Odznaky pro piloty a pozorovatelé balonu
Tradice pilotu a pozorovatelů balonu je velmi stará, ale jako připomínka této odbornosti z období Velké války 1914-18 v řadách Rakousko-Uherské armády. Byl to jednoduchý prostředek řízení palby těžkého dělostřelectva, pevnostního dělostřelectva a dalších složek nejen armádních v klasickém chápání vedení boje. Pro řízení palby byl balon využíván např. i u pobřežního dělostřelectva, ale zároveň pozorovací balon používalo i námořnictvo Ruska, Anglie, Německa, ale také Itálie, USA i Japonska.
V Československé armádě tomu nebylo jinak, ale klasické kvalifikační odznaky jako viditelné označení a jisté stavovské vyznamenání je založeno v roce 1931.
Armáda republiky měla vlastní balonové roty v působnosti letectva, ale opět od roku 1924 se balonové jednotky vracejí zpět do podřízenosti dělostřelectva.
Popis odznaku:
Avers:
Poměrně velké odznaky mají tvar elipsy. Jde o věnec z lipových list, který je ve své dolní části převázán třemi lany ( jde o symbol upoutaného balonu).Na tomto věnci je naložen sokol a dělové hlavně.
Revers:
Zadní strana odznaku se může odlišovat výrobou a upevněním sokola či dělových hlavní. Odznaky se na stejnokroji nosí upevněny dvěmi šroubky s maticí.
l. Odznak pro piloty má věnec z lipových listů patinován do barvy starého stříbra. Sokola je zlacený uvádí se bez lesku, ale známe odznaky kde je sokol leštěný. Dělové hlavně jsou upraveny do zlaté lesklé barvy.
2. Odznak pro pozorovatele má naopak věnec z lipových listů zlacený(není lesklý) sokola a dělové hlavně jsou postříbřeny a lesklé či leštěné.
Odznaky mají obvyklý rozměr:
54 mm rozpětí křídel
39 mm šířka lipového věnce
51 mm výška odznaku
Odznaky se mohou odlišovat velikosti i výrobou, jsou tenké lisované a těžké masivní.
V současné době se na faleristickém trhu objevuje větší množství kopii.
Literatura:
Zdeněk Krubl: Československé a české vojenské odznaky 1922-1997, 1. vydání, Naše vojsko, Praha.
Vlastní archiv a poznámky.
foto: http://www.leteckeodznaky.cz
