Pamětní medaile vydaná velitelstvím 39. pěšího pluku Výzvědn

[Altmann]

Pamětní medaile vydaná velitelstvím 39. pěšího pluku Výzvědného

Jde o pamětní či vzpomínkovou medaili na důstojníka pluku, majora Jiřího Jelínka, který v bojích proti nepřátelům padl smrti chrabrých. Major Jelínek byl posmrtně povýšen na podplukovníka. Medaile je mezi faleristy známá, ale ne vše je zcela jasné a přesně doložené. Pro naši potřebu bude postačující se seznámit se závěry pana Měřičky, který medaili podrobně popsal.

Medaile byla vydaná v roce 1938(39) na uctění smrti podplukovníka Jiřího Jelínka, který padl v červnu roku 1919 na Slovensku. Medaile je ražena z bronzu o průměru 30 mm, při síle 2 mm.

Popis medaile:

Avers :
Medaile má při okraji rámované mezikruží s opisem :
„ NÁRODNÍ HRDINA PPK. JIŘÍ JELÍNEK „

Nahoře a v dolní části je další opis:
„PADL NA SLOVENSKU V ČERVNU 1919"

Ve střední části plochy je portrét Jiřího Jelínka s kloboukem bersaglieru na hlavě. Portrét statečného důstojníka je z levé strany a hlava hledí k pravému okraji medaile.

Revers :
Medaile má zvýšený okraj a ve střední části plochy je číslice : „39“. V horní části je opis: „39. PĚŠÍ PLUK" a dole: „VÝZVĚDNÝ„.

K horními okraji je napojeno malé vodorovné ouško s malým kroužkem k upevnění na stuhu.

STUHA:
Pan Václav Měřička popisuje stuhou černou, ale přesnou stuhu již nezjistíme. Medaile se objevují na stuhách medaile 39. pěšího pluku, ale i dalších stuhách. Existuje dokonce domněnka, že medaile nebyla určena k nošení na stuze, ale měla být jen medailí pamětní neb existuje větší pamětní a stolní medaile o průměru 55 x 3 mm.

V současné době se tyto malé medaile uzpůsobené k nošení na stejnokroji objevuji ve slušně provedených kopiích.

[strenk]

Ku kopiam mala poznamka.Volakedy som mal niekolko takychto medaili,na ich bol napis-vypadlo mi to a u Mericku to nie je.Ked spomeniem-doplnim.Kopie napis na hrane nemaju.

[Altmann]

Pamětní list:

Když jsem s pomocí kolegů dělal pro SFS soupis plukovních medailí, psal jsem, že jistě kamarádi a přátelé nám poskytnou další zajímavé dokumenty či doklady, které mají přímý vztah k jednotce, útvaru atd.

Ve sbírce kolegy Alexe Klabnika z Bratislavy je tento skvostný doklad z oslav 10.výročí založení pluku. Právě takové písemné doklady jsou dnes již velmi vzácné, neb mnozí z nás to tehdy považovali za „pouhý papír“.

[Lusik]

Jelinek 1.

[Lusik]

jelinek 2,

[Lusik]

jelinek 3.

[Lusik]

jelinek 4.

[Altmann]

Podplukovník Jiří Jelínek.
( Zapomenutý hrdina)
velitel střeleckého pluku - vyznamenal se při obraně Nových Zámků
* 12. 12. 1887 † 20. 6. 1919

Pplk. Jelínek je mezi mladými lidmi téměř neznámým vojákem, snad s výjimkou faleristů, kteří se zaměřili na kompletování tak zvaných čs.plukovních medailí.
Kdo byl ten statečný mladý muž, který svůj život položil za vlast?
Narodil se v v bohaté a zámožné rodině českých sedláků a statkářů jejichž rod je starobylý a továrníka Jelínka, který byl výtečným ekonomem a hospodářem. Tato rodina byla ještě dalšími svazky spojená a propojená s bohatou rodinou či přesněji měšťanskou patricijskou dynastii WISCHINOVOU, ale také s rodinou Jaroslava Steinbacha ( 1867-1924), generála justiční služby a zároveň víceprezidenta Nejvyššího vojenského soudu.

Do Velké války odchází Jiří Jelínek již v hodnosti záložního poručíka. Některé prameny uvádějí, že Jelínek přeběhl dobrovolně k Srbům, ale přece jen je pravděpodobnější, že byl zajat a jako válečný zajatec absolvoval tak zvaný „ Ledový pochod srbské armády v roce 1915“. Jelínek do srbské armády vstupuje dobrovolně v roce 1916, tedy v době, kdy srbská armáda vede těžké obranné boje především proti bulharským jednotkám, které od roku 1915 bojovali proti Srbsku.

Na bojišti se jako nižší důstojník, velitel čety a roty mimořádně osvědčil a byl vyznamenán medaili Miloše Obeliče ( zlatou?). Další jeho vyznamenání byl srbský řád Bílého orla IV. stupně s meči, tedy řád mimořádně ceněný nejen v srbské armádě. Čestný titul „JUNÁK“ byl používán pro statečné vojáky, kteří byli dekorování Zlatou medaili Obeliče a řádem Bílého orla, tedy pro pochopení asi našim „ RYTÍŘ „. Zároveň byl dekorován francouzským válečným křížem doplněným palmou. Po svém zranění a vyléčení byl jako talentovaný důstojník a výtečný organizátor převelen do Francie s cílem pracovat v nově se tvořící jednotce čs. armády ve Francii. V roce 1918 byl převelen opět na jiné bojiště s úkolem pomoci při organizaci čs. jednotek v Itálii. Je zajímavé, že důstojník, který se osvědčil se vrací domů v hodnosti nižšího důstojníka ( kapitán) a do hodnosti majora je povýšen až po návratu do již nově vytvořeného státu Československo. Rozdíl je v tom, že záložní poručíci z ruské legie se domu vracejí v hodnosti plukovníků.

Válka za Slovenskou svobodu stála život 860 převážně českých vojáků, jistě se nebudou přátelé ze Slovenka zlobit, když vyzvedneme i tento fakt, podíl českých vojáků a dobrovolníků při obraně Slovenska proti snaze maďarských bolševiků ovládnou Horní Uhry ( Slovensko).
Oficielní tisk o pohřbu podplukovníka in memoriam
Jiřího Jelínka informuje podrobně. Pohřeb se konal v Praze dne 24. června 1919 s okázalým vojenským doprovodem, za účasti prezidenta Tomáše G. Masaryka a čs. generality. Vlastní průvod za doprovodu čestné jednotky začíná v kapli posádkové nemocnice na Karlově náměstí a končí na Olšanských hřbitovech. Slavnostní projevy slibovali : „ NEZAPOMENEME“.

Jaká je realita?
Olšanské hřbitovy. 10. oddělení, hrobka č. 86 rodiny WISCHINOVY. Zde je pochován hrdina, český důstojník pplk. Jiří Jelínek. Na desce je téměř nečitelný nápis: „ Podplukovník Jiří Jelínek“ ( Stav hrobu jaro roku 2003). Kde jsi vděčný národe?????
Ve všech studiích nacházíme neurčité povídaní o řádech a vyznamenáních pplk. Jelínka. Literatura neurčitě uvádí :
„ Získal řadu srbských, rumunských, francouzských, italských i československých vyznamenání“. Jaká však je skutečnost. Na jediném nám zmámen obrázku je důstojník Jelínek dekorován 5-6 malými stužkami. S pravděpodobnosti hraničící s jistotou můžeme poznat:
- Válečný kříž 1918
- Revoluční medaili
- V druhé řadě červená stužka řádu Bílého orla s meči
- Válečný kříž 1918( Francie)

Je pravděpodobné, že in memoriam obdržel další vyznamenání, která se však nezachovala. V úvahu přicházejí tyto řády a dekorace, na které měl doslova nárok, ale k jejich založení dochází již po smrti hrdiny.
- Pamětní medaile na pochod Albánii 1915
- Pamětní medaile na válku za osvobození a sjednocení 1914-18
I zde lze předpokládat, že tyto dekorace mohl obdržet "in memoriam"
Čs. medaile Vítězství
Francie: Rytíř řádu Čestné legie
Itálie: Válečný kříž 1918
Itálie: Rytířský kříž řádu Sv. Maurice a Sv. Lazara

Další dekorace by jistě získal v meziválečném období. Bohužel do dnešních dnů se nezachovala žádná doložitelná faleristická památka.
Poznámka:
Data o vstupu do srbské armády se nepatrně liší od kolegů,ale nikdo není schopen doložit historicky přesně právě tuto oblast působení v srbské armádě ani jeho vyznamenání, která v boji získal.
Bylo by chválihodné, pokud některý z pražských kolegů vloží obrázek hrobu tohoto mimořádně čestného a statečného člověka.
V meziválečném období si vedoucí generalita raději tohoto nadějného důstojníka nepřipomínala, byl statečný a vojensky vzdělaný což o mnohých důstojnících nebylo možno říci.