Pamětní kříž podkrkonošského partyzána
Napísal: Štv Dec 05, 2013 7:54 amPamětní kříž podkrkonošského partyzána
Připsáno kolegovi Strenkovi.
Pamětní dekoraci nám jako první popsal pan Václav Měřička ve své práci ve své publikaci „Československé vyznamenání VI.část II.národní odboj- Publikaci v roce 1984 vydala ČNS pobočka Hradec Králové.
Dekorace nebyla určena pro konkrétní samostatnou partyzánskou či odbojovou organizaci, ale byla jednak založena Revolučním národním výborem a určena poctivým lidem, kteří sice ke konci války, mnohdy i po 9.květnu se zbraní v ruce zabezpečovali pořádek a organizaci, a čistili městečka od zběhů, dezertéru či maroderu v prostoru Semily, Trutnov, Nová Paka, Jilemnice a blízké okolí teritoria, kde se ještě v květnu ukrývalo množství německých vojáků, kteří sice již neměli zájem o další boj, ale většina byla ozbrojena. Všichni tito lidé se podíleli na osvobození oblasti Krkonoš a vyčištění prostoru a to i od pohozených zbraní, výbušnin či granátu.Největší podíl na této akci měli příslušníci Revolučního národního výboru v Jilemnici.Je celkem zajímavé a lidské, že místními lékaři a to jak Němci či Češi se stále velmi dobře starali o raněné a nemocné vojáky i civilisty bez ohledu na jejich vojenské postavení to až do konsolidace území a zabezpečení celkové bezpečnosti.
Popis vlastní dekorace:
Avers:
Bronzový kříž o velikosti 43mm má ramena tvořena třemi užšími paprsky či břevny, které jsou stejně dlouhá a vytvářejí tak plastický kříž. Kříž je zdoben červenými linkami, Ve střední části kříže je větší medailon s ústřední postavou prostovlasého partyzána s puškou v ruce. Poměrně velký medailon má průměr 23,3mm. Kříž má ve své horní části, na zadní straně závěs k upevnění stuhy.
Revers:
Zadní strana je hladká, ale vypuklá. Údajně zde mělo být pořadové číslo souhlasné s legitimace, která měla být součásti dekorace a partyzána. Na zádní straně je i závěs pro upevnění stuhy.
STUHA:
Splývavá stuha na které je vidět, že byla použita látka, která byla k dispozici i když ještě dnes se objevuji zmínky o významu čelného pruhu jako symbolu lesů a luk a červená je barva krve (neprokázáno, nedoloženo). Pro jistotu je na stuze určující spona s nápisem:
„PODKRKONOŠSKÝ PARTYZÁN“.
Osobně jsem viděl jen jedinou bronzovou medaili, ale jeden z pražských sběratelů má medaili kvalitně postříbřenou, což ale neznamená, že tomu tak musí být obecně.
Dekoraci řadíme mezi vzácné dekorace, vztahující se k medaili II. národního odboje.
Z dobového tisku:
Rozsáhlé kulturní pásmo si připravili žáci ze sousední základní školy a představitelé radnice i spolků zde položili věnce a květiny. Místostarosta Otakar Špetlík pak všem připomenul zdejší květnové události z roku 1945. „První nebyla Praha, ale Přerov, kde se partyzáni na nádraží už 2. května zmocnili několika vlaků, podobně jako současně v Nymburku, Poděbradech a hned druhý den v Příbrami, Berouně a v malých místech v Podkrkonoší, jako byla města Turnov, Semily, Stará Paka a Železný Brod," řekl.
Už 2. května
Podle dochovaných pramenů totiž už 2. května v Turnově místní partyzáni zapálili veliký dřevěný symbol nacistů na náměstí před budovou spořitelny a po přestřelce tu byli i první mrtví. Druhý den bylo náměstí vylidněno a pokračovalo odstraňování německých nápisů z obchodů. Při tom byl zastřelen i zelinář Rous. Dramatické události pokračovaly i přestřelkou partyzánů s Němci u Velkého mostu, k většímu střetnutí pak došlo při jejich ústupu u Aehrenthalovy cihelny (dnes u Kudrnáčových hodin), kde byly použity i těžké zbraně. Zde padli tři ruští partyzáni a několik zdejších občanů. Už 5. května odpoledne, po oficiálním vyhlášení příměří, bylo město plné československých vlajek a o den později tu vznikl v budově spořitelny první „Národní výbor okresu turnovského", jehož členy se povětšinou stali bývalí důstojníci Československé lidové armády.
V té době se však k městu od Jičína blížila ustupující pancéřová divize německých tanků, která se chtěla spojit s německou posádkou v Turnově a večer, při průjezdu městské části Na Kamenci zastřelili čtyři občany.
Konečné odzbrojení
Teprve po zprávách z Prahy byla 9. května definitivně odzbrojena zdejší německá posádka, první sovětské tanky do města přijely až 9. května po desáté hodině večer.
Špetlík shromážděným občanům připomenul, že v prvních květnových dnech tu při střetu s Němci hrdinně padlo několik partyzánů, šestadvacet zdejších občanů a tři sta jich bylo raněno. „Ani po mnoha letech bychom neměli na jejich oběti zapomínat a při oslavách bychom si vždy měli najít chvíli k uctění památky těch, kteří padli pro naši svobodu," uzavřel letošní vzpomínkové oslavy.
Připsáno kolegovi Strenkovi.
Pamětní dekoraci nám jako první popsal pan Václav Měřička ve své práci ve své publikaci „Československé vyznamenání VI.část II.národní odboj- Publikaci v roce 1984 vydala ČNS pobočka Hradec Králové.
Dekorace nebyla určena pro konkrétní samostatnou partyzánskou či odbojovou organizaci, ale byla jednak založena Revolučním národním výborem a určena poctivým lidem, kteří sice ke konci války, mnohdy i po 9.květnu se zbraní v ruce zabezpečovali pořádek a organizaci, a čistili městečka od zběhů, dezertéru či maroderu v prostoru Semily, Trutnov, Nová Paka, Jilemnice a blízké okolí teritoria, kde se ještě v květnu ukrývalo množství německých vojáků, kteří sice již neměli zájem o další boj, ale většina byla ozbrojena. Všichni tito lidé se podíleli na osvobození oblasti Krkonoš a vyčištění prostoru a to i od pohozených zbraní, výbušnin či granátu.Největší podíl na této akci měli příslušníci Revolučního národního výboru v Jilemnici.Je celkem zajímavé a lidské, že místními lékaři a to jak Němci či Češi se stále velmi dobře starali o raněné a nemocné vojáky i civilisty bez ohledu na jejich vojenské postavení to až do konsolidace území a zabezpečení celkové bezpečnosti.
Popis vlastní dekorace:
Avers:
Bronzový kříž o velikosti 43mm má ramena tvořena třemi užšími paprsky či břevny, které jsou stejně dlouhá a vytvářejí tak plastický kříž. Kříž je zdoben červenými linkami, Ve střední části kříže je větší medailon s ústřední postavou prostovlasého partyzána s puškou v ruce. Poměrně velký medailon má průměr 23,3mm. Kříž má ve své horní části, na zadní straně závěs k upevnění stuhy.
Revers:
Zadní strana je hladká, ale vypuklá. Údajně zde mělo být pořadové číslo souhlasné s legitimace, která měla být součásti dekorace a partyzána. Na zádní straně je i závěs pro upevnění stuhy.
STUHA:
Splývavá stuha na které je vidět, že byla použita látka, která byla k dispozici i když ještě dnes se objevuji zmínky o významu čelného pruhu jako symbolu lesů a luk a červená je barva krve (neprokázáno, nedoloženo). Pro jistotu je na stuze určující spona s nápisem:
„PODKRKONOŠSKÝ PARTYZÁN“.
Osobně jsem viděl jen jedinou bronzovou medaili, ale jeden z pražských sběratelů má medaili kvalitně postříbřenou, což ale neznamená, že tomu tak musí být obecně.
Dekoraci řadíme mezi vzácné dekorace, vztahující se k medaili II. národního odboje.
Z dobového tisku:
Rozsáhlé kulturní pásmo si připravili žáci ze sousední základní školy a představitelé radnice i spolků zde položili věnce a květiny. Místostarosta Otakar Špetlík pak všem připomenul zdejší květnové události z roku 1945. „První nebyla Praha, ale Přerov, kde se partyzáni na nádraží už 2. května zmocnili několika vlaků, podobně jako současně v Nymburku, Poděbradech a hned druhý den v Příbrami, Berouně a v malých místech v Podkrkonoší, jako byla města Turnov, Semily, Stará Paka a Železný Brod," řekl.
Už 2. května
Podle dochovaných pramenů totiž už 2. května v Turnově místní partyzáni zapálili veliký dřevěný symbol nacistů na náměstí před budovou spořitelny a po přestřelce tu byli i první mrtví. Druhý den bylo náměstí vylidněno a pokračovalo odstraňování německých nápisů z obchodů. Při tom byl zastřelen i zelinář Rous. Dramatické události pokračovaly i přestřelkou partyzánů s Němci u Velkého mostu, k většímu střetnutí pak došlo při jejich ústupu u Aehrenthalovy cihelny (dnes u Kudrnáčových hodin), kde byly použity i těžké zbraně. Zde padli tři ruští partyzáni a několik zdejších občanů. Už 5. května odpoledne, po oficiálním vyhlášení příměří, bylo město plné československých vlajek a o den později tu vznikl v budově spořitelny první „Národní výbor okresu turnovského", jehož členy se povětšinou stali bývalí důstojníci Československé lidové armády.
V té době se však k městu od Jičína blížila ustupující pancéřová divize německých tanků, která se chtěla spojit s německou posádkou v Turnově a večer, při průjezdu městské části Na Kamenci zastřelili čtyři občany.
Konečné odzbrojení
Teprve po zprávách z Prahy byla 9. května definitivně odzbrojena zdejší německá posádka, první sovětské tanky do města přijely až 9. května po desáté hodině večer.
Špetlík shromážděným občanům připomenul, že v prvních květnových dnech tu při střetu s Němci hrdinně padlo několik partyzánů, šestadvacet zdejších občanů a tři sta jich bylo raněno. „Ani po mnoha letech bychom neměli na jejich oběti zapomínat a při oslavách bychom si vždy měli najít chvíli k uctění památky těch, kteří padli pro naši svobodu," uzavřel letošní vzpomínkové oslavy.