od Altmann » Str Máj 09, 2012 6:17 pm
Odoslané: St Okt 12, 2011 8:17 am
Zaslužné řády Rakousko-uherské monarchie jsou spjaté s možnosti požádat o šlechtický titul (Výjimka byl řád Františka Josefa) .Toto privilegium však končí rokem 1884 a po tomto datumu jen prosté udělení řádu nemohlo být bráno jako podklad pro povýšení do šlechtického stavu svobodných pánů. Je možno říci,že žádný z řádu a to dokonce ani řád Sv. Štěpána neznamenal automatické povýšení do hodnosti tajného rady. O toto bylo vždy nutno požádat,ale vždy bylo vyhověno. Tato praxe končí rokem 1884.
Zcela výjimečné a mimořádné postavení mezi záslužnými řády císařství zaujímá Vojenský řád Marie Terezie. Byl vždy a zásadně udělován jen důstojníkům i když původně se k této hodnosti řadili korneti a praporčíci. Bylo to tedy vysoké vyznamenání určené za osobní a mimořádnou statečnost v boji. Výlučnost spočívalo v tom,že dekorovaný důstojník získával dědičné šlechtictví automaticky.
V řádový statut §36 hovoří jasnou řeči:
„Všichni velkokřižníci a rytíři získávají od okamžiku přijetí do řádu – eo ipse- rytířský stav, pokud již nejsou jeho příslušníky. Zde jde o původní statuta řádu z roku 1757. Mezistupeň, hodnost komandér řádu, je zřízená při reorganizaci řádu až roku 1765. Privilegia spojená s tímto řádovým stupněm jsou však stejná. Jde tedy o propojení uděleného řádu a okamžitého nabytí rytířského titulu.“
J.Lukeš ve své práci : Militärischer Maria-Therezia Orden,která vyšla ve Vídni v roce 1890 zdůrazňuje :
Že kromě penzí bylo všem členům řády paragrafy 35 -37 řádového statutu přiznáno privilegium či právo přístupu ke dvoru a rytířský stav „eo ipso“ stav svobodných pánů ale bude udělen jen tomu, kdo o to požádá. Není tedy možno trvat na tom,že každý důstojník,který obdržel Vojenský řád Marie Terezie je dědičným „svobodným pánem“ což si vysvětlíme podrobněji.
Zcela původní zámysl,který se dodržoval do roku 1804 spočíval v tom, že nositelům Vojenského řádu MT a to všech stupňů se uděloval stav a titul svobodných pánů. Bylo to šlechtictví dědičných zemí koruny. Po roce 1804 to však je již šlechtictví rakouské. Tato situace přetrvala i po roce 1867, tedy po přijetí dualismu.
V roce 1889 se armáda mění v názvu z armády c.k. na armádu c. a k.. V roce 1894 však císař podepsal rezoluci, která jednoznačně určuje,že nobilitovaní důstojníci ze zemí svatoštěpánské koruny budou nadále získávat jen a jen uherský šlechtický stav. Tato změna se tímto nařízením dotkla i stávajícího statutu Vojenského řádu Marie Terezie.
Občané „předlitevští“ tedy nadále získávají rakouský titul a stav svobodných pánů, „zalitavským“ byl udílen uherský baronat. Ale zde je problém v chápání titulu, neb uherská šlechtická hiaerchie neznala a tedy nepoužívala titul rytíře a tak uherští důstojníci získávali automaticky jen prosté šlechtictví. Toto nařízení bylo v platnosti od 08.března 1895.
Vojenský řád Marie Terezie byl jednoznačně spojen se ziskem nobilitace. To že tituly úzce bez jakéhokoliv náznaku kritiky či odporu užívali a některé rodiny nadále užívají i tací nositelé,kteří tento řád obdrželi v řádových promocích po roce 1918, Ale všem těmto důstojníkům však a bohužel, náleží jen prosté šlechtictví a nikoliv titul a postavení svobodných pánů ( tedy baronát ). Tento stav, toto povýšení mohlo být uděleno jen vladařem,tedy císařem a to prostřednictvím vydané nobilitační listiny.
Čeští důstojníci , např. plk. František Schöbl ,který svůj rytířský kříž MT obdržel ve 184 řádové promoci 17.srpna 1918 a pochopitelně i další:
Kapitán Fousek ve 185.promoci z 2.října 1918 ( v této promoci kříž obdržel i Horthy v. Nagybánya )
Poslední řádová promoce proběhla dne 3.října 1931 a řádem bylo dekorováno posledních šest důstojníků císařské armády.
Problém spočíval v tom,že za změněných poměrů nemohla být a také nebyla celá řada diplomů vyhotovena. Zde to byl např. právě Fousek, Vojáček, Wanke,ale i budoucí československý generál Schöbl. Udělením řádu sice automaticky získal šlechtický titul,ale když požádal o udělení stavu svobodných pánů vyvstal problém.
Generál Schöbl požádal o udělení stavu svobodného pána s predikátem „ z Blutigenfelsu „. Jde o starou záležitost neb tento titul získal již v roce 1649 Karel Ferdinand Schebl,který byl furýrem studentské legie a to za prokazatelné zásluhy v bojích proti Švédům při obléhání Prahy v roce 1849. Schöbl se prohlásil za jeho přímého potomka, což je pikantní, neb to nemohl ničím a nijak prokázat. To,že neexistuje žádný doklad bylo zdůvodněno požárem a zničením matriky. Ministerstvo tento požadavek akceptovalo,uznalo a oznámilo plk. Schöblovi,že predikát získá spolu s baronátem po zaplacení finanční a předepsané taxy. Schöbl taxu obratem zaplatil,ale k rychlé změně společenských poměrů a rozpadu monarchie k vydání žádné listiny nedošlo a pan plukovník se povyšujícího privilegia nedočkal.
Taxa byla uhrazena 16. října 1918. O vrácení poplatku požádal již čs.generál Schöbl ve funkci velícího generála čs.armády na Slovensku dne 12.12.1918 a peníze mu jsou vráceny 20.ledna 1919.
Závěr:
Všechny řády,ale také tituly zanikají s pádem monarchie na podzim roku 1918. V ČSR to byl zákon č.61 z 10.prosince 1918,kterým bylo stanoveno zrušení šlechtictví a řádu. To však je již jiná kapitola,která nesouvisí se slavným Vojenským řádem Marie Terezie. My jen můžeme konstatovat,že rodina a pozůstalí gen. Schöbla, či majora Wankého, kpt. Fouska a dalších důstojníků ,kteří tímto řádem byli vyznamenání si
přisuzují titul svobodných pánů neoprávněně,ale tato uzurpace je jim mlčky trpěna.
Vážení přátelé,
dovolím si trochu upřesnit pojem automatické šlechtictví snad to pro pochopení bude srozumitelné. Mně tato problematika vždy moc zajímala zajímá. Toto jsem kdys napsal na "valku", ale nějak na to nikdo nereagoval. My jsme však "echt" faleristická stránka a tak prosím o Vaše připomíínky či doplnění.
Literatura:
Dr.phil.Geza Baron Kövess von Kövessháza: Die Militär Maria Theresien-Ordens-Ritter des Weltkriegess 1914-1918
Dr.Carl Freiherrn von Bardolff : Der Militér Maria Theresien Orden im Weltkrieg 1914-1918
Roman Freiherr von Procházka: Österrichisches Ordenshandbuch
Jan Županič: Nová šlechta rakouského císařství