Medaile srbské gardy
Medaile srbské gardy je mezi sběrateli považována ze vzácnou a v našich sbírkách se prakticky nevyskytuje. Tuto medaili jsem získal celkem náhodně a tak mohu prohlásit, že v Čechách a na Moravě jsou dva kusy. Jedna v mé sbírce a druhá medaile ve sbírce skvělého faleristy pana Petříčka. S jeho souhlasem si dovoluji umístit na naše stránky i tento článek.
Ing. Alexander V. Petříček
Počátkem 19.století v Srbsku došlo k dvěma významným povstáním proti Osmanské nadvládě. První vypuklo v roce 1804 jako následek dlouhodobých nepokojů, které vyvolávalo kruté prosazování slábnoucí turecké moci na svých balkánských teritoriích. Vůdcem povstání se stal legendární bojovník Dorďe Petrovič (1762-1817, který byl Turky nazýván Kara Dorde (Černý Jiří) a stal se zakladatelem potomní vládnoucí dynastie Karaďordevičů. Jeho povstalecké oddíly se z několika set mužů rozrostly na tisíce a porážely turecké řadové jednotky, které se stále více omezovaly pouze na udržení městských pevností. Úspěchy povstání však zmařily výsledky bukurešťského míru a Karaďorde v roce 1813 uprchl do Rakouska, odkud se roku 1817 vrátil do Srbska, aby se svým bývalým vojvodou z prvního srbského povstání Milošem Obrenovičem připravil další povstání. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska. ,který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karaďorde Petrovič však do těchto novodobých záměrů nezapadal a proto jej Obrenovič nechal zavraždit. Stalo se tak 13. července 1817 zákeřnou rukou pandura Nikoly Novakoviče, který Karaďorde Petroviče sťal a jeho hlavu Obrenovič na znamení loajality s Otomanskou říši poslal do Istanbulu.
Turci se však dále krutě mstili za své nedávné ostudné porážky a více než dříve terorizovali křesťanské obyvatelstvo. V rozporu se všemi mezinárodními dohodami Porta pokračovala v předešlém krvavém útisku křesťanů a drancování země bestiálními metodami středověkých asiatů.
V roce 1815 vypuklo druhé srbské povstání,které svým rozsahem a úspěšnosti nezaostávalo za povstání prvním. Vůdcem se stal Miloš Obrenovič a jeho vítězné akce vedly až k mírovému jednání s Turky. Nemalý vliv na příznivý vývoj srbské situace měly i úspěchy Ruska ve válce s Napoleonem,které zhatily turecké naděje na oslabení odvěkého nepřítele. Obrenovič dosáhl svého uznání srbským knížetem ze strany Porty roku 1830 a přesto, že byl negramotný, započal úspěšně s budováním základu srbského knížectví. Proces osamostatňování bývalého tureckého vazala probíhal pomalu a podléhal mnoha omezením mezi něž patřil i zákaz zřízení srbské armády.
Srbská knížecí vojenská garda vznikla v květnu 1838 jako základ budoucích armádních jednotek. Její počet byl z počátku tvořen pouze 12 nejlepšími srbskými bojovníky,který postupně přerůstal do početního stavu regulérní vojenské formace. Za knížete Mihajla Obrenoviče v r. 1864 byla knížecí garda organizovaná jako četa, za krále Milana I. Obrenoviče v roce 1885 byla královská garda již v síle dvou eskadron. V době vlády krále Alexandra Obrenoviče dosáhla garda velikosti pluku.
U příležitosti oslav 60. výročí založení Královské gardy,které se konaly v gardových kasárnách v Beogradu 12.května 1898, byla udělována pamětní medaile zvaná :
Spomenica na proslavu 60-godišnjice Kraljeve garde. ( viz obrázek )
Medaili byli dekorováni všichni stávající důstojníci, poddůstojníci a mužstvo gardy, všichni vojáci, kteří svoji vojenskou službu odsloužili v gardě a účastníci oslavy podle osobního výběru krále.
Medaile byla jednou z prvních dekorací ražených v Srbsku, její výroba byla zadaná továrně na výrobu zbraní v Kragujevaci. Použitým kovem byla mosaz,existují i zkušební ražby z niklu a železa, vše v jedné variantě s podvariantou, která má pod letopočtem v reversu dvě malé zkřížené vavřínové snítky. Průměr medaile je 35 mm, počet ražených a udělených kusů byl 1000. Stuha byla trojúhelníková v srbských národních barvách červené, modré a bílé.
Avers:
Na ploše s mírně zvýšeným okrajem basreliéf profilu hlavy srbského panovníka Alexandra I. Obrenoviče otočený heraldicky vpravo. Opis je cyrilici a v překladu znamená- Vzpomínka na oslavy 60. výročí Královské gardy.
Revers:
Většinu plochy vyplňuje osmiřádkový nápis, který začíná letopočtem „1838“ a pokračuje jmény šesti srbských vladařů a končí letopočtem „1898“.
Literatura:
Petr Damjanov,Miroslav Mladenovič-Letopis Garde 1830-2000.Beograd 2002
Pavel Car-Tomislav Muhič: Katalog odlikovanja i znakovlja Srbije i Jugoslávie 1858-1941
Poznámka:
Tato práce Ing. Petříčka byla publikovaná ve faleristickém časopise SIGNUM číslo 19, IV.řada v září 2007.
