Odznak pro hornisty c. k. zeměbrany

[Altmann]

Odznak pro hornisty c. k. zeměbrany
Hornistenabzeichen für Lahnwehrtruppen

Odznak je zajímavé mimo jiné i tím, že v tomto případě nehovoříme o vyznamenání vojáka, ale jde o odznak odbornosti, který byl vojínovi přidělen na základě funkčního zařazení a pochopitelně i znalosti a zvládnutí hudebního nástroje (horny-trubky-polnice).

Vlastní odznak byl zřízen a do zeměbrany zaveden v roce 1909. Věstník z 5. ledna 1909 upřesňuje, že odznak je zaveden u každé setniny (roty) jako náhrada dosavadních bubeníků. (Upřesnění ze dne 25. června 1908).

Odznak je ražba z obecného kovu (tombak) případně jen slabého plechu. Ve středu odznaku je svisle umístěna polnice a kolem je věnec z dubových listů. V některých případech se v horní části odznaku nachází malý štítek s číslem jednotky (pluku). Odznak v tomto případě nese název: Hornistenabzeichen mit Regimentsnummer.

Odznak se tedy neuděloval jako vyznamenání, ale byl přidělen (fasoval se). Na uniformách jej nosili vojíni a poddůstojníci pochodových hudeb c.k. zeměbrany. Tito hudebníci na rozdíl od svých kolegů společného vojska i honvédů nenosili na límci znak lyry.

Alexandr A. Marko ve svém prodejním katalogu položka, č. 485 odznak nazývá vyznamenáním:
Hornistenauszechnung für Landwehr und Honved 1909. V tomto případě jde jen o snahu odznak nazvat vyznamenáním a tak i navýšit cenu.

Odznak v originálu je sám o sobě dostatečně vzácným a není potřeba uměle jeho cenu navyšovat. Zde můžeme hovořit o odznaku odbornosti. Jde o tradici, která se promítá až do armády ČSLA, která zde (možná i nechtěně) svými odznaky "Vzorný voják" a "Třídní specialista", navázala na tuto starou rakousko-uherskou historii i slavnou vojenskou tradici.