Čestná medaile Československého svazu protifašistických bojo
Čestná medaile Československého svazu protifašistických bojovníků „ Zasloužilý bojovník proti fašismu“.
V roce 1974 se připravovala oslava Slovenského národního povstání (1944) a zároveň bylo nutné ocenit bojovníky proti fašismu jak na domácí frontě tak i zahraničních vojáků. Zde bohužel bylo opomenuto vojáků bojujících na západě neb rok 1974 byl stále v období nedůvěry, vzájemných pomluv států východního bloku,ale i států začleněných v NATO. V této době jsme žili (aniž jsme si to až tak uvědomovali) v období „Studené války“.
Svaz protifašistických bojovníků měl zastřešovat všechny bývalé vojáky, partyzány bojovníky z barikád, ale v praxi byl zcela pod kontrolou Komunistické strany Československa, která si vyhradila právo určovat, kdo je ten správný bojovník, který může být vyznamenán.
V roce 1974 inicioval Český svaz protifašistických bojovníků ( se souhlasem a pod patronaci KSČ) vydání nositelné dekorace, která by splňovala vše co bylo dříve předmětem kritiky. Medaile má své symboly, které jednoznačně odkazuji na odbojovou protifašistickou činnost nositele dekorace, je nošena na klasické stuze, tedy i stránka estetická je naplněna.
Medaile byla určená jako viditelné a nositelné vyznamenání ( Čestné uznání zásluh ), za záslužnou, dlouholetou a obětavou funkcionářskou práci v organizacích a orgánech svazu:
Českého svazu protifašistických bojovníků
Slovenského zvezu protifašistických bojovníků
Ve stanovách je zakotveno:
Medaile se propůjčuje ( uděluje ) za mimořádnou a úspěšnou práci prohlubující pokrokové a bojové tradice našich národů, bojovou družbu se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického tábora jakož i s pokrokovými protifašistickými organizacemi v ostatních zemích. Medaile může být udělena při životním jubileu a lze ji propůjčit i cizím státním příslušníkům, kteří se podíleli na osvobození naši vlasti jako příslušníci Sovětské armády a partyzánských oddílů. Medaile se také mohla udělit vysoce postaveným funkcionářům zahraničních protifašistických organizací.
Při pozorném čtení zjistíme, že „ soudruhům „ zmizeli ze seznamu např. vojáci polské a rumunské armády podílející se na osvobození země. Je však nutno říci, že v roce 1975, při příležitosti oslav osvobození naši republiky, byly medaili oceněni bývalí partyzáni, Francouzi, kteří statečně bojovali v SNP. Dále medaili obdrželi vybraní partyzáni Italští , Bulharští a Polští a pochopitelně, že i celá armáda „ bafuňářů „ úředníků a stranických činitelů tak zvaného socialistického tábora. Celkem paradoxně medaili obdrželi i soudruzi z NDR. Na osvobození naši vlasti se podíleli nejen vojáci US Army, ale např. i prapor armády Belgické. Na tyto vojáky se nejen zapomnělo, ale jejích podíl na osvobození vlasti se zlehčoval.
Tato čestná, pamětní a vzpomínková medaile mohla být udělena IN MEMORIAM, ale přihlíželo se k zásluhovosti zemřelého bojovníka .
Medaile byla určena i jako kolektivní vyznamenání pro vojenské útvary, které ve svém názvu měli historické názvy či se jinak podíleli na protifašistickém odboji .
Čestná medaile byla založena a udělována ve dvou stupních :
1.stupeň ZLATÁ MEDAILE
2.stupeň STŘÍBRNÁ MEDAILE
Zlatá medaile ( Med. I. stupně ) je ražena z bronzu a patinována či silně pozlacená ( nejde o zlato ) .
Avers: :
Ve střední ploše medaile je umístěna ruka , která drží něco , co v bujné fantazii může být samopalem . V pozadí této zbraně vidíme bodce ostnatého drátu a při hlavni samopalu pak tři vyčnívající lístky . Při okraji medaile je rozložen nápis :
“ZASLOUŽILÝ BOJOVNÍK PROTI FAŠISMU „
Revers:
Na ploše medaile je ve čtyř řádcích rozložený nápis :
ČESKOSLOVENSKÝ / SVAZ / PROTIFAŠISTICKÝCH / BOJOVNÍKU
V horní části medaile je malá , pěticípá hvězdička a na dolním okraji medaile je zdobný prvek, který tvoří lipová snítka o dvou listech a květu.
Stuha :
Stuha je 39 mm široká , rudá a je proťatá třemi modrými, 5 mm , širokými pruhy . Malá řádová stužka má rozměr 10 x 39 mm .
Stříbrná medaile ( Med. II. stupně ) je ražena z bílé slitiny, která je patinovaná do barvy starého stříbra. Medaile se liší jen stříbrnou barvou.
Poznámka:
Krátce před rokem 1989 a po roce 1990 jsem z titulu své funkce spolupracoval (velmi rád) se Svazem bojovníků ve větším městě Východočeského kraje. I když většina organizovaných bojovníků byla z tak zvané „východní fronty“ vztahy mezi lidmi byli korektní a oni se sami tak nerozlišovali a netřídili. Bohužel po roce 1994 nebyl zájem na jednotné organizaci a dochází ke štěpení a později i k nechutnému pomlouvání, ale to již patří někam zcela jinám. V rámci rehabilitace jsme mnohé bojovníky povyšovali do vyšší hodností a jmenovali do důstojnických hodností ve výslužbě. Z toho měli naši bojovníci velkou radost a mohu dosvědčit, že jsme nedělali rozdíl mezi příslušníky Čs. obrněné brigády a mezi vojáky armádního sboru z SSSR. Byl to i pro mě příjemný pocit dobře vykonané práce.
Literatura:
Statuty vyznamenání Československého svazu protifašistických bojovníků
Statuty Českého svazu bojovníků , Praha 1975
Václav Měřička : Československá vyznamenání ( ČNS pobočka Hradec Králové )
Literatura:
Statuty vyznamenání Československého svazu protifašistických bojovníků
Statuty Českého svazu bojovníků , Praha 1975
Václav Měřička : Československá vyznamenání ( ČNS pobočka Hradec Králové )
V roce 1974 se připravovala oslava Slovenského národního povstání (1944) a zároveň bylo nutné ocenit bojovníky proti fašismu jak na domácí frontě tak i zahraničních vojáků. Zde bohužel bylo opomenuto vojáků bojujících na západě neb rok 1974 byl stále v období nedůvěry, vzájemných pomluv států východního bloku,ale i států začleněných v NATO. V této době jsme žili (aniž jsme si to až tak uvědomovali) v období „Studené války“.
Svaz protifašistických bojovníků měl zastřešovat všechny bývalé vojáky, partyzány bojovníky z barikád, ale v praxi byl zcela pod kontrolou Komunistické strany Československa, která si vyhradila právo určovat, kdo je ten správný bojovník, který může být vyznamenán.
V roce 1974 inicioval Český svaz protifašistických bojovníků ( se souhlasem a pod patronaci KSČ) vydání nositelné dekorace, která by splňovala vše co bylo dříve předmětem kritiky. Medaile má své symboly, které jednoznačně odkazuji na odbojovou protifašistickou činnost nositele dekorace, je nošena na klasické stuze, tedy i stránka estetická je naplněna.
Medaile byla určená jako viditelné a nositelné vyznamenání ( Čestné uznání zásluh ), za záslužnou, dlouholetou a obětavou funkcionářskou práci v organizacích a orgánech svazu:
Českého svazu protifašistických bojovníků
Slovenského zvezu protifašistických bojovníků
Ve stanovách je zakotveno:
Medaile se propůjčuje ( uděluje ) za mimořádnou a úspěšnou práci prohlubující pokrokové a bojové tradice našich národů, bojovou družbu se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického tábora jakož i s pokrokovými protifašistickými organizacemi v ostatních zemích. Medaile může být udělena při životním jubileu a lze ji propůjčit i cizím státním příslušníkům, kteří se podíleli na osvobození naši vlasti jako příslušníci Sovětské armády a partyzánských oddílů. Medaile se také mohla udělit vysoce postaveným funkcionářům zahraničních protifašistických organizací.
Při pozorném čtení zjistíme, že „ soudruhům „ zmizeli ze seznamu např. vojáci polské a rumunské armády podílející se na osvobození země. Je však nutno říci, že v roce 1975, při příležitosti oslav osvobození naši republiky, byly medaili oceněni bývalí partyzáni, Francouzi, kteří statečně bojovali v SNP. Dále medaili obdrželi vybraní partyzáni Italští , Bulharští a Polští a pochopitelně, že i celá armáda „ bafuňářů „ úředníků a stranických činitelů tak zvaného socialistického tábora. Celkem paradoxně medaili obdrželi i soudruzi z NDR. Na osvobození naši vlasti se podíleli nejen vojáci US Army, ale např. i prapor armády Belgické. Na tyto vojáky se nejen zapomnělo, ale jejích podíl na osvobození vlasti se zlehčoval.
Tato čestná, pamětní a vzpomínková medaile mohla být udělena IN MEMORIAM, ale přihlíželo se k zásluhovosti zemřelého bojovníka .
Medaile byla určena i jako kolektivní vyznamenání pro vojenské útvary, které ve svém názvu měli historické názvy či se jinak podíleli na protifašistickém odboji .
Čestná medaile byla založena a udělována ve dvou stupních :
1.stupeň ZLATÁ MEDAILE
2.stupeň STŘÍBRNÁ MEDAILE
Zlatá medaile ( Med. I. stupně ) je ražena z bronzu a patinována či silně pozlacená ( nejde o zlato ) .
Avers: :
Ve střední ploše medaile je umístěna ruka , která drží něco , co v bujné fantazii může být samopalem . V pozadí této zbraně vidíme bodce ostnatého drátu a při hlavni samopalu pak tři vyčnívající lístky . Při okraji medaile je rozložen nápis :
“ZASLOUŽILÝ BOJOVNÍK PROTI FAŠISMU „
Revers:
Na ploše medaile je ve čtyř řádcích rozložený nápis :
ČESKOSLOVENSKÝ / SVAZ / PROTIFAŠISTICKÝCH / BOJOVNÍKU
V horní části medaile je malá , pěticípá hvězdička a na dolním okraji medaile je zdobný prvek, který tvoří lipová snítka o dvou listech a květu.
Stuha :
Stuha je 39 mm široká , rudá a je proťatá třemi modrými, 5 mm , širokými pruhy . Malá řádová stužka má rozměr 10 x 39 mm .
Stříbrná medaile ( Med. II. stupně ) je ražena z bílé slitiny, která je patinovaná do barvy starého stříbra. Medaile se liší jen stříbrnou barvou.
Poznámka:
Krátce před rokem 1989 a po roce 1990 jsem z titulu své funkce spolupracoval (velmi rád) se Svazem bojovníků ve větším městě Východočeského kraje. I když většina organizovaných bojovníků byla z tak zvané „východní fronty“ vztahy mezi lidmi byli korektní a oni se sami tak nerozlišovali a netřídili. Bohužel po roce 1994 nebyl zájem na jednotné organizaci a dochází ke štěpení a později i k nechutnému pomlouvání, ale to již patří někam zcela jinám. V rámci rehabilitace jsme mnohé bojovníky povyšovali do vyšší hodností a jmenovali do důstojnických hodností ve výslužbě. Z toho měli naši bojovníci velkou radost a mohu dosvědčit, že jsme nedělali rozdíl mezi příslušníky Čs. obrněné brigády a mezi vojáky armádního sboru z SSSR. Byl to i pro mě příjemný pocit dobře vykonané práce.
Literatura:
Statuty vyznamenání Československého svazu protifašistických bojovníků
Statuty Českého svazu bojovníků , Praha 1975
Václav Měřička : Československá vyznamenání ( ČNS pobočka Hradec Králové )
Literatura:
Statuty vyznamenání Československého svazu protifašistických bojovníků
Statuty Českého svazu bojovníků , Praha 1975
Václav Měřička : Československá vyznamenání ( ČNS pobočka Hradec Králové )