Smuteční medaile krále Alexandra I.
Споменица на Александра I
Medaile, která je v našich podmínkách poměrně vzácná a snad i proto mezi mladými faleristy ne přiliš známá. Nebude tedy věcí si připomenout historii a vznik této nádherné a zajímavé medaile.
Dne 9. října 1934 přistál v Marseille jugoslávský křižník Dubrovník. Na palubě křižníku přicestoval srbský královský pár. Krále Alexandra I. Sjednotitele, uvítal jménem prezidenta Alberta Lebruna (1871-19), francouzský státník a tehdejší ministr zahraničí Louis Barthou(1862-1934). Za několik okamžiků, když vozidlo s králem Alexandrem projíždělo ulicemi města, došlo k atentátu zorganizovaného chorvatskými nacionalisty z organizace Ustaša. Obětí atentátu se stal král Alexandr I. a ministr Barthu.
Dne 18. října 1934 byl v Bělehradě uspořádán pohřeb krále za účastí zahraničních delegací. Za Německo zde byl Hermann Göring, který je považován za hlavního inspirátora atentátu. Dostavil se i francouzský maršál Filip Pétain. Na pohřeb byly vyslané čestné jednotky a mezi nimi i čestná rota z Československa. Ta se do Bělehradu přepravila po Dunaji na vojenském remorkéru.
Jugoslávská vláda nechala pro účastníky králova pohřbu razit pamětní, smuteční medaili. Medaile je ražena z bílé slitiny kovu o průměru 30 mm, při síle 4 mm. Okraj medaile je oboustranně velmi slabě zvýšen. V celé ploše na lícové straně je zobrazena hlava zavražděného krále Alexandra I. Kolem je opis IN MEMORIAM VITEŠKOM KRALJU ALEXANDRU I.UJEDINITELJU (Na památku rytířského krále Alexandra I. Sjednotitele).
Na rubní straně je do trnového věnce vložen dvouřádkový nápis: 19 18 34 X BEOGRAD
Stuha medaile je průvlečná, 38 mm široká(viz obrázek). Počet udělených medailí nepřekročil číslo 900 ks. Můžeme říci, že jde nejen o medaili krásnou, svým významem zajímavou a tedy i vzácnou. Medaile zde vyobrazena pochází ze soukromé sbírky.
Poznámka:
Alexandr I. Karadjordje se narodil dne 16. prosince 1888 v Cetynii. Jeho matka byla princezna Zorka, dcera černohorského knížete Nikoly. Alexandr se stal korunním princem v roce 1913. Po smrti svého otce 16. srpna 1921 se stal jihoslovanským králem. V roce 1929 rozpustil skupštinu (parlament) a do roku 1931 vládl jako diktátor. Dne 10. října 1929 přeměnil království SHS v Jugoslávii. Zřídil záslužný řád Jugoslávské koruny. Královy ostatky byly uloženy v královském mauzoleu na vrchu Oplenaci u města Topolje.
K této bezesporu nádherné medaili, která byla ražena pro účastníky pohřbu o udělena všem účastníkům,tedy i H. Göringovi, který prostřednictvím makedonských separatistů atentát zosnoval a byl i pohřbu přítomen, tedy vrah tančíl na hrobu své oběti. Aby toho nebylo málo Göring si pamatoval, že v muzeu Karadorděvičů na Oplenci, je mezi vystavenými a obdrženými dary příslušníkům dynastie Karaddorděvičů i tak zvaná Tajna večera (Poslední večeře páně), trojrozměrný obraz z perleti, vyrobený v Benátkách v období italské renesance. Po obsazení Jugoslavie a převzetí Oplence štábem pěší divize Wehrmachtu nechal svým zvláštním komandem plastiku převést do své sbírky umění na Karinhalle, odtud byla vrácená jugoslávskému státu až v devadesátých letech 20. století.
Prezident TGM, který byl velkým přítelem jugoslávského krále (byli údajně členy stejné zednářské lože), jeho smrti velmi želel. Pohřbu se nemohl osobně zúčastnit, neb v této době je již velmi nemocný. Ale prezidentský věnec z velké části zaplacen z osobního majetku TGM byl zhotoven z 50 kg zlata a stříbra, přečkal v Oplenci i konec 2. světové války, byl při odchodu velitelství německé divize předán do správy jugoslávských orgánů. Později se však tento věnec ztratil a jeho osud je v současné době nezvěstný.
Fakta o pohřbu i počet účastníků pohřbu činí z této medaili vzácnou památku na dobu a krále Jugoslavie. Počet v našich sbírkách nepřekročí počet 20 ks v ČR.
Ve sbírce Dr. Romana Jedličky se nachází malá spona, která patří jednomu z těch čs.legionářů, účastníku pohřbu, kteří se na remorkeru po Dunaji dostali až do Bělehradu. Spona obsahuje tři pamětní čs. medaile a malou stužku Smuteční medaile krále Alexandra. V tomto případě je zřejmé,že spona je jen části dekorací, které měl účastník pohřbu, jde pravděpodobně o poslední řadu malých stužek nošených na stejnokroji. Pohřbu se zúčastnili vybraní legionáři, kteří se mohli prezentovat svými řády a dekoracemi, byli to především příslušníci bývalé Srbské divize. Přesto je tato malá spona nádhernou ukázkou vážnosti Smuteční medaile krále Alexandra v podmínkách Československa do roku 1948.
Literatura:
MĚŘIČKA, Václav: Vzácná srbská medaile.
NIKOLIČ, D.: Naša odlikovanja do roku 1941
ACOVIČ, Dragomir: Royal Serbian Order of Milosh the Great
Poděkování Mudr. Romanu Jedličkovi a Ing. Alexandru Petříčkovi za poskytnutou pomoc při zpracování článku.
