Mexické medaile císaře Maxmiliána

[Altmann]

Pokud se někdo zeptá, proč právě v sekci věnované Rakouským a Rakousko-Uherským dekoracím hovoříme o Mexiku a jeho dekorací je dobré si uvědomit, že hovoříme o Maxmiliánovi, bratru Františka Josefa a že v Mexiku působil sbor českých vojáků ale i sbor dobrovolníků z Uher tedy zcela jistě i Slovenska.

V době, kdy jsme začínali sbírat to bylo i módní mít ve sbírce vyznamenání alespoň jednu medaili z období císaře Maxmiliána. Této problematice se věnoval pan Měřička, ale i moravský sběratel Rostislav Zbořil. Snad tedy opět jako připomenutí doby dávno minulé a vzpomínka na tyto dnes již zesnulé faleristy.


Mexické medaile se na naše území dostaly a byla to především Vojenská záslužná medaile stříbrná či bronzová. Tyto medaile se na našem území objevují společně s českými a moravskými veterány, kteří byli příslušníky dobrovolnického sboru, který arcivévodu a pozdějšího císaře Maxmiliána doprovázel. Expediční sbor se zúčastnil tamních bojů a po nezdařeném tažení a smrti císaře dne 19. června 1867 se jeho živí příslušníci vrátili zpět do vlasti. A celá řada jich byla těmito medailemi vyznamenána.

Medaile se vyskytuje v několika typech a vydáních a proto si tyto medaile a jejich ražby objasníme a vysvětlíme.

Koncem roku 1863 francouzský expediční sbor císaře Napoleona III. pod velením maršála Achile Bazaina dobyl podstatnou a nejdůležitější část země. A vytvořil příznivé podmínky pro splnění císařovi vize a plánu, vytvořit na území Mexika monarchii, která by byla pod vlivem Francie. Za nového panovníka Mexika byl po delším diplomatickém jednání vyvolen rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Dne 10. dubna 1864 přijal arcivévoda mexickou deputaci na svém zámku Miramare poblíže Terstu a přijal i nabízenou císařskou korunu vzdálené země. Vedoucím mexické delegace byl Don Gutierez de Estrada, kterého již tehdy vyznamenal velkokřížem řádu Panny Marie z Guadalupe, řádu, který předtím roku 1863 mexická provizorní vláda obnovila.

Dne 16. dubna odplul Maxmilián na palubě rakouské lodi Navara a přistál dne 16. června 1864 v přístavu Veracruz. Dne 12. června pak slavil vjezd do hlavního města Mexika. Sbor českých dobrovolníků čítal zhruba 800-900 mužů a jejich veliteli byli hrabě Thun a hrabě Khevenhuller, který byl zároveň velitelem dobrovolníků z Rakouska, byl to takzvaný pluk červených husarů.

Tito vojáci se měli stát jádrem budoucí vycvičené armády císařského Mexika. Tvořila se armáda, které musela být i oceněna nějakou viditelnou dekorací a tak již brzy po příchodu do Mexika zakládá svoji záslužnou medaili. Země byla ve varu občanské války a boje neustávaly v podstatě do konce císařství a celého tohoto dobrodružného počínání mladého Maxmiliána. V některých odborných publikacích se objevuje zmínka, že medaile byly založeny již 14. října 1863. Pro toto tvrzení však neexistuje žádný doklad. V roce 1863 ještě císařský trůn nebyl obsazen. Snad toto tvrzení může vycházet z uvažování tehdejší prozatímní vlády, která obnovila starý mexický řád Panny Marie z Guadalupe, založený již císařem Itrubidem. V té době, a to dne 29. října 1863, však zakládá císař Napoleon III. svoji pamětní mexickou medailí.

Císař Maxmilián vydal celkově dva odlišné druhy těchto medailí. Při prvním pobytu dne 14. října zřizuje Vojenskou záslužnou medaili. První vydání medaile má na lícové straně portrét mladého císaře zobrazený z levé strany a hledící k pravému okraji medaile. Tvář panovníka má kratší vous, tak zvaný císařský (Keiserbart), takový nosil i císařův bratr František Josef I. Císař Maxmilián se narodil 6. července 1832 jako druhorozený syn arcivévody Františka Karla, mladšího bratra císaře Ferdinanda V. Jeho matka byla Žofie Bavorská. V roce 1854 se stal admirálem rakouského loďstva a v roce 1857 byl generálním guvernérem v Lombardsku-Benátsku. V Mexiku Maxmilián začíná nosit plavý vous.

Druhé vydání medailí je z 10. března 1865 a je zde právě rozlišená délka panovníkova vousu. Na těchto druhých medailích je císař zdoben již novým vousem (viz obrázek).

Vojenská záslužná medaile byla rozdělená do tří stupňů:

l.třída - Zlatá medaile
2.třída - Stříbrná medaile
3.třída - Bronzová medaile

Medaile I. typu a vydání z roku 1864 mají dvě prakticky shodné ražby. První je od francouzského medailéra Charlose Trotina a druhá od medailera E. Falota (byl i tvůrcem druhé varianty Mexické medaile císaře Napoleona III.

Druhé vydání medailí z 10. března 1865 je přece jen o něco rozšířenější. Existují tři varianty od třech medailérů. Je to práce S. C. Navalona, dále René Sterna a dále anonymní bez označení medailéra. To, že se medaile liší velikosti či závěsným ouškem je možno připsat tomu, že se razily na různých místech a to nejen v době císařství Maxmiliána, ale i později pro potřebu expedičního sboru. Všechny medaile, které se na našem území a v našich sbírkách nacházejí, můžeme považovat za vzácné.

Literatura:
Václav Měřička: Mexické medaile
L.Sršen-D.Stehlíková: Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského (katalog výstavy Praha 1999)

[Altmann]

Císař Maxmilán mimo své Vojenské záslužné medaile založil ještě stejnou řadu Občanských záslužných medailí (LA MEDALLA DEL MERITO CIVIL). Ražba těchto medailí je téměř shodná, pouze nápis ve věnci na rubové straně je změněn (AL MERITO CIVIL). Medaile se opět nosí na jasně červené stuze. V našich podmínkách a v našich sbírkách se tyto medaile téměř nevyskytují, což je dáno i charakterem tohoto vyznamenání. Jeden exemplář této medaile, který je zhotoven ve zlaceném stříbře je uložen v depozitu Národního muzea v Praze. První ražby medailí byly raženy v Paříži, další již v Mexiku. Poslední exempláře byly raženy ve Vídni.

Na skvostné výstavě s názvem Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského, v Praze v roce 1999, byla však vystavena Zlatá občanské medaile, která je ražena ve zlatě. Provedení ve zlatě je velmi vzácné. Rakouským důstojníkům císařské mexické armády, věrným císaři Maxmiliánovi až do jeho zajetí, bylo uděleno jen osm (8) těchto medailí. Na výstavě to byla medaile signovaná S. NAVALON. Průměr medaile je 32,4 mm, tloušťka medaile 3 mm.

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/tit ... le/t/82848


Dále zde byla vystavena i medaile stříbrná, opět typ NAVALON. Medaile má průměr 33 mm při síle 3 mm.


Mimo těchto nesmírně vzácných medailí se na výstavě nacházela i Mexická Vojenská záslužná medaile, stříbrná, která má v průměru 32,4 mm při tloušťce 3 mm, opět typ NAVALON. Těchto stříbrných medailí bylo rakouským vojákům věrným císaři až do jeho zajetí a popravy uděleno je 39 kusů.

[Altmann]

Mexické medaile v našich sbírkách jsou jistě vzácné, ale přece jen se vyskytují, případně alespoň obrázky těchto medailí lze z různých internetových stránek uložit. Mezi opravdové vzácnosti se však řadí miniaturky vyrobené privátně klenotníky na objednávky nositele. Mezi takové miniaturky se řadí tento význačný a jistě i vzácný soubor našeho pražského kolegy, sběratele Ludvíka „K“, který svolil s publikováním na stránkách Slovenské faleristické společnosti. Vlastní obrázky nám opět dodal další český kolegy „Dozr“, který se o problematiku těchto medailí zajímá. Medaile podobného typu nejsou nikde na Internetu zveřejnění a koleda LK si nepřeje jejich další publikování!
Miniaturky jsou vyrobeny mezi lety 1880-1890 a je to památka na českého vojáka, příslušníka sboru rakouských dobrovolníků z tažení v Mexiku v letech 1863-1865.

[Altmann]

Před více jak třiceti lety byl každý falerista pyšný, pokud měl sbírce měl nějakou medaili za tažení v Mexiku.
viewtopic.php?f=142&t=998
Medaile máme popsané zde.

Starší či stará generace faleristů pamatuje p. Měřičku, ale i pana Zbořila z Přerova, pana Netrvala z Hradce Králové,pana Vacka z Jaroměře, kteří této problematice věnovali pozornost a tyto medaile měli i ve sbírkách zastoupeny.
Byl jsem mile překvapen, když mně pan Svoboda informoval o veteránské medaili zřízené pro české veterány, kteří v Mexiku bojovali. Nebudu se dále o "Mexických medailích" rozpisovat neb podrobné hodnocení je zde již vložené.

Veteránská medaile je vyrobena ze slitiny cínu v nádherné kvalitě.
Av. Medaile má při okraji jemný perlovec ve středu je šest veteránských praporů, jednoduchý erb s písmenem "M" ( Maxmilián) nad prapory je typický klobouk v dolní části dvě zkřížené dělové hlavně s dělovými koulemi. Při okraji je dubový půlvěnec v dolní části převázaný.

Rv. Na zadní straně je opět jemný perlovec a při okraji je určující nápis:
KAISER MAXIMILIAN MILITAR VETERANEN CORPS
Ve střední části medaile jsou letopočty:
1871 (28.6) 1896
PRAG
Jde tedy o vzácnou historickou památku o zapojení českých vojáků v bojí za císaře a vlast.
Medaile o průměru 38 mm a váze 20 g byla získaná do české sbírky v červnu 2020. Pravda je i to, že přesně nevíme, která strana je přední, vojáci-veteráni medaili nosili dle svého uvážení. Když porovnáme tuto prostou medaili např. s FJO v bronzu je tato medaile vzácnější neb řády ve svém posledním stupni lze koupit, ale tyto "prosté" medaile se dnes získávají velmi těžko.