Odznak armádního pozorovatele z balónu
Ballonbeobachterabzeichen des Heeres
Odznak armádního pozorovatele z balónu
Historie upoutaných pozorovacích, převážně dělostřeleckých balonů je stará a její vznik sahá před období Světové války 1914-18.Využití pozorovacích balonů pro průzkum a řízení dělostřelecké palby se uplatnilo i v době 2. světové války i když zdaleka ne v takovém měřítku. Samotní vojáci sloužící u těchto jednotek se cítili ukřivdění neb v této službě bylo těžké získat Železný kříž 1939, nebo Válečný záslužný kříž s meči 1939, podmínky jejich služby byly nebezpečné a ztráty vojáků poměrně velké.Zároveň a to především na „východní“frontě byla jejich služba potřebná a kladně hodnocena nejen dělostřeleckými veliteli.
O založení odznaku rozhodl „Vůdce Adolf Hitler“ dne 8.července 1944 a to na návrh velitele armádního dělostřelectva. Odznak tedy nepatří mezi letecké dekorace ( jak se mnozí domnívají), ale jde o specializovaný výkonnostní odznak Wehrmachtu.( Nur der General der Artillerie beim Chef des Generalstabes des Heeres)
Odznak byl určen pro důstojníky, poddůstojníky a vojíny této specializované jednotky a členil se na:
- zlatý odznak
- stříbrný odznak
- bronzový odznak
Udělování odznaku muselo začínat vždy od bronzové dekorace.
Popis odznaku:
Avers:
Odznak je tvořen věncem z dubových listů s viditelnými žaludy. Věnec je ve své horní části uzavřen armádní orlicí se svastikou. Na věnci je naložen klasický upoutaný pozorovací balon pod úhlem 45%, který má na svém trupu znak (tak zvaný trámový kříž). Lano, sloužící k upoutání balonu je viditelné v dolní části odznaku, pod vlastním balonem.
Revers:
Zadní strana u plné varianty je plochá se sponou k upevnění na stejnokroj. Existuji odznaky vyrobené ze slabého plechu a zde je zadní strana profilovaná, ale opět se sponou k upevnění odznaků na uniformu.
Protože jde vlastně o výkonnostní odznak byl vytvořen bodový systém pro možnost odznak získat.
1. stupeň - bronzový za 20 bodů
2. stupeň - stříbrný za 45 bodů
3. stupeň - zlatý za 75 bodů
Tento systém byl poměrně složitý a každý voják měl svoji klasifikační knížku, kam se jednotlivé body zapisoval. O evidenci se staral pověřený voják v hodnosti poddůstojníka či důstojníka.
Voják pozorovatel byl v závěsném koši vytažen do výšky 100-150 metrů, ale v této době již německé letectvo ztratilo převahu ve vzduchu a tak hon na balony byl oblíbeným koníčkem ruských pilotů.
Vlastní bodový systém byl velmi přísný. Např. v případě, že nepřátelská stíhačka se snažila balon sestřelit a pozorovatel měl to štěstí a zachránil se skokem z balonu (každý měl padák) mohl si poprvé ihned započítat 10 bodu. Při další podobné akci již pouze bodů pět. 2 body například při úspěšném navedení palby na nepřátelské soustředění, techniky, soustředění vojska, zničení skladů atd.
Odznak o velikosti 41 x 58 mm se nosil na levé straně hrudi.
K prokazatelně a doložitelně patří prvních 12 vojáků vyznamenáno tímto odznakem v prosinci 1944. Šlo však o udělení bronzových odznaků. Další akce, kdy by došlo k udělení stříbrných či zlatých odznaků není doložena a je nepravděpodobné, že odznaky vyššího stupně byly vyrobeny a uděleny. Výrobu sice nelze zcela vyloučit, ale udělení není prokázané.
Evidence, udělování to vše bylo v kompetenci velitele armádního dělostřelectva.
Objevují se tyto odznaky s tím,že jde o vyrobené, ale neudělené originály, což nelze vyloučit, ale ani prokázat. Samotní seriozní sběratelé uvádějí, že konečná fáze války především na východní frontě vylučovala použití balonových jednotek. Ve vojenských dokladech existují zápisy o zařazení a službě u jednotky, dokonce existuji i deníky (mnohé jsou však opět jen podvrhy).Originál odznaku, prokazatelně udělený(tedy bronzový) musíme považovat za nejvzácnější armádní vyznamenání.
Odznaky se vyráběli ze slitiny zinku(krigsmetall).
Miniaturky odznaku mají předepsanou velikost 9 mm na špendlík a 16 mm k nošení na řádovém řetízku. Tyto miniaturky jsou však vyrobeny až po roce 1945.
Podle zákona o tituly, řády a medaile ze dne 26. července 1957 je povoleno nosit ocenění ve verzi třetí říše ve Spolkové republice Německo jen bez nacistických symbolů ( bez hákového kříže).
Auszeichnungen des Dritten Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994
Odznak armádního pozorovatele z balónu
Historie upoutaných pozorovacích, převážně dělostřeleckých balonů je stará a její vznik sahá před období Světové války 1914-18.Využití pozorovacích balonů pro průzkum a řízení dělostřelecké palby se uplatnilo i v době 2. světové války i když zdaleka ne v takovém měřítku. Samotní vojáci sloužící u těchto jednotek se cítili ukřivdění neb v této službě bylo těžké získat Železný kříž 1939, nebo Válečný záslužný kříž s meči 1939, podmínky jejich služby byly nebezpečné a ztráty vojáků poměrně velké.Zároveň a to především na „východní“frontě byla jejich služba potřebná a kladně hodnocena nejen dělostřeleckými veliteli.
O založení odznaku rozhodl „Vůdce Adolf Hitler“ dne 8.července 1944 a to na návrh velitele armádního dělostřelectva. Odznak tedy nepatří mezi letecké dekorace ( jak se mnozí domnívají), ale jde o specializovaný výkonnostní odznak Wehrmachtu.( Nur der General der Artillerie beim Chef des Generalstabes des Heeres)
Odznak byl určen pro důstojníky, poddůstojníky a vojíny této specializované jednotky a členil se na:
- zlatý odznak
- stříbrný odznak
- bronzový odznak
Udělování odznaku muselo začínat vždy od bronzové dekorace.
Popis odznaku:
Avers:
Odznak je tvořen věncem z dubových listů s viditelnými žaludy. Věnec je ve své horní části uzavřen armádní orlicí se svastikou. Na věnci je naložen klasický upoutaný pozorovací balon pod úhlem 45%, který má na svém trupu znak (tak zvaný trámový kříž). Lano, sloužící k upoutání balonu je viditelné v dolní části odznaku, pod vlastním balonem.
Revers:
Zadní strana u plné varianty je plochá se sponou k upevnění na stejnokroj. Existuji odznaky vyrobené ze slabého plechu a zde je zadní strana profilovaná, ale opět se sponou k upevnění odznaků na uniformu.
Protože jde vlastně o výkonnostní odznak byl vytvořen bodový systém pro možnost odznak získat.
1. stupeň - bronzový za 20 bodů
2. stupeň - stříbrný za 45 bodů
3. stupeň - zlatý za 75 bodů
Tento systém byl poměrně složitý a každý voják měl svoji klasifikační knížku, kam se jednotlivé body zapisoval. O evidenci se staral pověřený voják v hodnosti poddůstojníka či důstojníka.
Voják pozorovatel byl v závěsném koši vytažen do výšky 100-150 metrů, ale v této době již německé letectvo ztratilo převahu ve vzduchu a tak hon na balony byl oblíbeným koníčkem ruských pilotů.
Vlastní bodový systém byl velmi přísný. Např. v případě, že nepřátelská stíhačka se snažila balon sestřelit a pozorovatel měl to štěstí a zachránil se skokem z balonu (každý měl padák) mohl si poprvé ihned započítat 10 bodu. Při další podobné akci již pouze bodů pět. 2 body například při úspěšném navedení palby na nepřátelské soustředění, techniky, soustředění vojska, zničení skladů atd.
Odznak o velikosti 41 x 58 mm se nosil na levé straně hrudi.
K prokazatelně a doložitelně patří prvních 12 vojáků vyznamenáno tímto odznakem v prosinci 1944. Šlo však o udělení bronzových odznaků. Další akce, kdy by došlo k udělení stříbrných či zlatých odznaků není doložena a je nepravděpodobné, že odznaky vyššího stupně byly vyrobeny a uděleny. Výrobu sice nelze zcela vyloučit, ale udělení není prokázané.
Evidence, udělování to vše bylo v kompetenci velitele armádního dělostřelectva.
Objevují se tyto odznaky s tím,že jde o vyrobené, ale neudělené originály, což nelze vyloučit, ale ani prokázat. Samotní seriozní sběratelé uvádějí, že konečná fáze války především na východní frontě vylučovala použití balonových jednotek. Ve vojenských dokladech existují zápisy o zařazení a službě u jednotky, dokonce existuji i deníky (mnohé jsou však opět jen podvrhy).Originál odznaku, prokazatelně udělený(tedy bronzový) musíme považovat za nejvzácnější armádní vyznamenání.
Odznaky se vyráběli ze slitiny zinku(krigsmetall).
Miniaturky odznaku mají předepsanou velikost 9 mm na špendlík a 16 mm k nošení na řádovém řetízku. Tyto miniaturky jsou však vyrobeny až po roce 1945.
Podle zákona o tituly, řády a medaile ze dne 26. července 1957 je povoleno nosit ocenění ve verzi třetí říše ve Spolkové republice Německo jen bez nacistických symbolů ( bez hákového kříže).
Auszeichnungen des Dritten Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994