Z historie řádu Bílého lva Za vítězství

[Altmann]

Historie tohoto krásného a vysokého řádu nemusí být všem známá a tak i když tento článek je již uložen na jistých českých stránkách dohodli jsme se s Dr. Jedličkou, že svoje místo bude mít i zde.


Nejvyšší československé vojenské vyznamenání, Čs. vojenský řád bílého lva "Za vítězství" byl založen dne 9.února 1945.

Řád byl propůjčovaný za mimořádné vojenské zásluhy ve II.světové válce. V literatuře,která se do dnešních dnů velmi skromně zabývá tímto vzácným i krásným řádem se dozvíme,že výtvarnou podobu tomuto řádu dala londýnská firma Spink/Son podle návrhu V.Havelského. Bližší údaje však nikde nenalezneme. A tak ve dnech, kdy si vzpomeneme založení tohoto řádu, věnujme vzpomínku i tvůrci.

Václav Havelský se narodil 27.5.1898 a konec 1.světové války jej zastihl již v řadách čs.vojska.Po válce v čs. armádě zůstal, jako důstojník prošel základním výcvikem a školením a v roce 1933 úspěšně absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze.

Po mnichovském diktátu na podzim 1938 byl major generálního štábu V.Havelský jedním z prvních organizátorů a velitelů Obrany národa v Brně. Po 15.březnu, po okupaci ČSR a po rozpuštění a potupení čs. armády se plně věnoval odbojové činnosti a přípravě na ozbrojený boj proti německým okupantům.Gestapo V.Havelskému přišlo na stopu a vzhledem k možnému zatčení opouští koncem listopadu 1939 vlast.

Při přechodu do Maďarska byl zatčen, vězněn ve věznici v Budapešti.Po propuštění z věznice odchází přes Bělehrad, Cařihrad a Bejrút do Francie.Zde vstupuje do čs. jednotky,ale po pádu Francie odjíždí ze zbytkem vojska do Anglie. Je služebně zařazen na ministerstvu obrany a zde je jmenován vedoucím oddělení pro přípravu, navrhování a udělování čs. řádu a vyznamenání. Již v této funkci dostal úkol, připravit podklady a vytvořit návrh nového řádu Bílého lva Za vítězství.

Plk. Havelský využil stávajícího řádu Bílého lva. Obě řádové hvězdy 1. i 2.třída jsou zmenšené hvězdy řádu BL, mění se řádové heslo na..... Za vítězství.Hvězdy jsou doplněny meči u 1.třídy jsou meče zlaté u 2.třídy stříbrné.Svým ideovým návrhem chtěl plk. Havelský zdůraznit význam a postavení tohoto řádu. Zmenšené hvězdy řádu, zde jeho pojetí navazuje na zkušenosti v SSSR,kde již existuje např. řád Suvorova.

I když je možno říci,že řád má nelogickou stavbu, kde první dva stupně jsou tvořeny jen hvězdou, III.stupeň je tvořen sice nádherným křížem nošeným na prsou,ale velikosti spíše odpovídající kříži komandérskému a poslední dva stupně řádu tvořeny jen medailemi, zlatou a stříbrnou. Přesto tento řád zůstává našim nejkrásnějším a právě kříž řádu je mistrovské dílo firmy..i plk. Havelského.!

V roce 1944 byl plk. Havelský jmenován vojenským přidělencem u norské vlády v Londýně a v době invaze zastával funkci styčného důstojníka čs. vojska ve štábu 21.armády maršála Montgomeryho.

Za svoji činnost v letech 1939-45 byl 2x dekorován Válečným křížem 1939, čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem, Čs. vojenskou medailí Za zásluhy I. stupně a Čs. pamětní vojenskou medailí se štítkem Francie a Vel. Britanie. Dále mu byl propůjčen Norský řád Sv. Olafa,zde komandérský stupeň. Stává se důstojníkem řádu Britského Impéria a nositelem belgického Leopoldova řádu(důstojník)

I po válce zastává plk. Havelský vysoké vojenské funkce v naší armádě.Ale na následky své činnosti ve válce na útrapy válečného běsnění umírá ve věku 63 let. Plk. V.Havelský zemřel 16.3 1961

Tento krátký článek je věnovaný vzácnému člověku a faleristovi Doc.Ing.dr. Zdeňku Tkanému,CSc.. Článek je volně zpracován na základě práce tohoto význačného faleristy,který již není mezi námi.

Poznámka:
Je pravdou,že tento krásný řád je po stránce výtvarné nádherný a i když ne zcela odpovídá klasickému pojetí faleristiky, patří mezi řádové odznaky, které prostě každý, kdo se věnuje faleristice Československa ve sbírce mít musí, nebo by měl mít případně o tomto řádu alespoň snít.

Literatura:
Pulec, Vladivoj: Československá státní vyznamenání, státní čestná uznání a ceny. Praha, SNTL 1980.
Sukeník, Ludvík – Novotný, Vlastislav: Československá vyznamenání 1918-1948. Hodonín, OB-ZP 1997.
43/1946 Sb. Vyhláška ministra vnitra ze dne 26. ledna 1946
Faleristický časopis Signum Brno
Archiv autorů Altmann a Faleristika.



http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3% ... zstv%C3%AD

[Altmann]

Obrázek kříže zde, je výroba Spink/London, zlatá a stříbrná medaile jsou tak zvaná "pražská" ražba.

[Altmann]

Kapitán pěchoty v záloze Rudolf Jasiok

* 8.2.1919 v Dolní Suchá - dnes část Havířova
+ 30.9.1944 Zyndranowa, Polsko


V karpatsko-dukelské operaci je ve funkci velitele tankové roty 1.praporu 1.čs.tankové brigády a účastní se bojů o krvavou kótu 534, dobytí města Dukla a trigonometru 694 Hyrowa hora. Po těžkém zranění npor.R.Tesaříka 22.9. krátce velí 3. tankovému praporu. Dne 29.9. opět velí rotě. Při prvním pokusu o překročení čs. hranic u Zyndranowé 30.9.se pouze Jasiokův tank dostává téměř na vrchol hraniční kóty 578 a ničí německou pozorovatelnu. Krátce nato dostává tank první zásah ze samohybného děla. Velitel vozidla (v boji plnil pouze funkci střelce kanónu) čet.Vasil Kobirja dal povel k opuštění tanku, ale ppor.Jasiok vydal příkaz pokračovat v boji a opětovat palbu. Zanedlouho dostal tank druhý zásahdo pravého boku věžě, přičemž zahynuli ppor.Rudolf Jasiok, řidič des. Viktor Agapčuk a nabíječ des. Michal Alexej. Stroj se podařilo opustit jen lehce zraněnému čet. Kobirjovi a spodnímu střelci voj. Antonínu Hejdukovi, který však krátce nato padl mimo tank.

Jasiokovo tělo bylo z vraku vyproštěno až 8.10. a o dva dny později jej společně s ostatními padlými od Zyndranowé pohřbili na vojenském hřbitově u Dukelského průsmyku. Tank T-34/85 výr.č. 4050112 se technikum podařilo opravit a definitívně byl ztracen při výbuchu miny 30.10 v Korejovcích a zahynuli v něm další 3 tankisté.

Po boji u Zyndranowé byl Rudolf Jasiok 1.10. povýšen na poručíka, 1.1.1946 byl povýšen do hodnosti nadporučík pěch. v záloze in memoriam a 1.2.1946 na kapitána pěchoty v záloze.

Numismatika Ostrava (Kejla) prodává z pozůstalosti po Rudolfu Jasiokovi* Řád Vlastenecké války I. třídy a hvězdu Čs. vojenského řádu bílého lva Za vítězství II. třídy.

Je to naše jediná možnost připomenout si tohoto statečného člověka, Hrdinu ČSSR. Není ostudou,že toto vysoké ocenění jeho statečnosti prodává rodina, to se opravdu stává i v jiných případech. Je ostudou,že žádné, byť regionální muzeum nedokázalo tyto řády zakoupit. Neobstojí námitka,že muzea nemají fondy když sponzoři dokáži dát peníze na přehlídky zmařených možností polonahých modelek.
Nemůžeme se proto podivovat, když mladí lidé nemají úctu k hrdinům a potažmo ani ke státu, kterého statečnost lidí bojujících ve válce za naši svobodu nezajímá.

[Altmann]

V aukční nabídce je i osobní řád kapitána Jasioka :

SSSR Řád Vlastenecké války I. stupně


Děkuji příteli Mgr. Growkovi, který mně na tuto záležitost upozornil

[ondras]

Měli toho po něm víc. Ještě dekret k druhému udělení VK1939 in memoriam, k Dukelské pamětní medaili in memoriam a sovětskou řádovou knížku, kde byly zapsány řád Rudé hvězdy a Vlaastenecké války II. stupně. To už prodali. Nechci tím nijak snižovat významnost nositele a vyznamenání, ale cena za nabízené věci mi přijde velmi vysoká.

[Altmann]

Statečnost člověka bych neoceňoval v korunách, to prostě nejde, ale pokud rodina peníze potřebovala snad to mohla nabídnout k odkupu muzeu.
Zde se již rozchvátila kolekce řádu a vyznamenání generála Podhájského, ještě před převratem byl v Mnichově prodán Válečný kříž 1939 a dekret na jméno Gabčík a tehdy v Německu v novinách byla zmínka, jak málo si „Češi“ váží svých vojáků. Z VHU v Praze zmizela hvězda Hrdiny SSSR a řád Lenina po dalším statečném důstojníkovi. Připadá Vám toto normální?? Obracím se na Vás všechny je toto jednání správné?
Dekorace po našich statečných letcích, pokud měli štěstí jsou alespoň uloženy v privátních sbírkách a to je jistě dobře.

[ondras]

Já jsem ještě viděl VK 1939 s dekretem na jméno Vendelín Opatrný. Plus jak jsem psal ve svém vlákně o sbírce, se na Aukru prodávali vyznamenání po generálu Šiškovi. Normální mi to nepřijde. Jestli věci po Jasiokovi prodává rodina, to nevím. Když jsem to viděl poprvé, tak mi přišlo, vzheldem k tomu, že dekrety jsou velmi osvícené a vyšisované, že to spíš bylo někde vystaveno. Nějaká zrušená síň tradic nebo tak. Dneska se holt prodává všecko a je těžké říct, jestli je to dobře nebo špatně. Zas kdyby šlo vše do muzeí, my bysme neměli nic. Tam to stejně nevystaví, dají do depozitářů a pak se to ukradne.

Já sám bych ty věci z numismatiky Ostrava (pro mě obchod hrůzy, vůbec tomu nerozumějí a vše je tam předražené), do své zbírky rád, ale ne za tyhle peníze.

[MichalQ]

Chtěl bych se zeptat, zda-li existuje někde veřejně dostupný seznam držitelů Řádu Bílého lva Za vítězství, jak je tomu u ŘBL, který je k dispozici na stránkách Archivu KPR.

[ondras]

Pokud je mi známo, tak ne. U všech "vojenských" vyznamenání, kde byly matriky spravovány MNO je ten problém, že se nacházejí neznámo kde. Ministerstvo obrany tvrdí, že v Archivu kanceláře prezidenta republiky a tam zase trvdí, že na MO. To platí i třeba pro Řád Rudé hvězdy, Rudé zástavy a podobně.

[ondras]

Několik dobových fotografií Československých nositelů různých stupňů Řádu Bílého lva Za vítězství, které jsem našel na internetu.

Generál Karel Klapálek s hvězdou řádu I. stupně.



Generál Alois Boček s křížem řádu Fotografie z roku 1959, z vyznamenávání Dukelskou pamětní medailí.



Richard Tesařík v uniformě plukovníka tankového vojska z 50. let a s vyznamenáními "in natura", včetně zlaté medaile řádu.



Antonín Sochor v uniformě majora ze 40. let taktéže se zlatou medailí řádu.