Zollgrenzschutz-Ehrenzeichen-Čestné vyznamenání celní stráže

[Altmann]

Čestné vyznamenání celní stráže
Zollgrenzschutz-Ehrenzeichen

Po roce 1871, po vyhrané válce s Francii vzniká jednotný stát s hranicí Německého císařství, které bylo nutno zabezpečit tak, jako tomu bylo zvykem u dalších zemí. Celní stráž se stává polovojenskou organizací, která byla řízena Ministerstvem financí. Po roce 1918 a ustanovení tak zvané Výmarské republiky dochází k roztříštěnosti této organizace a každý stát této republiky střeží své hranice byť v rámci svobodné Výmarské republiky. Po nástupu fašismu k moci v roce 1933 se situace opět mění či snad vrací k době , kdy Celní stráž fungovala od roku 1871-1918 jako jednotný ochranný útvar, který jednak zabezpečoval ochranu státní hranice, ale dbal nad vybíráním cla a kontrolou oběhu zboží.

Po roce 1933 bylo nutno ochranu státní hranice zlepši, přeorganizovat i sjednotit. Celní stráž ( Zollgrenzdienst) je podřízena Říšské finanční správě a snad až do roku 1936 nebyla ovlivněna ideologii nacismu, což se však mění dnem 17 června 1936 kdy Říšský vůdce jednotek SS Heinrich Himler přebírá plnou moc a zodpovědnost nad policii a zastává tak funkci ministra vnitra. Dnem 20.března 1937 se nařízením vůdce rozdělila povinnost následovně. Za ochranu státní hranice zodpovídá Himler. Finanční část spojenou s kontrolou oběhu zboží zabezpečuje ministerstvo financí. Zároveň byl jmenován generální inspektor celní stráže ( Johaness Hossfeld).

Vlastní vyznamenání pro příslušníky Celní stráže bylo založeno na návrh ministerstva financí.

Vyznamenání je založeno z rozhodnutí Adolfa Hitlera dne 17.února 1939. Nařízení o založení tohoto čestného vyznamenání bylo publikováno v Říšském zákoně dne 20.dubna 1939. V zákoně je specifikováno, že založení tohoto čestného vyznamenání je poděkováním "Vůdce" Adolfa Hitlera a celého německého národa celním zaměstnancům za jejich věrnou službu při ochranně státní hranice Třetí říše.

Vyznamenání bylo možno udělit všem zaměstnancům (úředníkům, celníkům i pomocníkům celní stráže) po splnění daných podmínek. Vyznamenání mohlo být uděleno nejprve po čtyřech letech službu u civilních zaměstnanců po osmi letech služby. Služba v armádě se započítává do výkonu služby u celní stráže. Hovoříme proto o čestném a záslužném vyznamenání. V případě mimořádné zásluhy jako např. dopadení narušitele státní hranice, při zranění ve službě, bylo možno vyznamenání udělit ihned. Návrhy k udělení vyznamenání bylo nutno služebním postupem zaslat ke schválení vedoucím prezidiální kanceláře Adolfa Hitlera ( Dr. Otto Meissnerovi).

Popis vyznamenání:

Vyznamenání je velmi podobné Čestnému vyznamenání Za službu u policii a to v I. a II. třídě: Na stránkách SFS je zpracování ZDE:http://forum.sfs.sk/viewtopic.php?f=122&t=2443

viewtopic.php?f=122&t=2443

Tato podoba je záměrná, neb celní stráž byla v podřízenosti jak jsme psali Himlera, tedy ministerstva vnitra. Vyznamenání (kříž) byl vyráběn z bronzu, později již jen ze zinku a upraven patinováním do barvy bronzu.


Popis vyznamenání:

Avers:
Dekorace má tvar rovnoramenného kříže s jemně zrněnou plochou ramen. Okraje kříže jsou kleštěná, hladká. Na střed kříže je naložen akantový neuzavřený věnec na kterém je položená říšská orlice držící v pařátech dubový věneček se svastikou.

Revers:
Zadní strana je identická, ale středový medailon nese v pěti řádcích nápis:
•Für -/- treue – Dienste -/- im -/Zollgrenz- -/- Schutz -.
•( Za věrné služby při ochraně hranic)
Na horním rameni kříže je kolmo umístěný závěsný se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.


STUHA:
Modrá stuha (berlínská modř) šířka cca 42mm. Na stuze byl zlatou nití vyšitý znak celní stráže.

Kříž o velikosti 43mm byl těžký cca 23.5g

Vyznamenání bylo předávané v etuji s miniaturkou.
Ke každému vyznamenání patří i Čestný a děkovný dekret, který podepisoval (faksimile) Říšský ministr financí Johan Ludvig von Krosigk.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Akant

http://en.wikipedia.org/wiki/Lutz_Graf_ ... on_Krosigk

[Altmann]

Po roce 1957 se toto vyznamenání jistě dále neudělovalo (nebyla příčina), ale bylo možno a zákonem povoleno nošení vyznamenání bez svastiky