Vojenský záslužný kříž-Militärverdienstkreuz

[Altmann]

Historie Vojenského záslužného kříže z roku 1849 a jeho pokračování do roku 1860:


Zpracováno volně dle V. Měřičky




Po výtvarné stránce, ve své jednoduchosti a efektu na uniformě, řadíme tento prostý kříž mezi jeden z nejlépe řešených křížů v prosté dekoraci,který však později po roce 1914 svým významem zastíní i starobylé řády monarchie.

Rakouský Vojenský záslužný kříž byl založen císařem Františkem Josef I. a to na základě návrhu polního maršálka Josefa Radetzkého z Radče a po doporučení obou v té době úřadujících ministrů války (polní zbrojmistr Theodor hrabě Latour a polní podmaršálek František hrabě Gyulai). Datum založení 22.října 1849. Bylo to v době,kdy Rakousko prožívalo hlubokou politickou krizi, boje na severoitalském bojišti,ale i boje na potlačení povstání v Uhrách,Haliči, Praze. Radetzský dobře věděl,že je nutno ocenit statečnost a odvahu důstojníků,kteří bojovali s plným nasazením,ale přesto nemohli být vyznamenáni žádným z existujících řádů.Vojenský řád Marie Terezie byl vázán přísnými hledisky a byl udělován zcela výjimečně a stávající řád Leopolda z roku 1808 a řád Železné koruny, znovuzřízený v roce 1816 jsou doplněny tak zvanou válečnou dekorací až v roce 1860.


Při založení kříže,který nemá charakter řádové dekorace(i když vzhledově se řádu přibližoval)bylo rozhodnuto,že dekorace bude zřízená jen v jediném stupni,nebo třídě že bude propůjčována jen skutečným důstojníkům a to v době války za mimořádnou služební horlivost.Pojem důstojník byl specifikován tak jak to platilo při udílení Vojenského řádu Marie Terezie.Znamená to,že Vojenský záslužný kříž nemohl být udělen příslušníkům mužstva a poddůstojníkům.Tato kategorie měla vyhrazenou medaili Za statečnost.
Dne 24.října 1849 byly vydány stanovy pro udělování tohoto kříže.Bylo upřesněno,že křížem mohou být dekorováni jen důstojníci ve válce.Výjimečně mohli obdržet kříž i ti důstojníci z tažení let 1848-49,kteří byli za prokázané služby,statečnost a odvahu poctěni vyslovením "Nejvyššího uznání".
Původní kříž z roku 1849 je jednostranný (viz obrázek)



Kříž leopoldovského typu, rozměr kříže je 30-21mm. Na střed kříže je umístěn kruhový,mírně vypouklý medailon o průměru 12mm,jehož okraj je opět granátově červeně smaltován.Střed medailonu zůstává stříbrný,je opět zrněn a je zde nápis rozdělený do dvou řádku: VER/DIENST.Ouško je podkovité,kterým prochází oválný,uprostřed rýhou prolomený prstenec,který je téměř shodný se závěsným prstencem Rakouského armádního kříže z let 1813-14.Rubní strana je hladká, u některých exemplářů je privátně upravena s nápisem se jménem bitvy, důstojníka či letopočtem.Kříž se nosil nejprve na kratší splývavé stuze / obdoba Dělového kříže)později na volně složeném trojúhelníku.Jde o tak zvanou Válečnou stuhu,která byla použita u medailí Za statečnost.Kříž se nosil na levé straně hrudi ve stejné výšce,kde byla první knoflíková dírka vojenského kabátce. S udělením kříže nebyla spojená žádná jiná výhoda či výsada. Ale každý dekorovaný důstojník měl právo,aby vyznamenání bylo spojováno s jeho jménem.(Majitel VZK-Inhaber des MVK).Ještě dnes se na starých hřbitovech vyskytuji náhrobky se jménem důstojníka upozorňující,že jmenovaný byl majitelem Vojenského záslužného kříže.V původních stanovách bylo nařízení o vrácení kříže k rukám c.a k. nejvyššího komořího a teprve dne 7.července 1874 bylo rozhodnuto,že dědicové nositele vyznamenání si jej mohou ponechat na památku. Všechny náležitosti tohoto kříže spravuje ministerstvo války.

U tohoto I.typu kříže existuji velice vzácné, klenotnicky zhotovené miniaturky(viz obrázek), což v praxi ukazuje na výjimečnost kříže,kdy i na civilním oděvu po ukončení služby bylo ctí dekorovaného nosit tuto miniaturku.

S přihlédnutím k tomu,že tento kříž byl udělován a nosil se do roku 1860, musel být po smrti jmenovaného vrácen, byl udělen důstojníkům bojujícím v letech 1848/49 a pak ještě v italském tažení roku 1859 řadíme tento kříž k vzácným dekoracím našich sbírek.
Dne 16.února 1860 uveřejnil c.a k. Armádní nařizovací list č. 6 pod číslem nařízení 34 ustanovení ze dne 10.února 1860. Zde se zdůrazňuje že mimořádné výkony a statečnost před nepřítelem se odměnuje panovníkem propůjčenými řády a medailemi.V žádném případě však nelze nárokovat odměnu za takovéto činy či žádat o udělení šlechtického titulu.
Další důležité ustanovení č. 460 ze dne 12.března 1860 říká,že z rozhodnutí panovníka se zřizuje tak zvaná "Válečná dekorace" a to pro řád Leopoldův,Železné koruny a Vojenského záslužného kříže, aby došlo k odlišení těch, co získali řád či vyznamenání v boji od těch,které byly uděleny za zásluhy v oblasti civilní a státní služby. Charakteristickým doplňkem je zlatý vavřínový věnec,který u Železné koruny je pokryt zeleným smaltem, Leopold má smaltování světle zelené a Vojenský záslužný kříž stříbřitý, případně zlacený věnec. Kříže prvního typu jsou vzácně, soukromě,klenotnicky dodatečně doplněny Válečnou dekorací. Vojenský záslužný kříž je po roce 1860 doplněn v ploše bílým smaltem, zadní straně je také bílé smaltovaná, případně stříbrná či zlatá destička,která tvoří zadní stranu kříže je opatřena věnováním jako projev kamarádství důstojníků jednotky

Litaratura:

Ehrenbuch der Osterreichisch-Ungarischen Wehrmacht I. díl Vídeň 1917
V.Měřička: Rakouský vojenský záslužný kříž DP ročník 1972.
Dr. Ivan Koláčný: Vyznamenání habsburské monarchie
Walter A.Schwarz: Die militarverdienstkreuz
F.Tusek-F.Kilián: Vojenský záslužný kříž, Signum 2006

[Altmann]

Ukázka:

Komplet MVK II.Kl. mit Schwerten
Malá specializovaná sbírka

[Altmann]

Ukázka

[Altmann]

Ukázka, muzeum Vídeň - Arsenál

[sefit]

...a ešte jedna ukážka, tentoraz dôvtipu rakúskych dôstojnikov...

V rokoch udeľovania MVK I. typu bola uniforma dôstojníkov krémovo bielej farby. Zadná strana MVK však smaltovaná nebola a prvé smaltovania privátnej úpravy sa obavili neskôr, až okolo roku 1855 a defintívne sa smaltovanie prijalo až zmenou štatútu v roku 1860, keď bolo zavedené aj KD. Do tých čias nekrytý reverz spôsoboval nepríjemné tmavé škrvny na uniforme, zapríčinené oxidáciou striebra. Dôstojníci sa tomu chceli vyhnúť a to napríklad aj tak, že si revrez dekorácie podlepili jelenicou či inou kožou/látkou.

[Altmann]

V každé sbírce MVK nalezneme zajímavé kusy. Zde si představíme MVK II.Kl. mit KD und Schvert, který má na svém zadním medailonu vročení, dle kterého můžeme částečně dohledat i majitele, který musel být v hodnosti generála.


Velmi zajímavá je i miniaturka o rozměru 2x2cm při váže 2g- Jde o kříž I. typu,podložený jemným bílým smaltem.
Tyto poněkud větší mini nazýváme také „halbminiatur“

Zajímavé jsou pochopitelně i kříže s darovací etuji.

[Altmann]

Vojenský záslužný kříž
Militärverdienstkreuz ( zkratka MVK)


Záslužný kříž založen 22. října 1849 císařem Františkem Josefem I. na podnět polního maršála Radeckého z Radče původně jako vyznamenání pro důstojníky za statečnost v boji, později udělován i za mimořádnou služební horlivost v míru. Původně založen v jedné třídě, ale od 23. září r. 1914 byl rozšířen na 3 třídy :
1.třída - zvětšený připínací tlapatý kříž, nošený bez pásky na levé straně hrudi
2.třída - závěsný nošený na krku
3.třída - původní vyznamenání - nošeno na prsou


Jde o stříbrný tlapatý kříž s mírně prohnutými rameny, bíle smaltovaný s červeným lemem. V okrouhlém bílém středu s červeným lemem je vpředu nápis "Ver / dienst" (Zásluha), vzadu bílá plocha. Do roku 1860 byl mezi ramena přidán stříbrný věnec (věnec slávy) za válečné zásluhy - takto povýšený jej získali všichni důstojníci, kteří se zúčastnili válečných kampaní v letech 1848 - 49.


Stuha :
typická rakouská tzv. válečná stuha - červeno-bílá příčně šrafovaná s červeno-bílými okraji.
Další povýšení bylo položení kříže na zkřížené zlaté meče, ( později i stříbrné) zavedeno 13. prosince 1916
Možnost udělení vyšších tříd s válečnou dekorací nižších za I. světové války - totéž u zkřížených mečů- vede k velkému množství variant v umístění věnce (původních stříbrných, později zelených vavřínových) a mečů (zlatých či stříbrných).ale většinou jsou tyto varianty pouze teoretické. Tak lze odvodit ke konci války 34 variant MVK.
Mimo oficiální varianty byly udělovány osobně zasloužilým jedincům císařem Františkem Josefem I. také varianty s diamanty a rubíny.
Tyto se však nepovažují za oficiální vyšší stupně, ale za vyjádření symbolu vážnosti onoho jedince u císaře a proto byla jejich výroba objednávána výslovně císařem.
Prakticky se můžeme setkat s opakovaně uděleným křížem 3. třídy, označeným zlatou kovovou sponou na stuze.
V 23. dubna roku 1918 byli ještě zavedeny tzv. "Kleine Dekorationen" (malé dekorace vyšších tříd,) což jsou miniatury na stuze kříže 3. třídy. To umožňovalo nošení tohoto kříže na prsou na trojúhelníkové stuze místo originálu obou vyšších tříd.
1.třída bylo zcela vyjímečné vyznamenání na úrovni velkokříže udělované pouze nejvyšším velitelům a lze jej zaznamenat i povýšené položené na zelený vavřínový věnec a zkřížené meče, 2. třída byla udělena několikrát dvakrát, což bylo od 8. února 1918 vyznačeno zeleným věncem mezi křížem a jeho zavěšením.


V míru byl kříž (t.j. pouze jeho 3. třída) udělován bez věnce mezi rameny-( bez válečné dekorace)
Vyznamenání zaniklo společně s rozpadem monarchie v roce 1918
Pro nás však jsou zajímavé kříže, které mají nějaké zvláštnosti a to je v našich podmínkách jmenování, citace. Z tohoto důvodů několik křížků ze sbírek či prodejních katalogů si zde předvedeme.

Každý takový kříž nesmírně zvyšuje ceny (nehovoříme o penězích) je to cena sběratelská, tedy jakási nadstavba, která byla i poděkováním za službu.

Přidám tedy celkem šest obrázků, které jsou zajímavé. Úvodní text jako připomínku o jaké dekoraci hovoříme, neb obrázek bez doprovodného textu, případně text bez doprovodného obrázku je vždy poněkud zmateční.

Prameny:
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádu a vyznamenání s.130, ISBN 80-901579-9-8
http://www.austro-hungarian-army.co.uk/mvk.htm[/i]

[Altmann]

Ukázka:
Obrázky jsou převzaty z prodejních katalogů: