Pilotní odznak-Flugzeugführerabzeichen
Napísal: Sob Máj 18, 2013 6:54 amPilotní odznak
Flugzeugführerabzeichen
Pokud chceme pochopit problematiku spojenou s německým letectvem, musíme se vrátit až k roku 1918, kdy Německo uzavřelo ve Versailles potupnou ( dle vítězných mocností spravedlivou kapitulaci). A dále bychom museli rozebrat či snad se zmínit o Rapallské smlouvě, která byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie). Tato smlouva umožnila poraženým státům v tomto případě Německu a Rusku poválečnou spolupráci a to i v oblasti vojenství. ( Těžká bojová techniky jako byly tanky a letectvo). Spolupráce mezi oběma zeměmi pokračovala. Ve vojenské oblasti jim umožňovala obcházet Versailleskou smlouvu. Rusové získali moderní technologie a těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit svoje letectvo. Obě země měly dokonce společná vojenská zařízení
Pro nás však stačí znát a vědět, že Německo své letecké síly cvičilo společně s Ruskem v Letecké škole v Lipecku.
Nemělo by nás tedy překvapit, že již v roce 1936 měla Luftwaffe více jak 1000 bojových letadel, ale také 25 000 vycvičených bojových pilotů a specialistů letectva. Letadla Německo společně se SSSR testovali společně a v roce 1936 obě země nasadili své specialisty v občanské válce ve Španělsku, zde hovoříme o nám známé Legii Condor a o tak zvané „Neznámé válce Stalina ve Španělsku“
Hlavním velitelem, stavitelem a budovatelem německého letectva byl pověřen Hermann Wilhelm Göring. Který ve Světové válce 1914-18 patřil mezi nejlepší piloty císařského letectva.
Založení pilotního odznaku:
Vlastní odznak byl založen z rozhodnutí Göringa s plným titulem:
Reichsmarschall Hermann Göring (Oberbefehlshaber der Luftwaffe und Reichsminister der Luftfahrt) Vrchní velitel letectva a říšský ministr dne 14. března roku 1935.
Nebylo pochyb, že Německo se připravovala na válku a tak v roce 1939 je odznak formálně přejmenován a nám znám pod názvem:
VOJENSKÝ PILOTNÍ ODZNAK
Po násilném připojení Rakouska k Říši (Anšlus v březnu roku 1938) se odznak mohl udělovat i rakouským pilotům zařazeným do německé Luftwaffe pod podmínkou,že ukončili základní výcvik a absolvovali bojové lety proti nepříteli ( jde o bývalé RU piloty, kteří mnozí sloužili i jako instruktoři mladých budoucích pilotů).
Nařízením ze dne 28.července 1938 odznak náleží bývalým i předvojenským a válečným pilotům Rakouska-Uherska., kteří vlastnili osvědčení o složení kvalifikační zkoušky. Nařízení se vztahovalo i na piloty vzducholodí, kteří byli dočasně v záloze. Pokud nastoupili k Luftwaffe byl jim po složení předepsané zkoušky odznak udělen.
Popis odznaku:
Avers:
Odznak je kvalitním výrobkem a lze jej popsat jako oválný stříbrný věnec z vavřínu a dubových listů se žaludy v horní části spojený a v dolní převázaný dvěmi stuhami. Tento základ odznaku, tento věnec má obvykle rozměr 42 x 53 mm. Na základní věnec je naložena tmavá rozkřídlená v letu orlice o rozpětí křídel 65 mm, která v pařátech svírá hákový kříž o velikosti 15/16mm.
Revers:
Zadní strana je hladká, mírně prohnutá. Viditelné jsou dva nýtky, které drží orlicí na věnci. Na odznaku může být logo či značka výrobce. Odznaky z posledního období války 1944/45 jsou již hrubé, ne příliš vzhledné a většinou beze značky výrobce.
Materiál k výrobě odznaků byl jako tomu bylo konec konců u všech odznaků různorodý. Pochopitelně, známe i odznaky vyrobené z kvalitního stříbra (Silber 800). Dále známe i odznaky vyrobené z barevného kovu a nejčastěji ze slitiny upraveného zinku, kterou známe pod názvem kriegsmetall.
¨
Etuje:
Odznak byl obvykle udělován v tmavomodré etuji opatřené na víku názvem odznaku, existují i etuje bez tohoto nápisu. Názvy na víku byly různé, u pilotních odznaků např. “Luftwaffe / Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Luftwaffen / Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Flugzeugführerabz.”, “Luftwaffen / Flugzeugführerabz.” nebo “Flugzeugführer”.
Etuje pro společný odznak:
U společného odznaku pro piloty a pozorovatele pak “Flugzeugführer / u. Beobachter”, “Luftwaffe / Flugzeugführer- / u. Beobachter- / Abzeichen”, “Flugzeugführer- u. / Beobachter-Abzeichen” nebo “Flieger. u. / Beobachterabz.” V pozdním válečném období 1944//45 jsou etuje nahrazeny obyčejnou krabičkou z kartonu.
Ke každému odznaku byl vydán i patřičný udělovací dekret. Tyto dekrety se opět různí, ale vždy k odznaku jako potvrzení patří. Zároveň byl proveden zápis od vojenských dokladů.
Miniaturky:
I pro tento typ odznaku jsou vyrobeny miniaturky předepsané velikosti 9 a 16 mm. Miniaturka nošená na špendlíku, nebo miniaturka určena k nošení na řádovém řetízku.
Nejznámější výrobci ( dr. Klietmann)
A (F. W. Assmann & Söhne, Lüdenscheid)
A + DRGM (F. W. Assmann & Söhne, Lüdenscheid + zkratka pro Deutsches Reichsgebrauchsmuster)
B & N/L (Berge & Nolte, Lüdenscheid)
BSW (Brüder Schneider, Wien)
C. E. Juncker, Berlin
W. Deumer, Lüdenscheid
GWL (Gebrüder Wegerhoff, Lüdenscheid)
IMME či JMME (Imme & Sohn, Berlin)
OM
Flugzeugführerabzeichen
Pokud chceme pochopit problematiku spojenou s německým letectvem, musíme se vrátit až k roku 1918, kdy Německo uzavřelo ve Versailles potupnou ( dle vítězných mocností spravedlivou kapitulaci). A dále bychom museli rozebrat či snad se zmínit o Rapallské smlouvě, která byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie). Tato smlouva umožnila poraženým státům v tomto případě Německu a Rusku poválečnou spolupráci a to i v oblasti vojenství. ( Těžká bojová techniky jako byly tanky a letectvo). Spolupráce mezi oběma zeměmi pokračovala. Ve vojenské oblasti jim umožňovala obcházet Versailleskou smlouvu. Rusové získali moderní technologie a těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit svoje letectvo. Obě země měly dokonce společná vojenská zařízení
Pro nás však stačí znát a vědět, že Německo své letecké síly cvičilo společně s Ruskem v Letecké škole v Lipecku.
Nemělo by nás tedy překvapit, že již v roce 1936 měla Luftwaffe více jak 1000 bojových letadel, ale také 25 000 vycvičených bojových pilotů a specialistů letectva. Letadla Německo společně se SSSR testovali společně a v roce 1936 obě země nasadili své specialisty v občanské válce ve Španělsku, zde hovoříme o nám známé Legii Condor a o tak zvané „Neznámé válce Stalina ve Španělsku“
Hlavním velitelem, stavitelem a budovatelem německého letectva byl pověřen Hermann Wilhelm Göring. Který ve Světové válce 1914-18 patřil mezi nejlepší piloty císařského letectva.
Založení pilotního odznaku:
Vlastní odznak byl založen z rozhodnutí Göringa s plným titulem:
Reichsmarschall Hermann Göring (Oberbefehlshaber der Luftwaffe und Reichsminister der Luftfahrt) Vrchní velitel letectva a říšský ministr dne 14. března roku 1935.
Nebylo pochyb, že Německo se připravovala na válku a tak v roce 1939 je odznak formálně přejmenován a nám znám pod názvem:
VOJENSKÝ PILOTNÍ ODZNAK
Po násilném připojení Rakouska k Říši (Anšlus v březnu roku 1938) se odznak mohl udělovat i rakouským pilotům zařazeným do německé Luftwaffe pod podmínkou,že ukončili základní výcvik a absolvovali bojové lety proti nepříteli ( jde o bývalé RU piloty, kteří mnozí sloužili i jako instruktoři mladých budoucích pilotů).
Nařízením ze dne 28.července 1938 odznak náleží bývalým i předvojenským a válečným pilotům Rakouska-Uherska., kteří vlastnili osvědčení o složení kvalifikační zkoušky. Nařízení se vztahovalo i na piloty vzducholodí, kteří byli dočasně v záloze. Pokud nastoupili k Luftwaffe byl jim po složení předepsané zkoušky odznak udělen.
Popis odznaku:
Avers:
Odznak je kvalitním výrobkem a lze jej popsat jako oválný stříbrný věnec z vavřínu a dubových listů se žaludy v horní části spojený a v dolní převázaný dvěmi stuhami. Tento základ odznaku, tento věnec má obvykle rozměr 42 x 53 mm. Na základní věnec je naložena tmavá rozkřídlená v letu orlice o rozpětí křídel 65 mm, která v pařátech svírá hákový kříž o velikosti 15/16mm.
Revers:
Zadní strana je hladká, mírně prohnutá. Viditelné jsou dva nýtky, které drží orlicí na věnci. Na odznaku může být logo či značka výrobce. Odznaky z posledního období války 1944/45 jsou již hrubé, ne příliš vzhledné a většinou beze značky výrobce.
Materiál k výrobě odznaků byl jako tomu bylo konec konců u všech odznaků různorodý. Pochopitelně, známe i odznaky vyrobené z kvalitního stříbra (Silber 800). Dále známe i odznaky vyrobené z barevného kovu a nejčastěji ze slitiny upraveného zinku, kterou známe pod názvem kriegsmetall.
¨
Etuje:
Odznak byl obvykle udělován v tmavomodré etuji opatřené na víku názvem odznaku, existují i etuje bez tohoto nápisu. Názvy na víku byly různé, u pilotních odznaků např. “Luftwaffe / Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Luftwaffen / Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Flugzeugführer-/Abzeichen”, “Flugzeugführerabz.”, “Luftwaffen / Flugzeugführerabz.” nebo “Flugzeugführer”.
Etuje pro společný odznak:
U společného odznaku pro piloty a pozorovatele pak “Flugzeugführer / u. Beobachter”, “Luftwaffe / Flugzeugführer- / u. Beobachter- / Abzeichen”, “Flugzeugführer- u. / Beobachter-Abzeichen” nebo “Flieger. u. / Beobachterabz.” V pozdním válečném období 1944//45 jsou etuje nahrazeny obyčejnou krabičkou z kartonu.
Ke každému odznaku byl vydán i patřičný udělovací dekret. Tyto dekrety se opět různí, ale vždy k odznaku jako potvrzení patří. Zároveň byl proveden zápis od vojenských dokladů.
Miniaturky:
I pro tento typ odznaku jsou vyrobeny miniaturky předepsané velikosti 9 a 16 mm. Miniaturka nošená na špendlíku, nebo miniaturka určena k nošení na řádovém řetízku.
Nejznámější výrobci ( dr. Klietmann)
A (F. W. Assmann & Söhne, Lüdenscheid)
A + DRGM (F. W. Assmann & Söhne, Lüdenscheid + zkratka pro Deutsches Reichsgebrauchsmuster)
B & N/L (Berge & Nolte, Lüdenscheid)
BSW (Brüder Schneider, Wien)
C. E. Juncker, Berlin
W. Deumer, Lüdenscheid
GWL (Gebrüder Wegerhoff, Lüdenscheid)
IMME či JMME (Imme & Sohn, Berlin)
OM