Pamětní odznak „Barikádník Pankrác“
Zajímavý odznak, který sice není prioritou slovenských sběratelů si však zaslouží trochu pozornosti
Bojovníci povstání v prostoru Pankráce byli ve svých obranných postaveních (barikádách) vystaveni stálým útokům nepřítele. Jejich boj byl tvrdý a německé jednotky silné a dobře vyzbrojené. Masivní útoky ve dnech 6-7.května 1945 prokázali velkou statečnost obránců barikád. Mimo bojovníků z Prahy, právě zde byli do boje vtaženi i další dobrovolníci, jednak z vnitřní Prahy, ale i z venkova. Na tomto úseku padlo 153 bojovníků a více jak 200 jich bylo raněno. Na základě doporučení Národního revolučního výboru Prahy XIV. obdrželi obránci barikád právě tento zajímavý pamětní odznak.
Popis odznaku:
Avers:
Kulatý odznak je vyroben z obecného kovu a je při stranách ozdoben dvěma lipovými ratolestmi. V horní části odznaku, na lipové ratolesti je naložen nápis:
„BARIKÁDNÍCI„ a pod tímto nápisem na dvou lipových listci je další nápis: „PANKRÁC“.
Ve střední části odznaku jsou roztržené řetězy okovů nesvobody. Na střed odznaku je křížem dále naložena puška s obnaženým mečem (hrotem nahoru).Ve střední části odznaku vidíme přilbu, které je popsaná jako přilba vojenská (V. Měřička), ale po přezkoumání a dotazech jsme byli ubezpečení, že jde o přilbu pražských hasičů, kteří se angažovali v přímých bojových střetnutích a vlastní přilba či helma měla být připomínkou jejich zapojení do bojů nejen v prostoru Pankráce. V dolní části nad roztrženými řetězy je letopočet: 5.-9.V – 1945
Revers:
Zadní strana odznaku je hladká s kolmou sponou k upevnění na oděv. Na odznaku je vždy registrační číslo udělení.
Odznaky se krátce nosili na pamětních setkáních obránců barikád, ale je jistě zajímavé, že rokem 1948 končí tyto vzpomínkové akce s tím, že Praha byla osvobozena jednotkami Rudé armády. Komunisté nechtěli připustit myšlenku, že Pražské povstání bylo v režii lidu, statečných Pražanů, důstojníků a vojáků. Rodná strana těžko mohla prokazovat své aktivní vojenské vystoupení a to se jistě neodpouští.
Po politickém převratu v roce 1989 již většina bojovníků nežije a mnozí také „rádoby“ historici nás hloupě přesvědčují, že Praha byla osvobozeny jednotkami generála Vlasova.