Kříž Za chrabrost a pamětní vyznamenání Zvláštního mandžuského oddílu atamana Semenova
Cross „ FOR VALOR and Badges of the Speciál Manchurian Detachment of ataman Semenov
Esaul byla hodnost odpovídající hodnosti kapitána kozáctva. Semenov byl velitelem setniny Něrčinského kozáckého pluku Zabajkalského kozáckého vojska..
Semenov již v lednu roku 1918 sestavuje a cvičí v Mandžusku Zvláštní mandžuský oddíl, s kterým celkem úspěšně zahajuje boj proti bolševikům. V březnu 1918 dochází k prvnímu konfliktu s admirálem Kolčakem, který se svým štábem přesunull na Sibiř. Kolčak ostře vytkl „atamanovi“, že jeho oddíly se více než boji s bolševiky věnují loupení, drancování a terorizování civilního obyvatelstva Sibiře. Přesto však Sibiřská revoluční vláda (Direktorium) pověřila atamana Semenova zformováním oddílu, který měl působit a bojovat v Přímořské oblasti. Mimo toho je Semenov ustanoven i Atamanem (velícím důstojníkem) v Přímořské oblasti a dále Usurijských a Zabajkalských kozáckých vojsk.
Direktorium je 18. listopadu svrženo a admirál Kolčak byl prohlášen Vrchním vládcem Sibiře. V této situaci jej však ataman Semenov za svého velitele neuznal a tak jej Kolčak zbavuje velení. Semenov měl jistě vážné problémy s uznáním legálnosti svých jednotek a tak již 19. ledna 1919 se podřizuje admirálu Kolčákovi a vede další boj s rudými bandity na území, které ovládá. Semenov dokonce vyhlásil Mongolsko- Burjatskou republiku. Nekonečné stížnosti na teror jednotek Semenova donutilo Kolčaka vyslat do Čity zvláštní vyšetřovací komisi, která tyto žaloby a stížnosti měla prověřit a vyšetřit.
Ale již 15. listopadu 1919, po pádu Omska a začínajícího ústupu, který přerostl v chaos se Semenov se svými jednotkami přemístil do prostoru Čity. Admirálovi Kolčákovi nepomohl ani vojensky ani lidsky. Osamostatnil se a v prostoru Věrchně-Udinsk se svými oddíly, podporován jednotkami generála Vojcechovského, ale i Japonci se prohlásil za Vrchního Vládce. Po smrti Kolčaka odcházejí i Japonci a Semenov se stahuje a ukončuje bojové akce.
Mezitím je ve Vladivostoku ustanovena vláda Vinogradova a Semenov je jmenován do funkce ministra války a velitele všech vojsk. V této době již konsolidovaná Rudá armáda společně s “rudými partyzány“ donutila Semanova k ústupu až do Číny. Zde jsou jeho jednotky odzbrojeny a internovány. Boj končí. Ataman však ještě dlouho vystupuje v Mandžusku a Charbinu jako vůdce protibolševického odboje. Sovětská vláda také nezapomněla a tak v roce 1945 po dobytí Charbinu sovětskými jednotkami je ataman G.M. Semenov se svými vojáky zajat, vězněn a jeho stopa končí v gulagu, což je jen jiný název pro sovětský vyhlazovací tábor.
V roce 1920 v Čitě založil ataman Semenov svůj kříž Za chrabrost:
Kříž je ražen z bílého kovu a je zcela identický s křížem Sv. Jiří. Ve středovém medailonu se nachází postava Sv. Jiří na koni, který kopím zabíjí draka. Navíc se však na horním rameni kříž nachází slunce v paprscích, na levém rameni pak písmeno „O“, na dolním rameni písmeno „M“ a na pravém rameni kříže je písmeno „O“ (viz obrázek). Tato písmena znamenají „Osobyj Manžurskij Otrjad“. Na rubní straně, u originálu se nachází pořadové číslo. Kříž byl určen pro všechny příslušníky jednotky bez rozdílu hodnosti. Nosil se na klasické stuze kříže Sv. Jiří. Paškov uvádí, že statut tohoto kříže je totožný se statutem řádu Sv. Jiří. Zde je možno o tomto tvrzení pochybovat ( Kuzněcov ), neb již 4. st. řádu Sv. Jiří znamenal mimo jiné dědičné šlechtictví. Je více pravděpodobné, že statut vycházel ze stanov kříže Sv. Jiří, který byl také udělován ve čtyřech stupních pro vojíny a poddůstojníky ruské armády. Zde vyobrazený křížek je kopie, ražená ve stříbře.
Zároveň však ataman Semenov pro své věrné vojáky založil i vyznamenání pamětního charakteru a to pro všechny vojáky jednotky. (Znak otličija)
Popis dekorace:
Měděný, postříbřený orel, který v pařátech drží hada. Na hrudi orla je zlacený štít s písmeny „AC“ (Ataman Semenov). Nahoře, nad hlavami orla jsou paprsky vycházejícího slunce. Na paprscích jsou opět písmena : OMA ( Osobyj Manžurskij Otrjad ). Vyznamenání prvního typu je hrubé, ražba je primitivní. Velikost dekorace je 50 x 60 mm.
Další varianty, zhotovené privátně jsou však již elegantní, jemné ražby, mnohdy provedené ve stříbře, klenotnicky upravené. Pozdější ražby mají na křídlech orla rozložený letopočet 19 a 17 ( 1917 )
V roce 1937 Ataman Semenov založil ještě jedno pamětní a upomínkové vyznamenání, které však je jen kopii výše popsané dekorace, jen s tím rozdílem, že pod pařáty orla a ocasem je umístěn štít v národních barvách (bílo modro-červený). Na středu štítu se nachází římská číslice „XX“. V dolní části je vycházející slunce s paprsky. Na slunci je letopočet „1937“. Opět se vyskytují různé a různě vylepšené varianty tohoto vyznamenání.
Literatura:
P. Paskov: Orders and Badges in the Civil War 1917-1922. Paris 1961
A. Kuzněcov : O Bílé armádě a jejich vyznamenáních 1917-1922. Moskva 1991
Poznámka:
Obrázek kříže byl poskytnut laskavostí pražského sběratele.