Barikádník Pankrác
Napísal: Sob Jan 28, 2012 9:10 amOdoslané: Ut Nov 29, 2011 5:54 pm
Pamětní odznak „Barikádník Pankrác“
Zajímavý odznak, který sice není prioritou slovenských sběratelů si však zaslouží trochu pozornosti
Bojovníci povstání v prostoru Pankráce byli ve svých obranných postaveních (barikádách) vystaveni stálým útokům nepřítele. Jejich boj byl tvrdý a německé jednotky silné a dobře vyzbrojené. Masivní útoky ve dnech 6-7.května 1945 prokázali velkou statečnost obránců barikád. Mimo bojovníků z Prahy, právě zde byli do boje vtaženi i další dobrovolníci, jednak z vnitřní Prahy, ale i z venkova. Na tomto úseku padlo 153 bojovníků a více jak 200 jich bylo raněno. Na základě doporučení Národního revolučního výboru Prahy XIV. obdrželi obránci barikád právě tento zajímavý pamětní odznak.
Popis odznaku:
Avers:
Kulatý odznak je vyroben z obecného kovu a je při stranách ozdoben dvěma lipovými ratolestmi. V horní části odznaku, na lipové ratolesti je naložen nápis:
„BARIKÁDNÍCI„ a pod tímto nápisem na dvou lipových listci je další nápis: „PANKRÁC“.
Ve střední části odznaku jsou roztržené řetězy okovů nesvobody. Na střed odznaku je křížem dále naložena puška s obnaženým mečem (hrotem nahoru).Ve střední části odznaku vidíme přilbu, které je popsaná jako přilba vojenská (V. Měřička), ale po přezkoumání a dotazech jsme byli ubezpečení, že jde o přilbu pražských hasičů, kteří se angažovali v přímých bojových střetnutích a vlastní přilba či helma měla být připomínkou jejich zapojení do bojů nejen v prostoru Pankráce. V dolní části nad roztrženými řetězy je letopočet: 5.-9.V – 1945
Revers:
Zadní strana odznaku je hladká s kolmou sponou k upevnění na oděv. Na odznaku je vždy registrační číslo udělení.
Odznaky se krátce nosili na pamětních setkáních obránců barikád, ale je jistě zajímavé, že rokem 1948 končí tyto vzpomínkové akce s tím, že Praha byla osvobozena jednotkami Rudé armády. Komunisté nechtěli připustit myšlenku, že Pražské povstání bylo v režii lidu, statečných Pražanů, důstojníků a vojáků. Rodná strana těžko mohla prokazovat své aktivní vojenské vystoupení a to se jistě neodpouští.
Po politickém převratu v roce 1989 již většina bojovníků nežije a mnozí také „rádoby“ historici nás hloupě přesvědčují, že Praha byla osvobozeny jednotkami generála Vlasova.
Pamětní odznak „Barikádník Pankrác“
Zajímavý odznak, který sice není prioritou slovenských sběratelů si však zaslouží trochu pozornosti
Bojovníci povstání v prostoru Pankráce byli ve svých obranných postaveních (barikádách) vystaveni stálým útokům nepřítele. Jejich boj byl tvrdý a německé jednotky silné a dobře vyzbrojené. Masivní útoky ve dnech 6-7.května 1945 prokázali velkou statečnost obránců barikád. Mimo bojovníků z Prahy, právě zde byli do boje vtaženi i další dobrovolníci, jednak z vnitřní Prahy, ale i z venkova. Na tomto úseku padlo 153 bojovníků a více jak 200 jich bylo raněno. Na základě doporučení Národního revolučního výboru Prahy XIV. obdrželi obránci barikád právě tento zajímavý pamětní odznak.
Popis odznaku:
Avers:
Kulatý odznak je vyroben z obecného kovu a je při stranách ozdoben dvěma lipovými ratolestmi. V horní části odznaku, na lipové ratolesti je naložen nápis:
„BARIKÁDNÍCI„ a pod tímto nápisem na dvou lipových listci je další nápis: „PANKRÁC“.
Ve střední části odznaku jsou roztržené řetězy okovů nesvobody. Na střed odznaku je křížem dále naložena puška s obnaženým mečem (hrotem nahoru).Ve střední části odznaku vidíme přilbu, které je popsaná jako přilba vojenská (V. Měřička), ale po přezkoumání a dotazech jsme byli ubezpečení, že jde o přilbu pražských hasičů, kteří se angažovali v přímých bojových střetnutích a vlastní přilba či helma měla být připomínkou jejich zapojení do bojů nejen v prostoru Pankráce. V dolní části nad roztrženými řetězy je letopočet: 5.-9.V – 1945
Revers:
Zadní strana odznaku je hladká s kolmou sponou k upevnění na oděv. Na odznaku je vždy registrační číslo udělení.
Odznaky se krátce nosili na pamětních setkáních obránců barikád, ale je jistě zajímavé, že rokem 1948 končí tyto vzpomínkové akce s tím, že Praha byla osvobozena jednotkami Rudé armády. Komunisté nechtěli připustit myšlenku, že Pražské povstání bylo v režii lidu, statečných Pražanů, důstojníků a vojáků. Rodná strana těžko mohla prokazovat své aktivní vojenské vystoupení a to se jistě neodpouští.
Po politickém převratu v roce 1989 již většina bojovníků nežije a mnozí také „rádoby“ historici nás hloupě přesvědčují, že Praha byla osvobozeny jednotkami generála Vlasova.