Odznaky "Vzorných" vojáků RA II. část

[Altmann]

V popisu a zobrazení odznaků udělovaných vojínům a poddůstojníkům v Rudé armádě "výtečníků" pokračujeme. I zde vycházíme z ruské současné literatury.- viz obrázek

Tyto odznaky jsou hledané především v současném Rusku, jak říkají mladí sběratelé, jsou to vzpomínky na naše dědy. Mnozí si kupují i novoděly, které se občas objevují na aukru. Poznají se, neb jsou vyrobeny z kvalitního kovu, lesklé, ale ani ty nejsou nejlevnější. V našich podmínkách o ně prozatím velký zájem není. Literatura existuje a lze dokoupit.

Povídání o odznacích jsem rozdělil na dvě části z důvodu větší přehlednosti.

[Altmann]

V Rudé armádě byla věnována pozornost zásobování jednotek na dobré úrovni, ale do roku 1942 byl úsek zásobování jednotek právě stravou hodně podceněn. Byla to i materiální pomoc ze strany USA, dodávky obilí a masových konzerv, které dokázali vojáky nasytit a dodat potřebnou kalorickou hodnotu stravy. Zpět se vrací i stará, klasická a slavná ruská polní kuchyně, kde se v jednom kotli připravovala vydatná polévka (boršč)či různé typy kaše.Velitelé tvrdě trvali na dodávkách teplé stravy (pomocí varnic) k vojákům do první linie. Tato těžká práce frontových kuchařů byla oceněna odznakem Vzorný či výtečný kuchař.


8. června roku 1943 Výnosem Nejvyššího sovětu SSSR byl založen odznak pro kuchaře, kteří v těžkých polních podmínkách připravovali jídlo pro své kamarády.
«Отличный повар»


Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny «Отличный повар» :Což lze chápat i jako "skvělý kuchař"
V dolní části štítu na červeném smaltu je naložena klasická podoba polní kuchyně. Jde tedy o symboliku, kterou lze ihned pochopit. I tento odznak má rozměr 46 mm x 37 mm. (Všechny odznaky mají jednotnou velikost neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.
Provedl jsem kontrolu a jde o tyto technické data:
Výška 44,5 mm
Šířka 36.06 mm
Délka šroubu 13,56 mm
Průměr šroubu 3,38 mm
Průměr matice 21,56 mm

Technická data jsou převzata z ruské literatury, ale vždy je nutno k nim přistupovat rozumně, neb se mohou nepatrně odlišovat.. Samotný odznak lze kupodivu považovat za poměrně vzácný. Odbornost kuchaře v armádě není tak četná a pro udělení odznaku musel vojenský kuchař složit zkoušky např. z technologie přípravy stravy, údržba polní kuchyně dále si musel poradit při nedostatku druhů např. zeleniny. Zvládat další odborné práce. Po válce i v SSSR existovali odborné či specializované kurzy, kde se vojenští kuchaři na svoji práci připravovali,.




I v armádě ČSR byl zaveden odznak Výtečný kuchař. Tento odznak je dosti vzácný. Udělování odznaku bylo spojeno s třídní odbornosti. Odznak byl po roce 1960 zrušen a nahrazen všeobecným (nic neříkajícím) odznakem Vzorný voják.

[Altmann]

Ukázka odznaku z roku 1945

[Altmann]

Знак "Отличный дорожник".

I tento odznak byl založen Usnesením Nejvyššího sovětu SSSR dne 8. června 1943. Nejvyšší armádní činitelé, plánovači si byli vědomi, že budování nových silnic je prioritní nutnosti pro možnost zásobování týlových jednotek. Do této doby se útok na obou stranách zastavil vždy v oblasti týlového zabezpečí bojujících jednotek. Němečtí plánovači sice měli obdobné problémy, ale dokázali je řešit pružněji i když to bylo na úkor obyvatelstva v okupovaných územích a dokonce zajatců.(HIWI

Odznak byl založen a sloužil k ocenění práce vojínů a poddůstojníků, kteří pracovali na údržbě a výstavbě silnic, mostů, budování nových cest a opravy stávajících. V Rusku bylo na tuto práci využíváno civilní obyvatelstvo. Vojáci museli zvládnou obsluhu zemních strojů, a jejich práce, která byla tak důležitá pro zásobování fronty byla pod dozorem stranických orgánů, ale zde více převládala myšlenka, aby tyto stavby mohlo po ukončení války využívat i místní obyvatelstvo.Nebyla to práce snad pouze s lopatou jak se mnozí domnívají. ale vojáci využívali sněhové frézy, srovnavače, buldozery, těžké zemní stroje, pravda mnohdy dodané v rámci válečné pomoci z USA. Práce vojáků a civilního obyvatelstva opravdu pomohla zabezpečit jednotlivé frontové úseky především střelivem, PHM a dalšími prostředky k vedení boje.

Popis odznaku:
Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny «Отличный дорожник».
V dolní části štítu na červeném smaltu je symbolika, která k tomuto odznaku patří. Je to mostní stavba se silnicí a v dolní části pod mostem základní nářadí to jest krumpáč a lopata. Jde tedy o symboliku, kterou lze ihned pochopit. I tento odznak má rozměr 46 mm x 37 mm. (Všechny odznaky mají jednotnou velikost neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.

V roce 1957 dochází v Rudé armádě k reorganizací vyšších jednotek. Ruší se pěší jednotky a zahajuje se výstava moderní armády.

Všechny armády na bojišti 2. světové války měli podobné jednotky, mnohé samostatné, ale další pracovali společně jako ženijní armádní jednotky.

V armádě ČSR známe či přesněji existovali samostatné silniční brigády, které svými samostatnými prapory zabezpečovali průchodnost jednotek týlu ( dnes logistiky). S nástupem "odborníků" po roce 1989 byli tyto útvary rušeny jako nadbytečné.

Odznak je jistě zajímavý. Vzpomínám na své mládí kdy sběratelé a to konkrétně pan Vacek z Jaroměř, pan Netrval z Hradce Králové a pan Řezníček ze Smidar měli tyto odznaky ( ne všechny) zařazeny ve sbírce vyznamenání a řádu SSSR.

Poznámka:
HIWI = Hilfswillige (označení východních dobrovolníků sloužících v německé armádě jako pomocné síly).

[Altmann]

Знак «Отличный пожарник»
Odznak vzorného požárníka

Také tento odznak vzniká v průběhu 2. světové války. Specializované útvary školených hasičů měli všechny armády zapojené v 2. světové válce. Tito specialisté byli potřební na válečných lodích, na letištích, ve skladech zbraní, munice, trhavin a dalších speciálních a nejen vojenských zařízení.

V Rudé armádě byl odznak zřízen v listopadu roku 1944 a je zajímavé, že ve statutu tohoto odznaku se uvádí, že byl zřízen především pro poddůstojníky a vojíny vojsk NKVD.

Aby voják tento odznak získal, musel prokázat teoretické znalosti , ale hlavně v praktickém přezkoušení nejen tělesnou zdatnost, ale také odvahu, sebekázeň a znalosti boje s ohněm. Teprve potom mohl odznak obdržet. Podmínky přezkoušení byly opravdu tvrdé. Odznak prokázal svoji životnost i po roce 1945 a to vlastně až do konce Sovětského svazu. Poslední typy odznaku se již vyráběli z hliníku a s použitím tak zvaného "chladného smaltu" což znamená, že to byl smalt ( nejde o pouhou barvu), ale výroba byla jednoduchá a odznak se nechal zakoupit doslova za pár kopějek. Originální kusy z prvního typu jsou vzácné. V současné době se na stránkách aukra objevuje celá řada dobře provedených kopii!

Popis odznaku:
Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny «Отличный пожарник».
V dolní části štítu na červeném smaltu je symbolika, která k tomuto odznaku patří. Paradoxně je to plápolající pochodeň a dvě zkřížené proudnice.


Jde tedy o symboliku, kterou známe i u nás, kdy planoucí pochodeň a název požárník byl celkem nesmyslně používán i v naší terminologii.. I tento odznak má rozměr 46 mm x 37 mm. (Všechny odznaky mají jednotnou velikost neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.

Poznámka:
Specializace hasičských jednotek má své trvalé opodstatnění. I u nás a to hned po roce 1990 je založeno školící a výcvikové v blízkosti města Pardubice.



Poznámka:
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl, Народный комиссариат внутренних дел, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory.



Literatura:
Je uvedena v I. kapitole.

[Altmann]

Знак Отличный тракторист
Odznak pro řidiče traktoru.

Počátek 2. světové války byl ještě poznamenán tradicí hipomobilního dělostřelectva, ale již v roce 1942 se objevuje jak u wehrmachtu tak i v Rudé armádě tendence zvyšovat ráži těžkého dělostřelectva, které bylo možno přemisťovat pomocí těžkých tahačů (traktorů).

Pro tyto specializované dělostřelecké jednotky byl zřízen odznak, který byl určen pro specialistům, řidičům tahačů ( traktorů). Odznak byl také založen v říjnu roku 1943 a byl určen poddůstojníkům a vojínům těchto jednotek.

I zde hovoříme o výkonnostním odznaku. Neb bylo nutno a prokázat kvalitní výcvik, znalost techniky, zabezpečit jednoduchou opravu a svůj význam měla i úspora PHM. Zdánlivě jednoduché, ale v těžkých polních podmínkách, mnohdy pod palbou nepřítele, v těžkém a nepřehledném terénu ruští vojáci prokazovali své umění a byla to jejich zásluha, že těžké (hrubé) dělostřelectvo se dokázalo přesouvat i v noci do určených bojových pozic.

V roce 1957 byl i tento odznak zrušen a nahrazen všeobecným odznakem "vzorný voják" Jediný odznak, který zrušen nebyl je odznak "Vzorného požárníka".


Popis odznaku:
Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny "Отличный тракторист". Otrocký překlad není nejvhodnější. (vynikající například) Je jisté, že i tento odznak lze považovat za výkonností odznak vojáků Rudé armády. V dolní části je zobrazena silueta těžkého pásového tahače, který byl nazýván "stalinec".


Všechny odznaky mají jednotnou velikost 4,6 x3,7 neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.




Poznámka:
V Československé armádě , která byla malá, ale dobře organizovaná a řízená, se mimo hipomobilního dělostřelectva používali různé typy tahačů. Mnohdy to byli ještě motorové trakce z období 1. světové války, ale i moderní výrobky čs. průmyslu.

[strenk]

Takto vyzerá,keď je ich súbor.

[Altmann]

«Отличник желдорвойск»
Odznak "Výtečného železničáře"

Je celkem zajímavé, že v průběhu 2. světové války vlaky v Sovětském svazu i přes silnou leteckou převahu nepřítele dokázali železnice zásobovat frontu téměř vším, co bylo pro vedení boje potřebné. V týlu dokonce v SSSR dokázali ruští železničáři využívat a používat elektřinu a rychlý přesun sibiřských divizí na bojiště u Moskvy v roce 1941/42 byl pro vedení války na straně "sovětů" rozhodující.
V druhé polovině prosince ( 12. prosince) roku 1942 byl i z tohoto důvodu rozhodnutím Nejvyššího sovětu SSSR založen odznak pro příslušníky železničního vojska. Byl určen pro poddůstojníky a vojíny, ale i pro např. strojvedoucí a další zaměstnance, neb celá ruská železnice spadala pod vojenský režim a byla tak i organizována a řízena. Svůj úkol splnila výtečně. Určitě připomeneme zásobování jednotek Rudé armády válečnou technikou dodanou spojenci a její přesun z Murmanska mnohdy přímo na bojiště a to samé z Iránu do překladišť a armádních skladů.

Odznak nebyl udělován plošně či bezúčelně. Byl to výkonnostní a záslužný odznak a vojáci a zaměstnanci museli splnit celou řadu podmínek (technická oprava, ochrana a obrana vlaků před leteckými nálety. atd.) Podíleli si i na další výstavbě a opravách železnice. Koncem války se na opravě železnice podíleli i zajatci pod přísných dozorem jednotek NKVD.
Skutečnost, že voják obdržel tento odznak byl zveřejněn v personálním rozkazu velitele železniční brigády či pluku. Vojákovi zapsáno do jeho dokladu. V případě, že voják porušil plnění úkolů byl nedbalý a holdoval alkoholu, byl mu odznak odebrán a voják byl mnohdy odeslán přímo k trestnému praporu.

Popis odznaku:
( Дизайн знака)

Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny «Отличник желдорвойск». Otrocký překlad není nejvhodnější. (vynikající například) Je jisté, že i tento odznak lze považovat za výkonností odznak vojáků Rudé armády. V dolní části je zobrazena kombinovaná symbolika: námořní kotva, letecká křídla a zkřížený francouzský klíč a železniční kladivo. Naložená pěticípá hvězdička je červeně smaltovaná. Symbolika je zajímavá a vystihuje podstatu železnice, kdy se přes široké říční toky budovali mosty pro železnici, z letišť se odvážel materiál a technika.
Všechny odznaky mají jednotnou velikost 4,6 x3,7 neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.

Po roce 1957 odznak mizí z uniforem ruských vojáků, mění se technika, výzbroj, staví se nové logistické útvary. Odznak i zde je nahrazen všeobecným znakem bez určení symboliky.

Poznámka:
Dle sovětského sboru bylo v ČSR budováno železniční vojsko. Výcvik těchto vojáků lze hodnotit jako výtečný. Vojáci ve výcviku se podíleli na výstavbě, opravě trati i železničních mostů.. Po převratu bylo vojsko rozprášeno a technika zmizela za "pár korun" ze skladu ( např. v Pardubicích, kde byl umístěn tradičně železniční pluk).

[Altmann]

Отличник ПВО
Odznak "Výtečné služby u jednotek Protivzdušné obrany státu".

Odznak specialisty či výtečníka PVO je v našich očích spojený s obranou proti leteckému bombardování jak na frontě tak především při obraně týlových objektů (skladů, překladišť) ale i velkých měst ( zde například Moskvy). Byl zřízen a udělován mužstvu a poddůstojníkům jednotek PVO (protiletadloví dělostřelci). U těchto jednotek v době války sloužili mladé ženy a děvčata ( např. i v armádě německé). Je tedy udělován i těmto specialistkám PVO. Tito mladí lidé se museli naučit rozeznávat letadla vlastní a rozeznat je od letadel nepřátelských. Právě mladé dívky dosahovali výtečných výsledků. Po tomto speciálním kurzu byli zařazeni k jednotkám.

Popis odznaku:
( Дизайн знака)
Odznak má opět podobu figurálního štítu na pozlaceném dubovém věnci, který je na bocích převázaný stuhou a v horní části je štít zvlněný. Ve střední části je opět kruhový smaltovaný medailon, který má ve svém středu zlacený srp a kladivo a v bílém smaltu nápis zlatými písmeny "Отличник П.В.О. ". Otrocký překlad není nejvhodnější. (vynikající specialista- například) Je jisté, že i tento odznak lze považovat za výkonností odznak vojáků Rudé armády. V dolní části je zobrazena kombinovaná symbolika: stylizovaný protiletadlový kanon a dva silné (bíle smaltované) paprsky světlometu.
Všechny odznaky mají jednotnou velikost 4,6 x3,7 neb v mnoha případech voják měl na své uniformě 2.-3 odznaky. Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na uniformu.


V případě, že se podařilo zachytit při nočním bombardování nepřátelský letou nejméně do dvou paprsků, byla naděje, že se i podaří sestřel nepřítele.

Tímto odznakem končíme historii výkonnostních odznaků udělovaných vojákům v Rudé armádě. Originály jsou v současném Rusku hledané a nejsou levné. Z tohoto důvodu se objevuji perfektně vyrobené odznaky- novoděly.

Literatura je uvedena v úvodním článku I. dílu, ale odkazy najdeme na ruských stránkách. Originály odznaků dnes již bohužel nejsou levné.
Všechny odznaky ( mimo odznaku požárníka) jsou pro roce 1957 zrušeny a nahrazeny novým všeobecným odznakem Vzorný voják.

[Altmann]

Literatura:
- viz obrázek