Odoslané: So Okt 15, 2011 7:45 pm
Železný záslužný kříž 1916
Dr. Roman Jedlička - Ladislav F. Sedlák
Rakousko-uherská armáda vstupovala do války připravena kvalitně, dobře vyzbrojena i vycvičena. Ale měla to být dle vojenských stratégů a plánovačů válka rychlá s předpokládanou dobou trvání do 6 měsíců. Velení armády se nepoučilo ze zkušeností války rusko-japonské 1904-1905, kterou můžeme považovat za první moderní válku dvacátého století. Nejsme však vojenští historici a tak se vrátíme k řádům a vyznamenáním rakousko-uherské monarchie.
Řádový systém byl propracovaný, pamatovalo se na každou hodnostní či profesní skupinu a skutečně v první fázi války stávající vyznamenání zcela postačovala a plnila svůj úkol, tj. odměnit statečné vojáky, kteří bojovali za vlast a císaře.
Ale již leden roku 1915 je měsícem, kdy se prokazuje, že mnohá vyznamenání jsou udělována plošně, a tak se vytrácí čest a sláva, která patří vojákům i vlastní dekoraci. U poddůstojníků a mužstva je vlastně jako jediná malá stříbrná medaile Za statečnost poněkud běžnější odměnou za statečnost a zásluhy v poli, ale i tak je příliš vysokým vyznamenáním pro pouhé ocenění vojáků armády. V únoru proto dochází k založení bronzové medaile Za statečnost, kterou lze ocenit vojáky i za menší projevy odhodlanosti a zabránit tak inflačnímu udělování medailí Za statečnost. Naopak pro statečné důstojníky je v říjnu roku 1917 založena medaile Za statečnost udělovaná důstojníkům za projev chrabrosti a udatenství. Medaile měla zabránit plošnému udělování Řádu Železné koruny III. třídy. Všechny tyto a další doplňky ke stávající řádové soustavě se ukázaly promyšlené a zabránily morálnímu znehodnocení císařských řádů a vyznamenání. Podobným případem je i zřízení Železného kříže z roku 1916.
Železný kříž byl založen 1. dubna roku 1916 (definitivní stanovy ze dne 11.května 1916). Tato dekorace se člení na dva stupně:
Železný kříž s korunou 1916
Železný kříž bez koruny 1916
Rozšíření skupiny záslužných křížů bylo výborným řešením, neboť zabránilo znehodnocení zlatých a stříbrných křížů, ale i medaile Za statečnost. První bojové nasazení vojáků mohlo být odměněno právě tímto Železným záslužným křížem a delší či dlouhodobý pobyt jednotky v poli mohl být oceněn Železným kříže s korunou. Jako vyšší ocenění vojáka se na stuze kříže objevují meče, které bylo možno udělit samostatně, nebo přímo s křížem. Kříž se využíval pro ocenění zásluh vojáků služeb (logistika armády). Byl udělován na válečné stuze s meči vojákům-sběračům raněných a zdravotníkům, kteří pod palbou odnášeli či ošetřovali své kamarády z nebezpečí. Není bez zajímavosti vidět tyto kříže na prsou vojáka, který má na výložkách symbol lyry, tedy příslušníka plukovní hudby, který však byl i sběračem raněných. V zázemí se kříže sporadicky využívaly k ocenění dělníků v muničních továrnách nebo u obchodníků, kteří zabezpečovali armádní dodávky. V první fázi to jsou kříže udělené na červené stuze, Tyto kříže však nikdy nejsou doplněny meči, jak se nás snaží přesvědčovat někteří obchodníci.
Císař Karel rozhodl i o tom, že v případě dobrovolníků, kteří nejsou povinni brannou povinností, obdrží takový voják tento kříž jako poděkování vlasti a císaře za svoji angažovanost při obraně země.
Je pravda, že tyto kříže řadíme mezi běžné dekorace, které každý z nás má své sbírce zastoupeny v několika verzích či variantách. Ale cenu či vypovídající hodnotu dekorace musíme hodnotit v souvislosti s tím, že ze zemí Koruny české bylo ve válce angažováno více jak 1 200 000 mobilizovaných mužů a na 100 000 jich padlo či zahynulo. Proto jsou tyto kříže čestnou připomínkou statečnosti našich předků, kteří po roce 1918 své dekorace nezahodili, i když jejich nošení bylo zakázáno přímo zákonem. Pietně uložené se pak dostaly do našich sbírek. Jejich morální ohodnocení je proto vysoké.
Jestliže se pokusíme o srovnání s dekoracemi jiných států, zde bychom si dovolili vybrat Německo - můžeme význam Železného záslužného kříže 1916 směle přirovnat k Železnému kříži II. třídy 1914. Dokonce i podmínky pro udělení jsou téměř totožné a z historie tohoto kříže víme, že armádní velení rakousko-uherské branné moci si bylo vědomo významu Železného kříže v Německu. Je to tedy viditelně snaha vyplnit mezeru mezi medailemi Za statečnost a další dekorací tak, že naši dědové, kteří i tyto prosté či „obyčejné“ kříže uložili jako připomínku svého utrpení, ale i statečnosti a válečného kamarádství, si mnohdy z války odnášejí domů jen tyto dekorace.
Popis kříže:
Základem vyznamenání je tlapatý kříž rupertského typu o průměru 36 mm zhotovený z patinovaného železa, jeho ramena oproti zlatým a stříbrným křížům jsou hladká bez smaltu. Na středu líce je umístěn kruhový medailon s orámováním. Uprostřed medailonu je umístěn další kruh ohraničující mezikruží, na kterém je v opisu heslo „VIRIBUS UNITIS“ (Spojenými silami). Jde o nám známe heslo císaře Františka Josefa I. Jednotlivá písmena jsou navzájem oddělena malými články řetězu, nahoře jsou spojené ruce (znázornění hesla se spojenýma rukama a články řetězu mezi jednotlivými písmeny devizy se v němčině označuji „TREUE“ = Věrnost či oddanost). Uprostřed medailonu jsou plasticky písmena „FJ“ (Franciscus Josepus), zbylá plocha je jemně zrněna. Kříže je tedy provedením podobný se Zlatým a Stříbrným záslužným křížem až na chybějící smaltování na líci i rubu.
Rubní strana je kolem kruhového medailonu provedena ve stylu zlatého či stříbrného záslužného kříže - typ z druhé poloviny I. světové války, tj. má kolem středového medailonu vavřínový věnec. Uprostřed medailonu je letopočet 1916 v zrněném poli, vše bez smaltu.
Kříže jsou převýšeny císařskou korunou, která je svými pendíliemi napojena na horní okraj rameně kříže - celkový rozměr kříže je 55 x 36 mm. Kříže bez koruny mají na horním rameni kulovité ouško s kroužkem pro stuhu. Autor návrhu nám není znám.
STUHA:
Kříže byly určeny všem gážistům bez rozdílu hodnosti a osobám mužstva a za zásluhy ve válce se nosily na „válečné“ stuze medaile Za statečnost. Rozhodnutím ze dne 27. ledna 1917 bylo získání kříže na červené stuze prakticky znemožněno a všechny kříže jsou udělovány pouze na válečné stuze.
Všem gážistům bez rozdílu hodnosti a osobám mužstva ročníky narození 1865, 1866 a 1867, kteří ačkoliv již překročili 50 let života, zůstali dobrovolně v aktivní službě, byl na rozkaz císaře Karla z 26. září 1917 k ocenění jejich vlasteneckého cítění udělen Železný kříž s korunou i bez koruny, v závislosti na jejich dosaženou hodnost. Všem, kteří již kříž měli, byla k tomuto udělena stříbrná spona na stuhu medaile Za statečnost.
POŘADÍ NOŠENÍ :
V souladu s Řádových schematismem z roku 1918 byl Železný kříž s korunou nošen na 46. místě v pořadí nošení, kříž bez koruny hned za nim na 47. místě.
VÝROBCI:
Je pravdou, že tyto jednoduché a při výrobě nikoliv drahé kříže renomované klenotnické firmy příliš nemilovaly, neboť zisk z výroby byl nepatrný. Zde si předvedeme několik výrobců, ale i pouhých distributorů. Podle dochovaných nápisů na etujích jde např. o tyto:
- Zimbler Wien VII, k.u.k. Hof-Lieferant,Burggasse 33,
- Metall-Industrie,Winter u. Adler, A-G.Wien,XX. Dresdnerstr,110 (nebo krácený název Winter und Adler, Wien)
- Scheid G. A. Budapest
- Heinrich Jauner, Wien
- Györffy-Wolf Metallwarenfabriks A. G. Erzsébatfalva,
- Herresausaursrüstungs-u. Uniformsorten-Fabrik, Franz Kühmayer a Comp. A.G. Pozsony, Ungaren a další
VARIANTY:
Velká škála různých typů křížů je daná mimo jiné i tím, že existovalo mnoho výrobců. Kříže jsou však vyráběny i mezi válkami pro potřebu starých bojovníků-kamarádů, ale, a to je zajímavé, jsou vyráběny i po 2. světové válce, kdy již opravdu velmi staří pánové ponejvíce 11. listopadu každého roku vzpomínali na konec té velké a prokleté války, ale také na válečné kamarády a přátelství, které se mezi frontovými vojáky rodilo v těžkých bojích a přetrvalo i po ukončení války.
ETUJE:
První kříže jsou předávány ještě v klasických etujích tak jak známe u zlatých či stříbrných křížů. Další předávání je již jen v papírových etujích, ale to platí i pro další dekorace z konce války. V mnoha případech však na dnu krabičky nacházíme to, co nás zajímá, a to jsou výrobní či zasilatelské firmy.
Na těchto etujích nacházíme zkratky:
- E.V.K. = Eisernes Verdienstkreuz
- E.V.K. m.d.Krone = Eisernes Verdienstkreuz mit der Krone
(v překladu Železný záslužný kříž nebo Železný záslužný kříž s korunou).
DEKRETY:
Dle stávajících stanov či nařízení se k těmto křížům nevydává dekret, ale ke každému patří legitimace velmi malého formátu. Jde vlastně o potvrzení, že dotyčný voják má právo nosit tento kříž. Tyto legitimace se ukládaly v osobní známce, kterou nosil voják na krku.
ZÁVĚR:
Tyto kříže, které mají již téměř stoletou historii, si rozhodně naši pozornost zaslouží. Jistě, nejsou honosné, neblýskají se, ale potvrzují, že nositel v těžkých válečných letech statečně bojoval se svými kamarády a v boji obstál.