Bavorské letecké odznaky

[Altmann]

Flieger-Erinnerungs-Abzeichen
Letecký pamětní odznak

Bavorský pamětní letecký odznak byl založen v roce 1916 bavorským králem Ludvíkem III. společně s odznakem, založeným pruským králem Vilémem II. Bohaté a lidnaté Bavorsko se svoji dobře vyzbrojenou, živenou a cvičenou armádou bylo jediné, které mělo výsadu "svého" leteckého odznaku. Odznak mohl být udělen a nošen pilotů, odcházejícím do zálohy či výslužby např. v důsledku zranění či zmrzačen či splnění svých závazků k bavorské armádě. Piloti a letečtí pozorovatelé si v tomto případě mohli ponechat své výkonnostní odznaky, při nošení Leteckého pamětního odznaku.

Bavorský odznak, vlastně bavorské odznaky jsou téměř analogicky odpovídají odznakům pruským. I zde jde o oválný odznak, který je tvořen plastickým věncem pravá strana dubové listy, na levé straně vavřínové lity na znamení vítězství. Věnec je dolní části převázaný stuhou a celkově je uzavřený královskou korunou Wittelsbachů. Ve střední části odznaku tohoto typu je letící orel nad
hornatou krajinou se selskými dvorci. Odznak ve velikosti 74 x 45 mm je v originálu vzácný.
Je zajímavé,že originál odznaku je vyrobený z obecného kovu a upraven stříbřením. Odznaky, které si piloti zakoupili jsou naopak vyrobeny ze stříbra, jsou ražené a spojené ze dvou části. Zde si většina faleristů myslí, že tomu je naopak a pokud to jde, preferuje odznak celostříbrný a značený výrobní firmou. Odznak se nosil na levé straně a byl upevněn vertikální sponou.
Udělovat odznak s královskými symboly bylo možné do 31.12. 1921. Jeho nošení však bylo u veteránů respektováno či tolerováno i v letech 2. světové války a dokonce se objevují fotografie velmi starých veteránu, pilotů i pozorovatelů s pamětním odznakem po roce 1950. Odznak si mohli zakoupit ve specializovaných prodejnách po předložení dokladů, které potvrzovali právo k nošení odznaku.

Odznak tohoto typu by teoreticky mohlo být více, ale dnes jsou všechny letecké odznaky udělené v průběhu Světové války 1914-18 velmi vzácné.
Postupně zde popíšeme všechny bavorské odznaky.

[Altmann]

Abzeichen für Fliegerschützen
Letecký střelecký odznak


Bavorský, letecký střelecký odznak byl založen 27. ledna 1918 králem Ludvíkem III. Bylo to opět společné či organizačně provázané s pruským odznakem, který založil král Vilém II.

Střelecký odznak bylo samostatné vyznamenání, ocenění či specializovaný výkonnostní odznak, který mohl být udělen důstojníkům a poddůstojníkům, kteří splnili dané podmínky a to nejen střelecké (letecký kulomet), ale museli prokázat znalosti a princip fungován i motoru, znalosti z teorie letu, letecké bojové taktiky, čtení a orientaci dle mapy, bombardování a další jako např. letecké snímkování.
Popis odznaku:
Oválný odznak je tvořen širším věncem, na levé straně vavřín, který byl snad ve všech armádách chápán jako symbolika vítězství a na pravé straně jak bývá zvykem především v německé armádě je dub vyjádřením pevnosti, odolnosti a houževnatosti. Věnec je v dolní části převázaný stuhou do mašle a v horní části je vlastně věnec uzavřen bavorskou domu Wittelsbachů.
Ve střední části na pozadí stylizovaných slunečních paprsků je umístěn směrem doleva orel se zdviženými křídly, který sedí na střeleckém terči.
Velikost odznaku a zde záleží i na výrobci má rozměr 73/74 mm x 45/46 mm
Originální odznaky jsou ve většině případů vyrobeny z obecného kovu ( buntmetal) a jsou upraveny kvalitním stříbřením. Nositelné, tak zvané druhé kusy jsou naproti tomu vyrobeny ze stříbra , klenotnicky vyrobené ze dvou kusů a odborně spojeny. Mezi touto kvalitou se však pohybují zcela obyčejné kusy vyrobeny ze slabého plechu, které lze považovat za pouhé kopie pro pozdější potřebu veteránu.
Bavorský střelecký odznak se tak jako pruský nosí na náprsní levé straně blůzy a upevňuje se na oděv pomocí vertikální spony či špendlíku.
Střelecká odznaky ve své podobě s královským symbolem (korunou) se udělovali i po skončení války neb v posledním válečném roce ne všichni bavorští piloti a příslušníci letectva jsou správně personálně podchyceni a ne všech dostali svoji zaslouženou a vyslouženou odměnu.

V armádní sbírce (Armee-Verordnungsblatt) № 70 ze dne 08.14.1919 se mimo jiné hovoří o nošení leteckých odznaků jako důkaz vyjímečné zásluhy německých pilotů v době války 1914-18. Odznak byl založen opravdu konce posledního válečného roku a tak většinu odznaků si příslušníci letectva tyto odznaky zakoupili dodatečně za své vlastní peníze. Odznaky vojákům, kteří měli prokazatelné právo nošení se proto odznak mohl udělovat až do 31. ledna 1921. p to ve své původní podobě s královským symbolem. Odznaky si staří veteráni mohli zakoupit až do konce 2. světové války (1945) po předložení patřičných dokladů.

[Altmann]

Beobachter-Abzeichen für Landflieger
Odznak leteckého pozorovatele

Odznak leteckého pozorovatele byl založen před vypuknutím Světové války dne 2. dubna 1914 králem Bavorska Ludvíkem III. Odznak vznikl podobně a tedy ve spolupráci s odznakem pruským, který založil pruský král Vilém II. dne 27. ledna 1914. Pouze Prusko a Bavorsko mělo svůj vlastní odznaky, ale je pravda, že piloti, pozorovatelé a další letecký personál např. ze Saska a dalších zemí Německého císařství nosil odznaky pruské.

Získat odznak, který je odznakem výkonnostním bylo možno až po splnění přísných podmínek.
Odznak byl předán vojenskému pozorovateli (Beobachtungsoffiziere), který prošel těmito testy:

Nálet nejméně 1000 km, nikoliv v klidu týlu, ale podél přední linie.
Po absolvování technického školení, složení zkoušky nutné pro řízení letadla, znalost aerodynamiky, znalost fungování motoru.
Přezkoušení čtení v mapě, letecká navigace, detekce nepřátelských jednotek, znalost střelby z kulometu, ale i signální pistole, znalost práce a využívání leteckých kamer, znalost Morseovy abecedy
Provádění úkolů leteckého průzkumu
Prokázat znalost a odbornost letecký vojenský pozorovatel
Jedině bavorská královská inspekce (Königlich Bayerischen Inspektion des Militär-Luftfahrt-Wesens) měla právo schválit vydání odznaku, vedla seznam osob oprávněných nosit tento odznak.

Letečtí pozorovatelé přidělen na štábní funkci byli povinni pravidelně prokazovat či obhajovat své dovednosti v průběhu inspekce prováděné i několikráte v roce. Pokud neprokázali a neobhájili předepsané znalosti, byl jim odznak odebrán a jejich funkční zařazení zrušeno. Měli však právo žádat o přezkumné řízení (rekvalifikace) a znovu se pokusit o obhajovat své funkce.

Popis odznaku:
Oválný odznak je tvořen širším věncem, na levé straně vavřín, který byl snad ve všech armádách chápán jako symbolika vítězství a na pravé straně jak bývá zvykem především v německé armádě je dub vyjádřením pevnosti, odolnosti a houževnatosti. Věnec je v dolní části převázaný stuhou do mašle a v horní části je vlastně věnec uzavřen bavorskou domu Wittelsbachů.
Ve střední části odznaku, tedy mezi věncem je odznak upraven a stylizován do jasných paprsků denního slunečního svitu a v prostředku je upevněn Trojúhelník červeně smaltovaný červeně, bíle a černě- viz obrázek. Tento symbol znázorňoval "oči armády na obloze". Čtverec je upevněn malými nýtky k přední desce odznaku.

Velikost odznaku a zde záleží i na výrobci má rozměr 73/74 mm x 45/46 mm
Originální odznaky jsou ve většině případů vyrobeny z obecného kovu ( buntmetal) a jsou upraveny kvalitním stříbřením. Nositelné, tak zvané druhé kusy jsou naproti tomu vyrobeny ze stříbra , klenotnicky vyrobené ze dvou kusů a odborně spojeny. Mezi touto kvalitou se však pohybují zcela obyčejné kusy vyrobeny ze slabého plechu, které lze považovat za pouhé kopie pro pozdější potřebu veteránu. Známé jsou úpravu odznaku jako miniaturky na špendlíků k nošení na klopě civilního saka. Nebo miniaturky určené k zavěšení na řádový řetízek. případně menší typy odznaků označené jako "Prinzengröße",

Bavorský odznak pozorovatele byl nošený na levé straně saka případě poněkud níže pod Železným křížem I. třídy.
Tak jako všechny letecké odznaky i odznak pozorovatele, jeho nošení a udělování bylo upřesněno v armádním věstníku (Armee-Verordnungsblatt) № 70 ze dne 08.14.1919 s tím, že odznak se bude nosit i po ukončení války, neb zásluhy pilotů, pozorovatelů jsou zcela mimořádné. Letecké jednotky Bavorska, Pruska i námořnictva jsou oficiálně rozpuštěné 4. května 1920. Odznaky, pokud dotyčný předložil potřebné doklady se udělovali až 31. ledna 1921. Výroba pokračovala, odznak byl vyráběn několika výrobci a záznamy o nošení odznaku jsou zachovány ještě v roce 1941. Veterán si mohl po předložení patřičných dokladů odznaky nakoupit a i dle svého uvážení jej darovat. Takový odznak však druhou osobou nesměl být nošený.

[Altmann]

Militär-Flugzeugführer-Abzeichen
Bavorský vojenský pilotní odznak

Odznak založil bavorský král Ludvík III. dne 2. dubna roku 1914, odznak vznikl v souladu a po dohodě s pruským králem Vilémem II. V Prusku byl odznak založen již 27. ledna 1914.

Letecky odznak řadíme mezi výkonnostní odznaky a byl určen pro důstojníky a poddůstojníky, ale vždy po úspěšném a minimální praktické zkoušce, kde byl nejprve přezkoušen vzlet a přistání, dále "dálkový " let" či vzlet ve ztišených povětrných podmínkách. Odznak mohl být předán po rozhodnutí Bavorské královské komise ( Königlich Bayerischen Inspektion des Militär-Luftfahrt-Wesens). Takovýto pilot po splnění podmínek obdržel odznak a doklady, jeho jméno bylo zaneseno do seznamu oprávněných osob nosit na uniformě čestný letecký odznak.

Piloti zařazeni na štábní funkce byli povinni pravidelně prokazovat své odborné znalosti před inspekci a mnohdy i vícekrát v roce. Neprůkazné výsledky mohli znamenat zákaz nošení a odejmutí odznaku.

Piloti ve výslužbě ( důchodu či penzi) si odznak mohli ponechat za předpokladu, že jejich jméno je uvedeno v seznamu, ale v případě rekvalifikace i oni museli znova absolvovat speciální přezkoušení.

V průběhu války, mnozí piloti nemohli pro nedostatek času prokázat a splnit všechny podmínky pro získání odznaku. Např. v oblasti vysoké pilotáže svého letounu, umění vzdušného boje atd. Mnohdy tito piloti hrdinně vzlétali proti francouzskému nepříteli, ale odznak oficiálně neobdrželi. V několika případech měli pouhý certifikát, který je opravňoval řídit bojový letoun. V těchto případech si tito piloti odznak zakoupili ze svých fondů a s povolením svého velitele jej nosili na uniformě.

Bavorský a pruský letecký odznak jsou stejné jen v převýšení u bavorského odznaku je královská koruna rodu Wittelsbachu. Odznak i zde je oválný při okraji plastický rámovaný širokých věncem z listí dubu a vavřínu. I zde je věnec ve své dolní čísti převázán širší mašlí a v horní části je odznak uzavřen bavorskou královskou korunou. Ve střední části odznaku, nad krajinou s pahorky, pastvinami a selským statkem je znázorněn letoun "Taube" (Rumpler-Taube). V závislosti na 1/74výrobci se odznak může malinko lišt např. velikosti ( 71/74 x 44/46)mm.

Oficiální odznak, udělený či přidělený byl vyroben z obecného kovu ( buntmetalla ) a upraven kvalitním stříbření. Krásné stříbrné a značené ražby jsou odznaky, které si piloti na své uniformy sami dle svého výběru a cenové možnosti zakupovali. I zde známe parádní odznaky nošené při společenských událostech ve velikosti (47 x31 mm), dále odznaky určené k nošení v saku civilního oděvu, tedy odznak na špendlíku, ale i miniaturky určené k nošení na řádovém řetízku.

Bavorský (pruský) odznak byl nošen na levé náprsní kapse, ale vždy pod uděleným Železným křížem I. třídy 1914. Na zadní straně je vertikální spona k upevnění na stejnokroj. Existuji však i privátní ražby, které mají jiný systém upevnění odznaku.


Prezentace odznaku ve své původní podobě, tedy s královskou korunou, pokračovala i po skončení války neb ne všichni piloti ve zmatku konce války odznak z rukou svého velitele obdrželi.



V již poválečném armádním věstníku (Armee-Verordnungsblatt) № 70 ze dne 08.14.1919, je zdůrazněno, že právě nošení leteckého odznaku je důkazem mimořádných zásluh německých pilotů v době války 1914-18. Letecké síly byly oficiálně rozpuštěné 4., května 1920, ale voják- letecký veterán si mohl odznak za své peníze zakoupit patřičný odznak k nošení při vzpomínkových slavnostech. (například). Opět tak jako u dalších odznaků výroba pokračovala vlastně až do roku 1941.