Pamětní a záslužná medaile z roku 1879
Napísal: Ned Máj 12, 2013 5:08 amPamětní a záslužná medaile z roku 1879
Odběratelé a pozorní čtenáři našeho faleristického časopisu jistě chápou znají, že udělení medaile „od císaře pána“ popisujeme jako něco, celkem mimořádného a v rodině vyznamenaného vzácného, památečního. Hovoříme o klasické středostavovské rodině ať již ve Vídni nebo v Praze či v Budapešti. Medaile či řád, který dotyčný s patřičným dopisem a potvrzujícím dekretem byl ve většině případu uložen v tak zvaném parádním pokoji na čestném místě ve „skleníku“ což byl kus nábytku určený k vystavování vzácnosti (na obdiv i k závisti) návštěv. K nošení vlastní dekorace byl určen tak zvaný „druhý kus“ zakoupený k běžnému nošení na stejnokroji či občanském oděvu. I o této problematice jsme v Signu psali. Tolik jsem si dovolil k úvodu.
Mým cílem však je ukázat, že ve společnosti 19.století samotná dekorace a její nošení bylo i znakem jistého postavení nejen vyznamenaného, ale celé rodiny. Medaili, kterou zde předvedu je sice již jen okrajovou záležitosti faleristiky, možná,že mnozí namítnete,že toto přece do faleristiky nepatří. Já bych v návaznosti k tomu co jsem napsal chtěl přátelům ukázat medaili, která byla určena jako odměna a poděkování rodiny státního úředníka své služebné. Zde je nutno si uvědomit i to, že nehovoříme o prosté služce, ale o hospodyni, která měla na starosti bezproblémový chod rodiny úředníka a to je i starost o děti, vaření, čistotu domu a podobné věci, které dnes v našich rodinách zastávají naše manželky( doufám,že toto zrovna nebude žádná číst).Ono se dnes celkem těžko chápe, že i Božena Němcová v době své největší chudoby měla vlastní služku.
Kdys jsem získal stříbrnou zlacenou medailí s nápisem:
Avers:
„ZUM ANDENKEN VON WENZEL a EMILIE ECKEL
31.DECEMBER 1879“
(Na pamiatku od Wenzla (Václava) a Emily (Emílie) Eckl (Ecklových) 31. decembra 1879)
Revers:
„DER ANNA SVOBODA FÜR TREUE EHRLICHE DIENSTE VON 40 JAHREN“
(Anne Svobodovej za verné a čestné 40 ročné služby)
V horní části medaile je ozdobný závěs s oválným ouškem pro zavěšení na stuhu.
Průměr medaile : 40mm
Váha medaile: 16,60g
Za překlad děkuji příteli Dr. T. Šefrankovi
Medaile se nosila na úzké černé stuze(sametce) tak jak to bylo zvykem koncem století na krku.
Rodina Eckel byla význačná pražská židovská rodina, která tímto způsobem ocenila svoji služebnou a je zcela jisté, že tato v této době již starší dáma tuto medaili považovala za jistý druh pocty a poděkování za své celoživotní a věrné služby.
Chápu, že mnozí namítnou,proč zrovna toto. Chtěl bych upozornit, že klasická Záslužná medaile za čtyřicetileté věrné služby byla založena dne 18. srpna roku 1898. Osobně tuto „rodinnou“ medaili považuji za jistý důkaz, že v celé tehdejší společnosti chyběla právě taková medaile, která by ocenila celoživotní službu v tomto případě věnovanou císařství a císaři.
Prameny:
Časopis SIGNUM číslo 5 V.řada, březen 2009
(Zde je podrobněji popsaná Záslužná medaile za XXXX.let věrné služby)
Odběratelé a pozorní čtenáři našeho faleristického časopisu jistě chápou znají, že udělení medaile „od císaře pána“ popisujeme jako něco, celkem mimořádného a v rodině vyznamenaného vzácného, památečního. Hovoříme o klasické středostavovské rodině ať již ve Vídni nebo v Praze či v Budapešti. Medaile či řád, který dotyčný s patřičným dopisem a potvrzujícím dekretem byl ve většině případu uložen v tak zvaném parádním pokoji na čestném místě ve „skleníku“ což byl kus nábytku určený k vystavování vzácnosti (na obdiv i k závisti) návštěv. K nošení vlastní dekorace byl určen tak zvaný „druhý kus“ zakoupený k běžnému nošení na stejnokroji či občanském oděvu. I o této problematice jsme v Signu psali. Tolik jsem si dovolil k úvodu.
Mým cílem však je ukázat, že ve společnosti 19.století samotná dekorace a její nošení bylo i znakem jistého postavení nejen vyznamenaného, ale celé rodiny. Medaili, kterou zde předvedu je sice již jen okrajovou záležitosti faleristiky, možná,že mnozí namítnete,že toto přece do faleristiky nepatří. Já bych v návaznosti k tomu co jsem napsal chtěl přátelům ukázat medaili, která byla určena jako odměna a poděkování rodiny státního úředníka své služebné. Zde je nutno si uvědomit i to, že nehovoříme o prosté služce, ale o hospodyni, která měla na starosti bezproblémový chod rodiny úředníka a to je i starost o děti, vaření, čistotu domu a podobné věci, které dnes v našich rodinách zastávají naše manželky( doufám,že toto zrovna nebude žádná číst).Ono se dnes celkem těžko chápe, že i Božena Němcová v době své největší chudoby měla vlastní služku.
Kdys jsem získal stříbrnou zlacenou medailí s nápisem:
Avers:
„ZUM ANDENKEN VON WENZEL a EMILIE ECKEL
31.DECEMBER 1879“
(Na pamiatku od Wenzla (Václava) a Emily (Emílie) Eckl (Ecklových) 31. decembra 1879)
Revers:
„DER ANNA SVOBODA FÜR TREUE EHRLICHE DIENSTE VON 40 JAHREN“
(Anne Svobodovej za verné a čestné 40 ročné služby)
V horní části medaile je ozdobný závěs s oválným ouškem pro zavěšení na stuhu.
Průměr medaile : 40mm
Váha medaile: 16,60g
Za překlad děkuji příteli Dr. T. Šefrankovi
Medaile se nosila na úzké černé stuze(sametce) tak jak to bylo zvykem koncem století na krku.
Rodina Eckel byla význačná pražská židovská rodina, která tímto způsobem ocenila svoji služebnou a je zcela jisté, že tato v této době již starší dáma tuto medaili považovala za jistý druh pocty a poděkování za své celoživotní a věrné služby.
Chápu, že mnozí namítnou,proč zrovna toto. Chtěl bych upozornit, že klasická Záslužná medaile za čtyřicetileté věrné služby byla založena dne 18. srpna roku 1898. Osobně tuto „rodinnou“ medaili považuji za jistý důkaz, že v celé tehdejší společnosti chyběla právě taková medaile, která by ocenila celoživotní službu v tomto případě věnovanou císařství a císaři.
Prameny:
Časopis SIGNUM číslo 5 V.řada, březen 2009
(Zde je podrobněji popsaná Záslužná medaile za XXXX.let věrné služby)