Орден Трудового Красного Знамени

[Altmann]

Rudého praporu RSFSR
Орден Трудового Красного Знамени РСФСР

Dne 28. listopadu 1920 byl na sjezdu Všeruského sjezdu sovětu pracujících, rolníků a rudoarmějců, zástupců kozáků založen řád Pracovního Rudého praporu RSFSR
14. dubna 1921 prezidium Všeruského ústředního výkonného výboru vyhlásilo veřejnou soutěž o návrh řádu. Výsledek této celostátní soutěže byl vyhlášen v březnu roku 1922. Vítězem se stal voják Rudé armády С. И. Куклинский ( S.I. Kuklinsky). Jeho zpracování řádu bylo přijato s menšími úpravami, například v původním návrhu byl nápis "«Труд — обязанность граждан» tedy ve smyslu Práce je povinnost občana je zde nově nápis Hrdina práce «Герою труда». Dále na prapor byl přidán nám všem známý slogan «Пролетарии всех стран, соединяйтесь!» tedy v přesném překladu Pracující všech zemí spojte se. První kusy řádu byly zadány Moskevské firmě s názvem PLATINUM.
Prvním nositelem pracovního řádu Rudého praporu se stal Nikita Zacharovič Menčikov, rolník vesnice Čigirinky (Чигиринки) v Bychovském kraji Gomelské gubernii RSFSR. Řád za velké slávy a publicity obdržel 28.července 1921.
Poslední, kdo tento řád obdržel byl prokurátor A.J. Vyšinský (А. Я. Вышинский), kterému byl řád udělen 21.ledna 1933. Pracovní řád Rudého praporu byl také určen k ocenění kolektivu a továren a výrobních závodů. V době budování Rudé armády i bojů s "bílými" bylo nutno ocenit továrny na výrobu zbraní . Dne 25. dubna 1921 byl řád slavnostně předán Tulskému zbrojnímu a Tulskému závodu vyrábějící střelný prach. Je pravda, že v nejisté době se řády udělovali především kolektivům pracujícím pro armádu. Dvojnásobným nositel řádu byl například K.N.Babčuk, správce majáku (Ейского маяка) a technickou radiovou laboratoř v Nižným Novgorodě ( Нижний Новгород). V roce 1928 nově založený Řád Rudého praporu práce SSSR nahradil dosavadní řád RSFSR .
Počet ocenění:
43 týmů, 115 lidí

Poznámka:
Tyto počty uvádějí ruské prameny, ale s dodatkem, že počty se mohou odličovat.
Kdo se zabývá odznaky carského Ruska, musí uznat, že mnohé jsou provedením nádherné. Pokud se pozorně podíváme na řády jak vojenské tak civilní měl by uznat, že ta tradice klenotnické práce pokračuje i zde.

Popis odznaku:¨
Neuzavřený věnec z dubových a vavřínových listů je v dolní části převázaný stuhou. V horní části je tento polověnec uzavřen smaltovaným rudým praporem na kterém je zlatými písmeny nápis:
РСФСР «Пролетарии всех стран, соединяйтесь»
Ve světle modrem smaltu je další čestný nápis:«Герою трудаPři okraji odznaku, na žerdi praporu je malý, rudě smaltovaný erb v kterém je srp a kladivo.
Zadní strana je stříbrná a číslovaná. Zde odznak na obrázku je novoděl.

[Altmann]

Oрден Трудового Красного Знамени Узбекской ССР.

Dne 30. prosince 1925 byl zřízen Řád rudého praporu práce Uzbecké SSR. Statut řádu by písemně zveřejněn 7. července a k udělení prvního řádového odznaku dochází v únoru roku 1926

Řádový odznak má tvar a podobu medailonu, který je na levé straně hraničen ozubeným kolem a na pravé straně je jsou obilné klasy v dolní části převázané stuhou. Na bílé smaltované ploše jsou typické symboly doby a to je zemědělský pluh a kladivo se srpem. Typický pro tyto řády je rozvinutý rudý prapor, jehož žerď je v bílém smaltu. Na praporu je nápis:«ПРОЛЕТАРИИ ВСЕХ СТРАН, СОЕДИНЯЙТЕСЬ!
„Proletáři všech zemí, spojte se!“ a dále «ЗА ТРУД» .
Zadní strana je vždy se šroubem a tak zvaným ruským závitem s maticí, na které bylo logo výrobce.

[Altmann]

Uzbecká republika byla hlavním dodavatelem bavlny, obilí se zde téměř nepěstovalo. Celkem logicky byl na řádu změněn ráz obilného věnce za věnec bavlny.
V roce 1930 vznikla druhá verze pracovních ocenění, text na praporu je v arabském písmu. Zde vlastně dochází k vynucení změny nápisu, aby bylo vidět, že řád je opravdu zřízen v Uzbecké republice.První verze či typ řádu byl udělen celkem 150 osobám a organizacím, druhý typ zhruba 350 osobám. Udělování pracovního řádu bylo ukončeno v roce 1933.
Celkem bylo uděleno 506 řádových odznaků ( z toho poštu 4. řádů obdrželi pracovní kolektivy).

Originály odznaku jsou vzácné. Dnes se pro potřebu faleristů, ale i vlastenců vyrábí větší množství novodělů.

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Азербайджанской ССР
Duben 1922 - 1929

Prvopočátek řádu (duben 1920), samotná řádová dekorace byla udělena v květnu roku 1921. Stanovy či statut řádu je znám až z května roku 1925, Řád I. typu byl udělován do roku 1930.
Obrázek prvního typu není k dispozici, je však záznam o udělení 54 řádových dekorací.
Období 1930-1933
Dne 3. prosince 1929 byl schválen a přijat statut Řádu Rudého praporu práce a zároveň byl revidován i samotný vzhled řádu, který více odpovídal dané době. c
V období let 1930 - 1933 bylo uděleno celkem 300 řádových odznaků. Autor, umělec či rytec byl Benjamin Rafaelovich Telengater (pseudonym Bena).Vzhledově právě tento řád se řadí mezi nejzdařilejší, pokud bychom hodnotili tyto řádové odznaky v rámci Sovětských republik. Leningradská mincovna zpracovala tento nový typ tak zvaného "rudého azzarského modelu".

[Altmann]

Řád o rozměru 5x4 cm je vyroben ze stříbra. Ve středu odznaku je pětiúhelníkový štít z oxidovaného stříbra. Na štítu jsou znázorněny rysy továren, ropné plošiny či tovární komíny. Ve středu štítu je zlatý srp a kladivo. Přes odznak jsou zkřížené dva rudé smaltované prapory. Na rudém smaltu jsou nápisy ázerbájdžánština (latinka) «! Bütün ölkələrin proletariatları, birləsiniz». Left ASSC zkratka (Azərbaycan Sovet Sosialist Cümhuriyyəti).
Odznak je lemován svazky pšenice, dubovými listy a v dolní části vaky s bavlnou
Na obou stranách řádu je lemován pšenice uši, soustružení do dubových listů, které ukončují boxy bavlnu.
Na zadní straně je důležitá matice se šroubem. Na originálu, na matici je registrační číslo řádu přidělené.
Originál řádu je dnes pro nás nedostupný. V Rusku se však vyrábí a prodává množství novodělů, v krásném, stříbrné provedení, ale i ty horší v postříbřeném kovu!

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Украинской ССР
Řád Rudého praporu práce Ukrajinská SSR.

Není naším úmyslem hodnotit Ukrajinu jako součást Ruska, ale přece jen si musíme připomenout, že tato bohatá země, vydrancované německou okupační armádou, po roce 1917 to bylo nejprve panování prozatímní Prozatímní vlády na čele s Kerenským, který chtěl v této pro Rusko nešťastné válce pokračovat. Později válka mezi Ukrajinci, Poláky a Ruskem. Trvalo dlouho, než se částečně země vzpamatovala, ale do toho přišla další krutá válka v roce 1941.

Řád byl založen 2. března 1921 k výročí nebo přesnější na výročním 5. sjezdu sjezdu Sovětů. K prvnímu udělení (in natura) řádu pošlo až po roce od vlastního založení řádu v červnu 1921 a dubnu roku 1922. Do konce roku 1933 je doložitelný počet 400 vyrobených a udělených řádových odznaků. Řád je velmi pěknou ukázkou tak zvaného faleristického (přesněji) socialistického umění.
Řád je charakteristický svým tvarem, má své specifické a konstrukční prvky a je vyroben ve stylu revoluční moderny. Právě tento řád "rudé" Ukrajiny je často zmiňován ve faleristických publikací a často je vystaven v muzeích po celém území bývalého Sovětského svazu. ( Zde to jsou pravděpodobně muzejní kopie).
Popis řádového odznaku:
Vlastní řádový odznak je vyroben ze zlacené mosazi. Na pěticípé rýhované hvězdě je naloženo ozubené černě smaltované kolo. Zde je zobrazen do půl pasu dělník, držící symbol rudého praporu. V červeném smaltu je velkými písmeny nápis:”Владыка мира будет труд!” volně "Vládcem světa bude práce".
Ve středu je zlatá kovadlina a pod ní věneček s dubovým-vavřínovým s pozlacenými písmeny “У. С. Р. Р.” ve středu věnečku, na černém smaltu jsou dekorativní prvky. Na pravé straně je srp a svazek klasů. Na zadní straně je válcový kolík, kulatá konvexní deska a šroub pro připevnění k oděvu. Řádový odznak má rozměr 58 mm x 56 mm. Je zajímavé, že vlastní řád je sestaven z několika samostatných dílu jak se vyráběly carské odznaky,řád se nachází i v různých drobných úpravách. Například ozubené kolo bylo smaltované modrou barvou, která byla nevýrazná a tak se opět přešlo na smaltování černou barvou.
Pěticípá hvězda se objevila smaltovaná rudým smaltem, ale následně se přešlo na nesmaltovanou, rýhovanou hvězdou.
Odznak není vyroben ze stříbra, ale použitý obecný kov byl velmi dobře zpracován a zlacen. Výroba odznaku byla jistě složitá. Originály jsou velmi vzácné a ve sbírkách sběratelů z USA, ale i Rusů a Ukrajinců nacházíme především novoděly.

[Altmann]

Před oficiálním a známý založením řádu se však objevil možná první typ, který Řádu Rudého praporu předcházel. Je to odznak s názvem: "Konec zkázy" "Конец разрухе".

V názvu je zakotveno, že končí doba ničení a zmaru a odznak prezentuje novou dobu, dobu klidu na poctivou práci a budování země. K výrobě řádového odznaku je použito stříbro, zlato a kvalitní smalt.
Stříbrná pěticípá hvězda je smaltovaná červeným kvalitním smaltem. Na hvězdě je naloženo stříbrné, modře smaltované ozubené kolo. V dolní části jsou dva zlaté svazky zralého (zlatého) obilí. Důležitým prvkem je cihlová zeď. Na zdi je připevněn SRP a KLADIVO.Zlatá písmena : “У. С. Р. Р.”
Dělník či zedník stavící zeď, těžký traktor a vycházející zlaté slunce budoucnosti. Rudý prapor s nápisem :"Proletáři všech zemí spojte se". Rozměr 42x42 mm
Tento zcela ojedinělý řádový klenot se v USA na aukci prodal za 250 000 dolarů,(bez poplatků). Pochopitelně, v současné době jde o běžně vyráběný novoděl!

[Altmann]

Орден Труда Армянской ССР
Řád práce Arménské SSR

První známá vyhláška o udělení či založení řádu se objevila v březnu 1923, písemný doklad o založení řádu je známý ze dne 2. července 1923 a samotná řádová insignie je známá až v roce 1926. Tento typ řádu byl udělován do roku 1931 a je evidováno 95 udělení řádového klenotu. V roce 1931 byl oficiálně založen nový vzor či typ řádu, ale praktické udělení je známé až o dva roky později.

Na odznaku jsou nápisy v národním arménském jazyce. Ve středu odznaku je starobylý symbol Arménie, hora Ararat s planoucí pochodní, dále rudý prapor a pěticípá hvězda a další symbolika země, jako je naftový a chemický průmysl. Všechny tyto atributy jsou vloženy ve věnci z vavřínových listů. Prvním rytířem (nositelem) řádu se stál А. И. Геккер, velitel 11. armády, která úspěšně vedla boj "basmačům" a úspěšného začlenění republiky do svazu sovětských republik.

I když dnes je cena odznaků snížená, stále se jednotlivé originální kusy nabízejí dle kvality od 1500 dolarů.
.А. И. Геккер,. ( 25. srpna 1888 - 1. července 1937 ) - ruský a sovětský vojenský vůdce , sbor . Byl zastřelen 1. července 1937 . Rehabilitováno v roce 1956 .

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени АрССР (Армянской Советской Социалистической республики)
Stanovy tohoto II. typu řádu byly přijaty 19. října 1931, ale k vlastnímu ocenění došlo v roce 1934. Celkem bylo uděleno zhruba 70 kusů řádové dekorace. V roce 1932 obdržel řád velitele arménských bezpečnostních jednotek L.G.Karapetyan za úspěšné řešení bezpečnosti na území republiky.
Převzato z literatury:
Originál
.. В 1932 году за успешную боевую работу по охранеграницы. Л.Г. Карапетян был награжден орденом Трудового. Красного Знамени Армянской ССР.




Řád II. typu je sice modernizován, ale nechybí zde žádný z atributů, který nacházíme i u řádu I. typu.

[Altmann]

Орден Труда Хорезмской НСР

Řád práce Choremské lidově socialistické republiky byl založen a udělován od února roku 1922 a celkem je podchyceno 100 kusů uděleného řádu. Řád s číslem "1" obdržel V.I. Lenin. Na konci roku 1923, v souvislosti s konverzi (říjen 1923) se mění název země ( Хорезмскую Социалистическую Советскую, ЦИК ХССР) a řád je přejmenován:
"Řád Rudého praporu "Трудового Красного Знамени ХССР.
Nový typ řádu se začal udělovat od dubna do listopadu roku 1924. Prokazatelně bylo uděleno pouze 20 exemplářů řádu II. typu.

Орден «Красное Знамя» Хорезмской НСР.
Základem odznaku je oválný vavřínový věnec v dolní části převázaný stuhou. V horní části je naopak rudá pěticípá hvězda s heraldickým znakem země- "nářadím". V ploše odznaku, mezi věncem je jezdecká šavle a rozvinutý rudý prapor. V místě zkřížení čepele šavle a žerdě praporu je červeně smaltovaná stuha s písmeny :«Х. С. С. Р.». V dolní části je rudé, vycházející slunce s paprsky ( jde o symboliku příchodu nové doby. Nápis na praporu, který je proveden arabským písmem znamená " "Proletáři všech zemí spojte se".

Poznámka:
S udělením řádu č. 1,, který měl obdržet Lenin je vše poněkud tajemné, nečitelné. Je pravda, že vlastní klenot řádu byl odeslán dne 4. dubna 1922 do Moskvy a Lenin měl být prvním držitelem řádu, Přiložený dopis ve obvyklém znění žádal milovaného učitele a vůdce k převzetí řádu. Ale V.I. Lenin byl v této na odpočinku v "Gorki". Tehdejší sekretářka Lenina Lidia Fotieva si snad dopis nepročetla a vše odeslala do archivu, kde bylo vše v roce 1962 objeveno. Po tomto objevu byl řád s dopisem uložen v Leninově muzeu. Pracovník muzea Šefov píše, našli jsem mimořádně krásný odznak orientálního typu, vyrobený z čistého stříbra, kde v pozadí je zlatý snop pšenice v dolní části rýč a srp, tedy první st. znak republiky.Zde jsem našel doklad Lydy (Lidy) Fotievy, osobní sekretářky Lenina v které uvedla "" Východní ikona(znak) byl archivován". Jak se ukázalo, dopis si nepročetla či nepochopila jeho význam. Oznámil jsem vše svému nadřízenému, ale dostal jsem se na "kobereček" Fotieva, která byla ještě na živu vše popřela a ředitel muzea pochopitelně věřil více osobní sekretářce Lenina. Později již tato paní již odmítala se touto věcí více zabývat. Závěrem je možné říci, že Vladimír I. Lenin o tomto řádu nevěděl. Jde o citlivou záležitost i dnes, ale pravda je, že řád byl Leninovi odeslán a bohužel po doručení ihned uložen do archivu. Prosto se i zachoval do dnešních dní ve své celé kráse.