Kříž milosrdenství
Kříž milosrda
Tato sice poměrně běžná, ale jistě i zajímavá dekorace si zaslouží naši pozornost.
Byla to doba 1. balkánské války v roce 1912 a jistě i tradice péče o raněné, tedy angažovanost společnosti v péči o své vojáky, která vedla k založení specializovaného vyznamenání určeného především ženám.
Toto specializované čestné vyznamenání je založeno dne 07.06.1913 a bylo udělováno v době balkánských válek především ženám, manželkám diplomatického sboru, který se angažoval ve prospěch raněných vojáků a všem osobám, tedy i mužům, kteří vykonávali náročnou práci při snaze o zlepšení podmínek léčení raněných a nemocných vojáků srbské armády,ale i tureckých zajatců a v 2.balkánské válce bulharských vojáků.
Medaile se udělovala jednak za těžkou a náročnou práci v době epidemii, požárech, záplavách, hladu atd. Dámám diplomatické sboru to bylo dozajista za charitativní práci spojenou s finanční podporu nemocnic a hlavně zabezpečením léků a obvazového materiálu pro potřebu polních nemocnic a obvazišť.
Kříže razila firma Artur Bertrand Paříž a dále firma Huguenin Fréres Le Locle, Švýcarsko.
Stuha kříže je opět světlemodré barvy. Ženy nosí kříž na stuze složené do ozdobné mašle.
Kříž je jemný a pečlivě ražený, maltézského typu. Plocha kříže je velmi jemně zrněná. Středový medailon, který je červeně smaltovaný má ve svém středu opis s letopočtem 1912 (vzácně 1913). Existuji kříže,které se liší velikosti středového medailonu,ale i rozložením nápisu. Volný překlad opisu : „Za něžnost. – raněným a nemocným 1912.“
Zadní strana kříže u všech variant je jednotná. V červeném medailonu se nachází korunovaný orel se starým srbským znakem na prsou.
Rozeznáváme dva základní typy:
Kříž s letopočtem 1912
Kříž s letopočtem 1913
Po ukončení balkánských válek, jen krátce bylo udělování ukončeno, aby se v letech 1914-18 tímto křížem mohli opět dekorovat všichni, kteří se pečlivě starali o nemocné a raněné vojáky další, tentokráte světové války.
Mezi nositelkami kříže nacházíme manželky příslušníků diplomatického sboru, ale např. i švédskou princeznu Astrit, pozdější belgickou královnu (viz. obrázek) neb se osobně zúčastnila humanitární pomoci jako dobrovolná zdravotní sestra Švédské mise.
Literatura:
Mila Piletič: Odlikovanja Jugoslovenskich naroda do 1941 . Beograd 1987
Václav Měřička: Orden und Auszeichnungen Artia Praha, 1966