Uložení faleristické sbírky a její ošetřování
Napísal: Uto Sep 11, 2012 4:52 amUložení faleristické sbírky
Podobné téma již bylo řešeno a diskutováno na jistých českých stránkách a já věřím, že i zde se vrátíme k tomu, jak ukládat své miláčky, jak je čistit, konzervovat či opatrovat. Některé články či ukázky kolegů jistě znáte právě z českých stránek a tak určitě se mnozí z Vás pochlubí i zde. Je předpoklad, že se navzájem poučíme, pochlubíme, získáme zkušenosti. Text, který jsem převzal jsou články moje a mých přátel a jsou použity s jejich svolením, nic jsem neupravoval a věřím,že kolegové Iver, Teofilo, Theodor a další se opět ozvou a doplní toto povídání svými poznatky. Jistě bude dobré, když se všechny dotazy soustředí na jedno místo, což usnadní hledání a pátrání. Zde bych chtěl poprosit Admini o doplnění či převod starších článků.
Uložení sbírky je jistě věcí na výsost soukromou každého sběratele a je na něm, jak si své „úlovky“ a „miláčky“ bude ukládat. Přesto lze v literatuře najít několik rad a pokynů, které by při uložení sbírky neměly zapadnout v zapomnění a které si zde dovoluji prezentovat.
Nejběžnější způsob ukládání je na tablech nebo v zásuvkách tzv. mincovních skříní.
Tabla by měla být polepena sametem nebo filcem, které chrání exponáty před poškrabáním. Sametové látky či filc mohou ale obsahovat často stopy chemikálií, zvláště síry, která je ale za normálních podmínek vázána a nemá vliv na exponáty. Vhodnější je samet, filc má špatnou barevnou stálost
Lepení podkladů se provádí na tabla nejlépe nějakým neutrálním lepidlem, které nesmí obsahovat ani kyseliny ani alkálie. Nemá se užívat truhlářský klih či lepidla pro knihaře, stejně tak nevhodný je chemoprén nebo latexové barvy.
Skříně či tabla mohou působit na dekorace. Proto dřevo chráníme ochranným lakem. Nevhodné je dubové dřevo, které napadá stříbrné předměty, protože obsahuje kyselinu tříselnou a povrch exponátů přechází v chlorid stříbrný, čili předměty černají.
Velmi dobrý je mahagon.
Neušlechtilé kovy jako o měď, železo zinek jsou napadány různými druhy dřev, ale systematické pokusy v tomto směru nebyly provedeny.
Ukládání do celofánových sáčků není vhodné - dochází ke korozi vlivem značné propustnosti celofánu pro vodní páry. Železné dekorace vlivem vlhkosti a ve spojení s kyslíkem rezavějí. V celofánu jsou sice jen nepatrné stopy vazeb síry, přesto jsou stříbrné exponáty časem napadány a tvoří se sirník stříbrný, což se projeví černáním
Sáčky z PVC nelze doporučit - při stárnutí folie z PVC se uvolňuje chlor, který působí korozivně.
Vhodné jsou sáčky z polyethylenové folie, nebo z polypropylenu.
Podmínkou uložení sbírky je suché a bezprašné prostředí, bez tepelných výkyvů, při kterých může docházet k orosování, které podporuje korozi. V případě teplotních výkyvů jsou velmi choulostivé především smalty, často může vlivem teplotního pnutí dojít k jejich poškození, prasknutí a odprýsknutí. Zde je především velmi choulostivý modrý smalt.
Pokud budete mít možnost navštívit profesionální depozita, tak vám k prohlížení na ruce dají hedvábné rukavice, aby se vyloučil vliv potu a v něm obsaženého chloridu sodného, tedy soli.
Základním požadavkem uložení sbírky je pořádek, přehlednost a systematičnost.
Jednou ze základních podmínek, abychom mohli soubor nazvat sbírkou, je její zdokumentování.
Doporučuje se nové přírůstky zaznamenávat chronologicky do tzv. „přírůstkové knihy“. Krom toho je ale doporučeno vést i podrobnou dokumentaci ve formě jednotlivých karet s detailním popisem či fotkou každého předmětu. Ideální jsou předtištěné karty, které je možno pak seřadit chronologicky v kartotéku. Dnes je možno tento krok provést v elektronické podobě, ale osobně neznám žádný profesionální program pro faleristiku. Takto popsanou sbírku má ale jen málokdo, častější jsou přírůstkové knihy.
Co se týče elektronického vedení kartotéky, lze použít třeba kombinaci textu a fotodokumentace, která je vkládána do editorů typu Word nebo Excel. Rád bych zde poprosil nějakého zdatného faleristu-programátora, zda-li by nebyl schopen a hlavně ochoten pro nás vyrobit třeba v Excelu takový prográmek, který by byl jednak graficky úhledný, jednak který by obsahoval všechna možná kritéria popisu dekorací (stát, panovník, rok založení či udělení, popis dekorace, popis stuhy, použitý kov, ohodnocení stavu dekorace, datum získání, cenu, odkazy na literaturu atd.atd.), kam by samozřejmě šlo vkládat fotky dekorace a u kterého by šlo zadávat výběry z kartotéky podle určitých kriterií při hledání.
A závěrem při sepisování tohoto skromného příspěvku mne napadá ještě následující návrh.
Nebylo by vhodné vyrobit zde na SFS rubriku v rámci faleristiky která by se týkala čištění, konzervování, ochrany a restaurování dekorací?
Nejsou toto totiž vždy jen obyčejné medaile či kříže, ale je nutno pomýšlet i na čištění smaltovaných kusů, opravy a konzervování etují a stuh, dekretů, fotografií nositelů a dalšího materiálu. Věřím, že by to stálo za zamyšlení a už teď se těším na vaše názory.
Entomologické krabice s proskleným víkem. Nemusí to být špatné, ale doporučuji neponechávat jako třeba obrázky na zdi. Vypadá to sice velmi efektně, ale bohužel působení světla především na stuhy je dosti zásadní. A to nemusí být tyto dekorace vyloženě na přímém slunci, stačí i normální denní osvětlení. Po čase zjistíte, že barvy stuh začínají blednout - především zelená, červena a postupně další.
Výše jsou zde uvedeny fotky kolegy „Ivera“ s ukázkami uložení dekorací. Jak jsem ze snímků pochopil, je to opět v prosklené skříňce či skleníku. Zde opět bude nežádoucí působení i normálního denního světla. Uvádím tyto informace z vlastní zkušeností, když jsem v počátcích mého sbírání měl podobně dekorace uložené, no a když jsem zjistil blednutí stuh, vše šlo okamžitě do krabic.
Doporučuji snad jen jako dekoraci pár vyznamenání do rámečku na zdi, ale jinak vše skrýt do tmy.
Naproti tomu dnes existují speciální UV okenní fólie, které lze nalepit na sklo a chrání podklad proti účinku uv záření. Jsou určeny nejen pro muzea a galerie, ale právě i pro soukromé sbírky. Ty by mohly tento problém asi vyřešit, ale o jejich cenové relaci nemám žádné informace
Chtělo by to jistě více ukázek od více kolegů, poradit se, prodiskutovat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. Kdysi Václav Měřička měl v jedné ze svých publikací ukázku kartičky formátu A6, kde měl předtištěné jednotlivé kategorie popisu. Ale v dnešní době asi bude připadat v úvahu elektronická podoba, jejíž výhodu vidím především ve snadném vytvoření fotografií a jejich vložení do „kartotéčního“ listu.
Jak jsem pochopil, kolega asi používá normální textový editor Word, do kterého jsou „nasázené“ fotky. Ano, to je jistě cesta, zde bych si ale dovolil poznámku k tomu, že osobně bych si představoval více podkategorií při popisu každé jednotlivé dekorace (materiál, popis či alespoň rozměry stuhy, výrobní či puncovní značky, datum získání dekorace včetně podrobností, kde a za kolik získáno, atd. atd.) - to vše samozřejmě bude záviset na vkusu a potřebách každého jednotlivého sběratele.
Ve svém předchozím příspěvku jsem uvažoval o nějakém prográmku, speciálně vytvořeném pro faleristiku, kde by byla jednotlivá políčka příslušných kategorií, z kterých by pak bylo možné dělat třeba i nějaké výběry: třeba byste chtěli zjistit, kolik z vašich dekorací ve sbírce je ve stříbře, nebo kolik dekorací jste koupili v určitém roce a podobně. Ale jak jsem psal, chtělo by to někoho z faleristů, který se v tvorbě programů vyzná.
Jinak se těším na další připomínky a ukázky jak uložení sbírky, tak jejich katalogizace.
S pozdravy „faleristiku“ – Brno
Pod dojmem mého předchozího příspěvku jsem se pokusil sestavit kritéria, která by podle mne měl katalogizační popis obsahovat.
Jistě tento návrh nepovažuji za dokonalý, ale beru jej jako začátek diskuze, jak by katalogizační lístek či karta měly vypadat.
A je už jedno, zda bude v papírové podobě nebo elektronické.
V každém případě se budu těšit na vaše reakce, doplnění či přímo další ukázky.
FALERISTIKA - kartotéka
Inv. číslo:
Stát:
Název:
Založeno:
Třída, skupina:
Popis:
Líc:
Rub:
Hrana:
Závěs - převýšení (ouško)
Rozměry:
Váha:
Materiál:
Stuha:
Stav:
Etuje:
Dekret:
Získáno:
Poznámka:
Uloženo:
Podobné téma již bylo řešeno a diskutováno na jistých českých stránkách a já věřím, že i zde se vrátíme k tomu, jak ukládat své miláčky, jak je čistit, konzervovat či opatrovat. Některé články či ukázky kolegů jistě znáte právě z českých stránek a tak určitě se mnozí z Vás pochlubí i zde. Je předpoklad, že se navzájem poučíme, pochlubíme, získáme zkušenosti. Text, který jsem převzal jsou články moje a mých přátel a jsou použity s jejich svolením, nic jsem neupravoval a věřím,že kolegové Iver, Teofilo, Theodor a další se opět ozvou a doplní toto povídání svými poznatky. Jistě bude dobré, když se všechny dotazy soustředí na jedno místo, což usnadní hledání a pátrání. Zde bych chtěl poprosit Admini o doplnění či převod starších článků.
Uložení sbírky je jistě věcí na výsost soukromou každého sběratele a je na něm, jak si své „úlovky“ a „miláčky“ bude ukládat. Přesto lze v literatuře najít několik rad a pokynů, které by při uložení sbírky neměly zapadnout v zapomnění a které si zde dovoluji prezentovat.
Nejběžnější způsob ukládání je na tablech nebo v zásuvkách tzv. mincovních skříní.
Tabla by měla být polepena sametem nebo filcem, které chrání exponáty před poškrabáním. Sametové látky či filc mohou ale obsahovat často stopy chemikálií, zvláště síry, která je ale za normálních podmínek vázána a nemá vliv na exponáty. Vhodnější je samet, filc má špatnou barevnou stálost
Lepení podkladů se provádí na tabla nejlépe nějakým neutrálním lepidlem, které nesmí obsahovat ani kyseliny ani alkálie. Nemá se užívat truhlářský klih či lepidla pro knihaře, stejně tak nevhodný je chemoprén nebo latexové barvy.
Skříně či tabla mohou působit na dekorace. Proto dřevo chráníme ochranným lakem. Nevhodné je dubové dřevo, které napadá stříbrné předměty, protože obsahuje kyselinu tříselnou a povrch exponátů přechází v chlorid stříbrný, čili předměty černají.
Velmi dobrý je mahagon.
Neušlechtilé kovy jako o měď, železo zinek jsou napadány různými druhy dřev, ale systematické pokusy v tomto směru nebyly provedeny.
Ukládání do celofánových sáčků není vhodné - dochází ke korozi vlivem značné propustnosti celofánu pro vodní páry. Železné dekorace vlivem vlhkosti a ve spojení s kyslíkem rezavějí. V celofánu jsou sice jen nepatrné stopy vazeb síry, přesto jsou stříbrné exponáty časem napadány a tvoří se sirník stříbrný, což se projeví černáním
Sáčky z PVC nelze doporučit - při stárnutí folie z PVC se uvolňuje chlor, který působí korozivně.
Vhodné jsou sáčky z polyethylenové folie, nebo z polypropylenu.
Podmínkou uložení sbírky je suché a bezprašné prostředí, bez tepelných výkyvů, při kterých může docházet k orosování, které podporuje korozi. V případě teplotních výkyvů jsou velmi choulostivé především smalty, často může vlivem teplotního pnutí dojít k jejich poškození, prasknutí a odprýsknutí. Zde je především velmi choulostivý modrý smalt.
Pokud budete mít možnost navštívit profesionální depozita, tak vám k prohlížení na ruce dají hedvábné rukavice, aby se vyloučil vliv potu a v něm obsaženého chloridu sodného, tedy soli.
Základním požadavkem uložení sbírky je pořádek, přehlednost a systematičnost.
Jednou ze základních podmínek, abychom mohli soubor nazvat sbírkou, je její zdokumentování.
Doporučuje se nové přírůstky zaznamenávat chronologicky do tzv. „přírůstkové knihy“. Krom toho je ale doporučeno vést i podrobnou dokumentaci ve formě jednotlivých karet s detailním popisem či fotkou každého předmětu. Ideální jsou předtištěné karty, které je možno pak seřadit chronologicky v kartotéku. Dnes je možno tento krok provést v elektronické podobě, ale osobně neznám žádný profesionální program pro faleristiku. Takto popsanou sbírku má ale jen málokdo, častější jsou přírůstkové knihy.
Co se týče elektronického vedení kartotéky, lze použít třeba kombinaci textu a fotodokumentace, která je vkládána do editorů typu Word nebo Excel. Rád bych zde poprosil nějakého zdatného faleristu-programátora, zda-li by nebyl schopen a hlavně ochoten pro nás vyrobit třeba v Excelu takový prográmek, který by byl jednak graficky úhledný, jednak který by obsahoval všechna možná kritéria popisu dekorací (stát, panovník, rok založení či udělení, popis dekorace, popis stuhy, použitý kov, ohodnocení stavu dekorace, datum získání, cenu, odkazy na literaturu atd.atd.), kam by samozřejmě šlo vkládat fotky dekorace a u kterého by šlo zadávat výběry z kartotéky podle určitých kriterií při hledání.
A závěrem při sepisování tohoto skromného příspěvku mne napadá ještě následující návrh.
Nebylo by vhodné vyrobit zde na SFS rubriku v rámci faleristiky která by se týkala čištění, konzervování, ochrany a restaurování dekorací?
Nejsou toto totiž vždy jen obyčejné medaile či kříže, ale je nutno pomýšlet i na čištění smaltovaných kusů, opravy a konzervování etují a stuh, dekretů, fotografií nositelů a dalšího materiálu. Věřím, že by to stálo za zamyšlení a už teď se těším na vaše názory.
Entomologické krabice s proskleným víkem. Nemusí to být špatné, ale doporučuji neponechávat jako třeba obrázky na zdi. Vypadá to sice velmi efektně, ale bohužel působení světla především na stuhy je dosti zásadní. A to nemusí být tyto dekorace vyloženě na přímém slunci, stačí i normální denní osvětlení. Po čase zjistíte, že barvy stuh začínají blednout - především zelená, červena a postupně další.
Výše jsou zde uvedeny fotky kolegy „Ivera“ s ukázkami uložení dekorací. Jak jsem ze snímků pochopil, je to opět v prosklené skříňce či skleníku. Zde opět bude nežádoucí působení i normálního denního světla. Uvádím tyto informace z vlastní zkušeností, když jsem v počátcích mého sbírání měl podobně dekorace uložené, no a když jsem zjistil blednutí stuh, vše šlo okamžitě do krabic.
Doporučuji snad jen jako dekoraci pár vyznamenání do rámečku na zdi, ale jinak vše skrýt do tmy.
Naproti tomu dnes existují speciální UV okenní fólie, které lze nalepit na sklo a chrání podklad proti účinku uv záření. Jsou určeny nejen pro muzea a galerie, ale právě i pro soukromé sbírky. Ty by mohly tento problém asi vyřešit, ale o jejich cenové relaci nemám žádné informace
Chtělo by to jistě více ukázek od více kolegů, poradit se, prodiskutovat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. Kdysi Václav Měřička měl v jedné ze svých publikací ukázku kartičky formátu A6, kde měl předtištěné jednotlivé kategorie popisu. Ale v dnešní době asi bude připadat v úvahu elektronická podoba, jejíž výhodu vidím především ve snadném vytvoření fotografií a jejich vložení do „kartotéčního“ listu.
Jak jsem pochopil, kolega asi používá normální textový editor Word, do kterého jsou „nasázené“ fotky. Ano, to je jistě cesta, zde bych si ale dovolil poznámku k tomu, že osobně bych si představoval více podkategorií při popisu každé jednotlivé dekorace (materiál, popis či alespoň rozměry stuhy, výrobní či puncovní značky, datum získání dekorace včetně podrobností, kde a za kolik získáno, atd. atd.) - to vše samozřejmě bude záviset na vkusu a potřebách každého jednotlivého sběratele.
Ve svém předchozím příspěvku jsem uvažoval o nějakém prográmku, speciálně vytvořeném pro faleristiku, kde by byla jednotlivá políčka příslušných kategorií, z kterých by pak bylo možné dělat třeba i nějaké výběry: třeba byste chtěli zjistit, kolik z vašich dekorací ve sbírce je ve stříbře, nebo kolik dekorací jste koupili v určitém roce a podobně. Ale jak jsem psal, chtělo by to někoho z faleristů, který se v tvorbě programů vyzná.
Jinak se těším na další připomínky a ukázky jak uložení sbírky, tak jejich katalogizace.
S pozdravy „faleristiku“ – Brno
Pod dojmem mého předchozího příspěvku jsem se pokusil sestavit kritéria, která by podle mne měl katalogizační popis obsahovat.
Jistě tento návrh nepovažuji za dokonalý, ale beru jej jako začátek diskuze, jak by katalogizační lístek či karta měly vypadat.
A je už jedno, zda bude v papírové podobě nebo elektronické.
V každém případě se budu těšit na vaše reakce, doplnění či přímo další ukázky.
FALERISTIKA - kartotéka
Inv. číslo:
Stát:
Název:
Založeno:
Třída, skupina:
Popis:
Líc:
Rub:
Hrana:
Závěs - převýšení (ouško)
Rozměry:
Váha:
Materiál:
Stuha:
Stav:
Etuje:
Dekret:
Získáno:
Poznámka:
Uloženo: