prostoru a to i od pohozených zbraní, výbušnin či granátu.Největší podíl na této akci měli příslušníci Revolučního národního výboru v Jilemnici.Je celkem zajímavé a lidské, že místními lékaři a to jak Němci či Češi se stále velmi dobře starali o raněné a nemocné vojáky i civilisty bez ohledu na jejich vojenské postavení to až do konsolidace území a zabezpečení celkové bezpečnosti.

Popis vlastní dekorace:

Avers:
Bronzový kříž o velikosti 43mm má ramena tvořena třemi užšími paprsky či břevny, které jsou stejně dlouhá a vytvářejí tak plastický kříž. Kříž je zdoben červenými linkami, Ve střední části kříže je větší medailon s ústřední postavou prostovlasého partyzána s puškou v ruce. Poměrně velký medailon má průměr 23,3mm. Kříž má ve své horní části, na zadní straně závěs k upevnění stuhy.

Revers:
Zadní strana je hladká, ale vypuklá. Údajně zde mělo být pořadové číslo souhlasné s legitimace, která měla být součásti dekorace a partyzána. Na zádní straně je i závěs pro upevnění stuhy.

STUHA:

Splývavá stuha na které je vidět, že byla použita látka, která byla k dispozici i když ještě dnes se objevuji zmínky o významu čelného pruhu jako symbolu lesů a luk a červená je barva krve (neprokázáno, nedoloženo). Pro jistotu je na stuze určující spona s nápisem:

„PODKRKONOŠSKÝ PARTYZÁN“.

Osobně jsem viděl jen jedinou bronzovou medaili, ale jeden z pražských sběratelů má medaili kvalitně postříbřenou, což ale neznamená, že tomu tak musí být obecně.

Dekoraci řadíme mezi vzácné dekorace, vztahující se k medaili II. národního odboje.



Z dobového tisku:

Rozsáhlé kulturní pásmo si připravili žáci ze sousední základní školy a představitelé radnice i spolků zde položili věnce a květiny. Místostarosta Otakar Špetlík pak všem připomenul zdejší květnové události z roku 1945. „První nebyla Praha, ale Přerov, kde se partyzáni na nádraží už 2. května zmocnili několika vlaků, podobně jako současně v Nymburku, Poděbradech a hned druhý den v Příbrami, Berouně a v malých místech v Podkrkonoší, jako byla města Turnov, Semily, Stará Paka a Železný Brod," řekl.
Už 2. května
Podle dochovaných pramenů totiž už 2. května v Turnově místní partyzáni zapálili veliký dřevěný symbol nacistů na náměstí před budovou spořitelny a po přestřelce tu byli i první mrtví. Druhý den bylo náměstí vylidněno a pokračovalo odstraňování německých nápisů z obchodů. Při tom byl zastřelen i zelinář Rous. Dramatické události pokračovaly i přestřelkou partyzánů s Němci u Velkého mostu, k většímu střetnutí pak došlo při jejich ústupu u Aehrenthalovy cihelny (dnes u Kudrnáčových hodin), kde byly použity i těžké zbraně. Zde padli tři ruští partyzáni a několik zdejších občanů. Už 5. května odpoledne, po oficiálním vyhlášení příměří, bylo město plné československých vlajek a o den později tu vznikl v budově spořitelny první „Národní výbor okresu turnovského", jehož členy se povětšinou stali bývalí důstojníci Československé lidové armády.
V té době se však k městu od Jičína blížila ustupující pancéřová divize německých tanků, která se chtěla spojit s německou posádkou v Turnově a večer, při průjezdu městské části Na Kamenci zastřelili čtyři občany.
Konečné odzbrojení
Teprve po zprávách z Prahy byla 9. května definitivně odzbrojena zdejší německá posádka, první sovětské tanky do města přijely až 9. května po desáté hodině večer.
Špetlík shromážděným občanům připomenul, že v prvních květnových dnech tu při střetu s Němci hrdinně padlo několik partyzánů, šestadvacet zdejších občanů a tři sta jich bylo raněno. „Ani po mnoha letech bychom neměli na jejich oběti zapomínat a při oslavách bychom si vždy měli najít chvíli k uctění památky těch, kteří padli pro naši svobodu," uzavřel letošní vzpomínkové oslavy.