Vyznamenání pro vojenské horské vůdce

[Altmann]

Vyznamenání pro vojenské horské vůdce
Militärbergführerauszeichnung

Tento zajímavý odznak, který je netypický v celé řadě zde popsaných odznaků-vyznamenání, byl založen až ke konci války v roce 1918.

Zavedení odznaku do armády bylo zveřejněno Výnosem ze dne 28. června 1918 jako dodatek k věstníku část 30.

Odznak jako vyznamenání udíleli velitelé armád a to na návrh velitele jednotky (skupiny) horských vůdců. Vyznamenání nebylo nárokové, ale záslužné a udělit jej bylo možno vždy za výkon nad rámec povinností. Takový voják specialista musel prokázat zvládnutí úkolů v těžkých horských klimatických podmínkách, ale i za silného odporu a pod palbou nepřátelských jednotek.

Odznak byl určen jako viditelné ocenění všech vojáků-specialistů bez ohledu na jejich hodnost, tedy i důstojníkům jednotky.

Tyto odznaky jsou vzácné, známe odznaky:

1. vyšívané
2. odznaky vyrobené z bronzu či tombaku, ale i mosazi.
3. odznaky ražené ve stříbře a silně zlacené - zde však můžeme předpokládat privátní úpravu. Odznaky se vyráběly i po roce 1920 a tak jsou mnohdy některé soukromé ražby podobné více elegantnímu šperku než prostému vojenskému odznaku.

Poznámka:
Po otevření fronty na italské hranici v roce 1915, kdy válka v první fázi bojů probíhala na vrcholcích hor, si velení RU armády uvědomilo, že nemá specielní jednotky alpinistů jako tomu bylo např. v armádě italské. Armádě se však dostalo pomoci a podpory místního obyvatelstva, statečných Tyrolanů a Slovinců, kteří dobrovolně nastoupili službu k těmto specializovaným jednotkám, případně mladí horalé byli k těmto jednotkám převeleni.

Nově vytvoření jednotky, skupiny či roty (setniny) horských vůdců byly přidělovány na ohrožené vysokohorské úseky obranné linie s cílem pomoci ostatním vojákům v orientaci, ale i vysvětlit, jak se např. chovat v lavinovém nebezpečí, jak se chránit před omrzlinami a celkově pomoci vojákům přežít v těchto mnohdy nelidských podmínkách. Působili také jako poradci při stavbě horských lanovek, budování okopů, zákopů a úkrytů. Jejich znalost terénu byla využita i pro práce záchranářů a odborníků na lavinové nebezpečí, či kamenné sutě. Horští vůdci měli velkou vážnost a úctu v celé armádě.

Odznak se v našich podmínkách vyskytuje vzácně.