Josef Hrdý:
Rytířský řád Ježíše Krista (Ordem de Cavalaria de Jesus Cristo), jak se tento řád nazýval, vznikl na
základě žádosti portugalského krále Dinise (Dionýza) u Sv. stolice, pravděpodobně jako náhrada tehdy již zrušeného templářského řádu. Skutečně papež Jan XXII. svoji bulou Ad ea ex guibus z roku 1319 králi vyhověl a řád založil.
Tento nový řád v Portugalsku převzal pozice a postavení templářů. I když nejprve sídlil ve svém Astro Marim, nakonec přebírá i templářský majetek s hradem Tomarem, bývalým hlavním sídlem templářů v Portugalsku.
Řádová pravidla sestavil první velmistr D. Gil Marzins a tato byla konfirmována 11. června 1321. Na základě těchto pravidel,tak jako tomu bylo i u jiných duchovně-rytířských řádů, nejvyšším představeným se mohl stát rytíř, který složil slavnostně řeholní sliby, tedy profes. Roku 1420 vznikla zvláštní situace, kdy po sedmém velmistru D.Lopo Dias de Sousa byl designovaným velmistrem portugalský infant D. Henrtigue, který nemohl být profesním rytířem, protože jako titulární vévoda z Viseu a majitel mnoha statků nesplňoval řádovou podmínku chudoby. Záležitost byla vyřešena tak, že velmistrovský úřad nebyl obsazen a princ se stal guvernérem a administrátorem řádu. Infant Henrigue také zvaný Mořeplavec, nebo Navigátor, byl celkově zvláštní a významná osoba portugalských dějin. Byl to on, kdo založil koloniální impérium tohoto malého království na samém konci Evropy. I když se nikdy nestal králem, ovládal mořeplavbu na Atlantiku a stál u zrodu portugalských kolonii v Africe. S rytířským řádem Kristovým měl své vlastní záměry a úmysly. Přál si, aby tento řád vykonával duchovní jurisdikci na nově objevených zemích, zakládal tam misijní stanice i nová biskupství.
Tento bohulibý záměr se mu skutečně i dařil a papež Kalixt III. bulou ze dne 13.3.1456 propůjčuje řádu duchovní jurisdikci nad všemi portugalskými državami v Africe a v Asii. Tím také tento řád v polovině XVI. století se svými 450 komturiemi dosáhl největšího rozšíření mezi všemi rytířsko-duchovními řády této doby.
Rozhodnutí papeže Martina V. ve prospěch Henrigua prince se stalo precedentem pro to, že velmistrovský úřad se trvale dostává do královské portugalské rodiny a když princ Diego jako guvernér řádu Kristova se stal i portugalským králem, byla přenesena vláda nad řádem i nadále od roku 1495 do rukou krále. Králové se potom titulovali též guvernéři a věční administrátoři Rytířského řádu Našeho pána Ježíše Krista.
Znakem řádu byl tak zvaný kristusovský kříž červené barvy.
Literatura:
Elm,K.: Christus-Orden,in Lexikon des Mittelelalters, München-Zürich, 1977-1980