Знак "Военный техник" 1958 года Odznak "Vojenský technik" 19

[Altmann]

знаки классности офицеров технического состава инженерно-авиационной службы ВВС, истребительной авиации ПВО и авиации ВМФ.

Знак "Военный техник" 1958 года
Odznak "Vojenský technik" 1958

Dne 21. června 1958 byl nařízením ministerstva obrany SSSR č. 122 zaveden předpis o třídní kvalifikaci (výkonnosti) důstojníků inženýrské a letecké služby letectva, stíhacích letadel protivzdušné obrany země a námořního letectví. Současně byl schválen nákres a popis odznaku, který se člení do tři stupně:

vojenský technik 1., 2. a 3. třídy.

O rok později byl tento rozkaz rozšířen v platnost i na důstojníky-techniky oprav a technické základny letectva a námořního letectví. Kresba odznaku byla zhotovena ve štábu letectva a nakonec odznak zpracovali Technickém výboru Státní univerzity SSSR. Odznaky byli v praxi u vojska do roku 1961 po tomto roce byly zavedeny jednotné odznaky pro třídní specialisty všech vojenských oborů.

Popis:

Jde o peruť o třech křídlech. Ve středu jen obranný erb, který je smaltován světle modrým smaltem a při okraji je zpevněn hřeby..

Erb či znak je naložen na zkříženém kladivu a na francouzském posuvném klíči.Ve středu, nad erbem je malá, červeně smaltovaná rudá hvězdička.Středový erb slouží k označení stupně ( 1,2,3,) Odznak je vyroben z obecného kovu, ale kvalitně stříbřený. Velikost odznaku 24 x 68 mm. Upevnění odznaku na uniformu je spojeno šroubem) s maticí..


Na základě nařízení Ministerstva obrany SSSR ze dne 10. srpna 1961 č. 0085 byly pro všechny vojenské pobočky zřízeny jednotné známky třídních specialistů (bývalé známky třídy pro letectví byly zrušeny).


Poznámka:
Mezi faleristy je úsměvné, pokud u leteckých odznaků je jako znak použito kladivo a francouzský kříž. Ale je to tradice a toto nářadí opravdu bylo u letectva používané.