partyzánský oddíl Juraj

partyzánský oddíl Juraj

Poslaťod Altmann » Sob Jan 28, 2012 8:50 am

Odoslané: Po Okt 03, 2011 5:16 pm

Pamětní odznak 5 . partyzánského oddílu Juraj


Jde o odznak, který neprochází ani soupisem pamětních dekorací, na kterém pracoval pan V. Měřička. Není příliš znám ani mezi sběrateli, kteří se zajímají o dekorace partyzánských skupin a II. národního odboje.

První, kdo na tento odznak upozornil byl pan Mgr. Květoslav Growka.

Odznak partyzánského oddílu kpt. Juraje byl vydán při příležitosti 20. výročí vzniku oddílu v roce 1965.

Oddíl vznikl na jaře roku 1945 na základě rozhovoru jednoho z organizátoru partyzánského hnutí na Moravě. Rudolfa Procházky s Josefem Jakešem z Březiny u Tišnova, místním ilegálním pracovníkem, který se stal velitelem oddílu skládajícího se jak z českých, tak sovětských příslušníků. Oddíl svou početností a prostorem působení patřil mezi největší na Moravě.

Postupně se rozčlenil na pět podskupin, které operovaly na Tišnovsku, Olomoucku, Brněnsku a v prostoru mezi Brnem a Olomouci. V čele štábu stál zmíněný J. Jakeš, krycí jméno JURAJ, komisařem oddílu byl František Němec z Olomouce.

Oddíl provedl za dobu svého působení celou řadu přepadových a sabotážních akcí, měl však i velký vliv politický, projevující se zejména při ustavování ilegálních Národních revolučních výborů. Jeden z nich vytvořil Josef Abrahám (1896 -1997) z Horního Štěpánova, od 1. 11. 1939 účastník odboje a později člen partyzánského oddílu JURAJ (osvědčení odboje čj. 73152/69).

POPIS ODZNAKU:

Litý odznak z šedého kovu a dodatečně cizelovaný ve tvaru pěticípé hvězdy o rozpětí 25 mm s cípy dělanými napolovic, hvězdou prostupuje kruhový medailon s výrazně plastickou modelaci ruky držící samopal s bubnovým zásobníkem.

Obrázok

Do volných ploch jsou vyraženy nápisy kombinované s opisem:

V. / PARTYZÁNSKÝ / ODD. a 20 / VÝROČÍ.

Revers:
Zadní strana je hladká se šroubem a maticí. K odznaku byl vydán průkaz opravňující tuto dekoraci nosit.

Oddíl, demobilizovaný v Olomouci 17. 06. 1945, nepoužíval nějakého zvláštního označení mimo své bojové zástavy a dodatečně vydaných odznaků. Členové oddílu však obdrželi mj. i dva drobné upomínkové odznaky, na jejichž existenci bych chtěl rovněž upozornit. První z nich byl vydán pro Moravskou brigádu, která však nebyla jako formace uznána.

Popis odznaku:
V obdélníku o velikosti 26 x 21 mm je pohled na olomouckou radnici se sloupem sv. Trojice v popředí, okolo nápis:
MORAVSKÁ / BRIGÁDA / OLOMOUC / 1945 - 8. V. - 1946.

Odznak není signován, je ražen z bronzového plechu a na reversu má úchytky k upevnění československé trikolory o šířce 11, 5 mm a naletovanou zapichovací jehlici pro upevnění k oděvu.

Druhý odznak byl vydán při příležitosti 1. sjezdu partyzánů v Olomouci.

Popis odznaku:
V obdélníku jehož spodní strana je obloukovitě vykrojená, o velikosti 32 x 21 mm je pod nápisem:

I. SJEZD ČS. PARTYZÁNU / NA MORAVĚ

Je umístěna moravská šachovaná orlice v dolní části překrytá rukama držícíma pušku, pod nimi jsou široko ke středu položeny znaky Čech a Slovenska. Při dolním okraji nacházíme nápis: OLOMOUC 6 - 7. 1947.

Odznak ražený ze zlaceného bronzového plechu není rovněž signován a k oděvu se připevňuje pomocí zapichovací jehlice.

Článek byl publikován v časopise Drobné plastiky Praha v roce 1984.
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 5066
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: partyzánský oddíl Juraj

Poslaťod Altmann » Sob Jan 28, 2012 8:51 am

Odoslané: Po Okt 03, 2011 5:18 pm

Pamětní odznak partyzánské skupiny "JURAJ"


Obrázok

Odznak má tvar pěticípé hvězdice o průměru 40mm. Střed tohoto odznaku tvoří kruhový medailon, který má průměr 23mm, se zvýšeným mezikružím, na kterém je nápis :

DRAHANSKÁ VYSOČINA

Dole oddělená hvězdičkami :

PARTYZÁNSKÝ ODDÍL JURAJ

Mezi další symboliku partyzánského boje patří ruský samopal a dva obranné granáty, vše na pozadí vysokého lesa.

Zadní strana je hladká. K upevnění odznaku na oděv slouží šroub s maticí.

Literatura :
V. Měřička - J. Kounovský : Československá vyznamenání VI. část II. národní odboj.
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 5066
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: partyzánský oddíl Juraj

Poslaťod Altmann » Pia Feb 10, 2012 9:15 am

Zde máme možnost si nastudovat problematiku „také“ partyzánského hnutí v Čechách a na Moravě. Pozorný čtenář, který se na našich stránkách bude zabývat historii partyzánského hnutí lehko zjistí, že mnohé skupiny jsou jen podvodné spolky „hochštaplerů“ a podvodníku hrubého zrna. S laskavým svolením svého přítele si dovoluji vložit tento článek, který je určený pro naše slovenské přátelé, ale i další faleristy z Čech a Moravy.


Nad jednou fotografií partyzána


Osobní doklady nositele vyznamenání jsou velice cenným pramenem faleristiky. Velice průkazným materiálem pak bývají fotografie, na nichž jmenovaný vystavuje na odiv svá vyznamenání. Mnohdy si vystačíme s jejich určením. Někdy však můžeme nad snímkem vybudovat doslova celý příběh....
Když jsem v roce 1983 doplňoval Měřičkův soupis vyznamenání 2. národního odboje o pamětní odznak 5. partyzánského oddílu Juraj,1 měl jsem k dispozici pouze literaturu, o ar-chiváliích jsem neměl ani tušení. Navíc bylo okolo těchto partyzánů, kteří přišli do styku s tzv. Moravskou brigádou, později neuznanou, cosi divného, o čem nikdo nehovořil, nic nebylo publikováno.2 S dnešním odstupem je pochopitelné, že naše partyzánské hnutí bylo obestřeno různými legendami a mýty, ideologicky zakotvenými po r. 1948. Nyní se badatelé k těmto událostem mohou nepředpojatě vracet, i když i zde je nebezpečí přístupu „od zdi ke zdi“. Jde totiž o tabuizovaná témata, zejména tzv. lidových partyzánských soudů a poprav Němců a kolaborantů. S odstupem 60 let již přímí aktéři nežijí, častokrát o těchto excecech nevyprávěli svým dětem a vzhledem k benevolentnímu státoprávnímu přístupu v revoluční atmosféře května 1945 to nechápali ani jako mravní problém. Komunistickou ideologií zglajchšaltovaní jedinci osočují mladé historiky, že tato témata otevírají, že tím nahrávají německému revanšismu a haní naše bojovníky za svobodu.3 Nechtějí chápat, že v historickém bádání musí platit „padni komu padni“, že nic není černobílé a že bychom se konečně měli vyrovnat s vlastní, byť bolestivou minulostí.
To mi vše přišlo na mysl, když jsem dostal od známého fotografii se slovy: „To fotil Zeman, toho znáš...“ Ano, ve Státním okresním archivu Jeseník máme uložen osobní fond regionálního vlastivědného pracovníka a fotografa Vítězslava Zemana, který jsem v r. 1999 uspořádal.4 Více než známé jméno na mne zapůsobil muž na fotografii, navíc opatřené jeho podpisem. Na první pohled jsem si myslel, že se jedná o nějakého herce z nepodařené hry o partyzánech 50. let.... Až jméno mě vrátilo do reality: kpt. Juraj – Josef Jakeš, bývalý velitel partyzánské skupiny v Letovicích, okr. Boskovice. Partyzánský velitel Jakeš si svou uniformu vyšperkoval, aby bylo vidět na první pohled, že je členem Komunistické strany Československa – na čepici má sovětskou rudou hvězdu s kladivem a srpem a na uniformě další pěticípou hvězdu. A o ni jde – jedná se o tureckou Válečnou medaili z 1. světové války zv. Železný půlměsíc! Kdyby šlo o divadelní kostým, neřeknu... ale zde? Hlavně že byla pěticípá a rudá...? Ta neserióznost ve stejnokrojové kázni ve mně vyvolala pochybnosti o charakteru kpt. Juraje a začal jsem si o něm skládat poznatky.
Při obdivu k akcím, které jeho oddíl prováděl Němcům, při hluboké úctě ke všem zatčeným, vězněným a mrtvým z Boskovic a okolí, kde sídlilo gestapo a řádilo zde protipartyzánské jagdkommando, mě jedna věc znepokojila. Jeho partyzánský oddíl totiž spolupracoval s významným komunistou a posléze údajným partyzánem Jurou Sosnarem.5 Vrátily se mi vzpomínky mého strýce Rudolfa Bombíka z Olomouce, který mi vyprávěl o věznění na úřadovně olomouckého gestapa v tzv. garňáku, kdy byl na něj do cely nasazen agent vydávající se za partyzána. Po válce, když žádal o osvědčení o svém odboji, zjistil, že se jedná o stejného muže, který prudce stoupal na žebříčku politické moci. Strýci to bude po únoru 1948 dosti připomenuto.6
Začal jsem pátrat, proč kpt. Juraj potřeboval tak teatrálně na fotografii vyjádřit záštitu KSČ. Odpověď jsem asi našel v kronice města Letovic, z níž ocituji:
„Dne 16. května přijela na náměstí dvě auta, plně obsazená partyzány s jejich velitelem kapitánem Jurajem. Ten upozorňoval občanstvo, že partyzáni uspořádají odpoledne na náměstí ‚menší oslavu‘, které se mají občané v hojném počtu zúčastnit. Již před polednem se shromažďovaly zástupy lidí z Letovic i okolí před četnickou stanicí. Po 13. hodině přivedli ozbrojení partyzáni s kapitánem Jurajem v čele a za doprovodu plukovníka Tůmy se zajišťovací vazby 3 Němce, z nichž jeden bývalý Čech Kopeček pode jménem Körner Karel byl agentem brněnského gestapa a udával partyzány. Další byli Šmarda Václav, pomocník gestapa a Jan Kizling, bývalý četnický strážmistr a později komisařský starosta města Jevíčka. Byli přivedeni k mostu, na jehož zábradlí byly upevněny provazy, na nichž byli odsouzenci postupně oběšeni. Mrtvoly shozeny do řeky a někteří ze zajištěných Němců musili je vytáhnout z vody.“ 7
Již tehdy tento exces vyvolal mezi členy letovického revolučního národního výboru odpor a vedl k „poděkování se“ vojenskému referentu, jak můžeme číst na další stránce kroniky:
„Ohledně popravy usneseno, že výbor sice uznává oprávněnost popravy, ale nesouhlasí se způsobem provedení. Mělo předcházet zevrubné vyšetření a předání viníků řádným lidovým soudům. Výbor zjišťuje, že plukovník Tůma překročil jako vojenský referent svoje oprávnění...“ 8 O partyzánu Jurajovi se zde však nepíše.
Vím, že by to chtělo nezůstat u staré Hýskovy práce a pátrat v jihomoravských archivech dále. Leč zaměstnání mi to časově znemožňuje. Snažil jsem se alespoň najít odpověď, kdy se Josef Jakeš nechal Zemanem vyfotografovat. Evidentně jde o kabinetní fotografii. Nelze však určit, zda jde o práci Zemanova ateliéru v Javorníku. Mou hypotézou bylo, že na Jesenicku fungovaly internační tábory pro Němce, jeden z nich byl právě i v Javorníku, a mezi dozorci se vyskytovalo nápadně velké množství „partyzánů“ z Olomoucka. Bohužel se v archiváliích vztahujících se k javornickému táboru nedochoval žádný seznam dozorců a obslužného personálu, proto tato hypotéza padá. Zeman tak mohl kpt. Juraje vyfotografovat kdekoliv a fotografii od něj dostal i s podpisem na památku.

Poznámky

1. Viz Dekorace pátého partyzánského oddílu Juraj. Zprávy Krajského vlastivědného muzea Olomouc 1983/226, s. 28-29; Pamětní odznak 5.partyzánského oddílu Juraj. Drobná plastika 1984/4, s.114-116; dostupné též na http://www.valka.cz. Při recenzování mého příspěvku do olomouckých muzejních zpráv mi byla zmínka o Moravské brigádě bez vysvětlení vyškrtnuta recenzentem prof. Lónem, ředitelem Ústavu marx.leninismu na FF UP Olomouc, předválečným dogmatickým komunistou, politickým vězněm a člověkem, který Sosnara velice dobře znal. Redaktor Václav Burian mě upozornil, abych do toho již nezasahoval, jestli chci dále psát.
2. K činnosti skupiny Juraj vyšlo: HÝSEK, Jaroslav: Kronika pátého partyzánského oddílu Juraj. Blok, Brno 1967, 160 s.; heslo In: Český antifašismus a odboj. Slovníková příručka. Naše vojsko, Praha 1988, s. 321.
3. Např. reakce na knihu TROJAN, Emil – VAŇOUREK, Martin: Tak přísahali... Partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945. Mohelnice 2010.
4. V. Zeman (1916–1978) žil od 8 let ve slezském Javorníku, kde byl jeho otec zaměstnán jako lesní inženýr. Po absolvování státní fotografické školy v Praze a vyučení u fy Ströbinger se vrátil r. 1938 do pohraničí a přihlásil se k SOS. Po dobu nacistické okupace pracoval jako kameraman instruktážních filmů v Brně a Ostravě. Po osvobození se vrátil do Javorníku jako národní správce fotozávodu. Od r. 1948 pracoval jako plánovač v řadě závodů, až se 1. 3. 1960 stal správcem muzea v Jeseníku a městským kronikářem. Věnoval se především tématu inkvizičních procesů s čarodějnicemi.
5. Jura SOSNAR (* 20. 5. 1914, Hroznová Lhota; † 26. 11. 1989, Praha). Vlastním jménem Jiří Sosnar. Narodil se v rodině venkovského dělníka, po absolvování měšťanské školy se vyučil zámečníkem. Do KSČ vstoupil v období bolševizace (1930) a působil jako politický pracovník, od 1935 byl (s výjimkou vojenské služby 1937–39) okresním tajemníkem KSČ v Kroměříži, Holešově, Olomouci a Hodoníně. Za organizaci politických demonstrací a stávek byl několikrát uvězněn. Na počátku okupace pracoval jako dělník v Olomouci a redigoval ilegální komunistický časopis Svobodná Haná. 1940 byl zatčen a vězněn mj. v německé káznici Wohlau. Pro těžkou tuberkulózu byl 1942 z vězení propuštěn do nemocničního ošetřování. Nadále se však účastnil ilegální činnosti: působil jako krajský tajemník KSČ v Olomouci, redigoval noviny Moravská Rovnost a masové cyklostylované vydání publikace Dějiny VKS(b), byl rovněž komisařem partyzánské skupiny (za odbojovou činnost mu byla udělena četná vyznamenání). Po skončení války byl zvolen krajským tajemníkem KSČ v Olomouci (zde také pracoval v redakci Stráže lidu), stal se kandidátem Ústředního výboru KSČ a do 1948 byl poslancem Národního shromáždění; 1947 absolvoval novinářskou školu – kurz pořádaný ÚV KSČ. 1949 byl zbaven funkce: pro anarchistické aktivity v únoru 1948 – podílel se na tzv. krčmaňské aféře, sám totiž vložil výbušniny do krabic; v listopadu 1947 byl poslanec Sosnar zbaven imunity, vzdal se mandátu a byl zatčen.Veřejné přelíčení se mělo konat v březnu 1948, avšak kvůli únorovému puči k němu už nedošlo a všichni usvědčení provinilci byli bez soudu a bez trestu propuštěni. – viz ZORA, Dvořáková. Smrt pro tři ministry. Třebíč 2000. Do 1954 pracoval v ČKD Sokolovo jako soustružník. Po rehabilitaci 1957 se znovu vrátil k politické i redakční práci: do 1961 byl zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, do 1971, kdy odešel do důchodu, vedoucím redaktorem pražské redakce Práce (Bratislava). O jeho publikační činnosti viz http://www.slovnikceskeliteratury.cz.
6. Nemohu bohužel sloužit žádným magnetofonovým či písemným záznamem rozhovoru. Jednak orální historie nebyla – až na výjimky k dějinám KSČ a dělnického hnutí – podporována a jednak by to tehdy mohlo ohrozit mé studium na vysoké škole, jak mne strýc varoval.
7. Kronika města Letovice, 1938-1947/1945 –od 12. května, str. 5-6, viz http://www.letovice.net.
8. Tamtéž, s. 7.
Prílohy
kpt.Juraj.jpg
kpt.Juraj.jpg (71.89 KiB) Zobrazené 1548 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 5066
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant

Re: partyzánský oddíl Juraj

Poslaťod Altmann » Str Apr 11, 2012 3:16 pm

Překvapení a snad jen jako dokreslení „pestrého“ života komunistického funkcionáře, partyzánského velitele, ale především „hochštaplera“ hrubého zrna, kterým byl Jura Sosnar.
V současné době se na Aukru nabízí legitimace jugoslávského partyzána J.Sosnara, ale jak je známo z osobního životopisu tohoto funkcionáře KSČ zda se,že o bojích v Jugoslávii si dotyčný mohl jen nechat vyprávět. Čest a sláva partyzánům, kteří s nasazením života svého bojovali za svobodu ČSR, ale také hanba a ostuda Komunistické strany, které pro svoji ideologickou práci používala i bezcharakterní lidí typu soudruha Sosnara..

http://aukro.cz/show_item.php?item=2266981457
Prílohy
2266981457_5[1].jpg
2266981457_5[1].jpg (22.63 KiB) Zobrazené 1536 krát
2266981457_1[1].jpg
2266981457_1[1].jpg (22.16 KiB) Zobrazené 1536 krát
1.jpg
1.jpg (22.53 KiB) Zobrazené 1536 krát
Obrázok užívateľa
Altmann
 
Príspevky: 5066
Registrovaný: Sob Jan 21, 2012 7:59 am
sFs: sympatizant


Späť na Čechy a Morava

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť

cron
Not able to open ./cache/data_global.php