Odznak za zničení letadla

Tieffliegervernichtungsabzeichen

Odznak byl založen z rozhodnutí „Vůdce, říšského kancléře a velitele armády Adolfa Hitlera „ koncem války a to dne 12. ledna 1945

Adolf Hitler osobně ve svém prohlášení zdůraznil, že samotné sestřelení letadla ruční zbraní ( zde jde např. o kulomet (MG ) do ráže max. 20mm, má na vojáka pozitivní vliv.


Zvláštní či specielní odznak je udělován vojákům, kteří ve válce, v boji s ručními zbraněmi (pušky, kulomety, nebo MG Cal-ráže 2 cm a menší) sestřelili nepřátelské nízko letící letadlo. Za každé sestřelené letadlo se speciální odznak uděluje jednotlivým střelcům rozhodně zúčastněných v boji. Odznak se uděloval se zpětnou platností vojákům, kteří prokazatelně po 22. červnu 1941 sestřelili letadlo a náležel všem zúčastněným střelcům, kteří se podíleli na odražení útoku a sestřelení letadla.

Způsob nošení odznaku:

Odznak se nosí na pravém rukávu blůzy . Při opětovném udělení se nosí další odznak. Namísto pěti stříbrných odznaků je udělen a nošen pouze odznak zlatý.

Evidenci odznaku byl pověřen příslušný důstojník, která byl zařazen nejméně na funkci velitel praporu.



Literatura:
Auszeichnungen des Dritten Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994