Rakousko-Uherské letecké odznaky:

Pro všechny letce aktivní i záložní, mimoaktivní byl založen odznak polního pilota,který mohl být udělen i civilistovi, který se pravidelně a aktivně účastnil každoročních cvičení a polních manévrů c. a k. armády. Na návrh velitele vzduchoplaveckých jednotek při ministerstvu války došlo k udělení odznaku "Polní pilot" spojený s čestným titulem polního pilota. Uvedená forma udělování byla dodržována i v průběhu prvních dvou let války jako jmenování pilotů polními piloty. Teprve později a to od 02.09.1916 mění podmínky pro získání odznaku a tento se stává záslužným a výkonnostním odznakem, tedy jde o vyznamenání,vázané na tyto disciplíny,

POLNÍ PILOT musel splnit tyto podmínky:

l. Prokázání zvládnutí náročné pilotáže,
2. základní technické znalosti "draka" i motoru,
3. základy navigace a meteorologie,
4. znalost a obsluhu všech zbraní letounu,
5. znalost mapy a orientace dle mapy,
6. práce leteckého snímkování,
7. prokázat nejméně 50 bojových letů,kde nejméně jeden je v trvání dvou hodin.

Letcům, kteří před 31.12.1913 obdrželi odznak polního pilota spojený s titulem Polní pilot, udělený na doživotí byl odznak ponechán. Všichni ostatní museli po tomto termínu absolvovat určitý počet letových hodin, aby mohli i nadále tento krásný odznak nosit. Konečné a definitivní přiznání k nošení odznaku mělo být až po čtyřech letech, kdy byl titul udělen nastálo. Výjimka však existovala např. při prokázání statečnosti před nepřítelem. Můžeme říci, že tento odznak se řadí mezí výkonnostní, ale i záslužné dekorace.

Zkušenosti z balkánských válek 1912-13 prokázali,že letectvo je zbraň budoucnosti, ale v této době mělo Rakousko-Uhersko jen 18 aktivních důstojníků letectva. Tehdy major Emil UZELEC (později generál Chorvatské armády) navrhl zřízení odznaku jako viditelné odměny nošené na stejnokroji polního pilota. Navrhl i uniformu letectva, kterou se však realizovat nepodařilo. Major Uzelec požadoval, aby i poddůstojníci a mužstvo absolvovali pilotní výcvik. Bylo to předvídavé a piloti v hodnostech poddůstojníků prokázali statečnost a maximální nasazení. Patřili mezi nejvíce dekorované poddůstojníky z let 1914-18.
Na přiložených obrázcích jsou dva základní typy, odznak z doby císaře Františka Josefa I. Je zde i osobní pilotní odznak příslušníka letectva nadporučíka Roberta Kollitsch.

Letecké odznaky císaře Karla I. 1916-1918:

Po smrti císaře Františka Josefa I. a v době nástupu císaře Karla na císařský trůn došlo i ke změně inciály ve štítě. Věstníkem ze dne 02.10.1917 doznal odznak polního pilota změnu. Rakouská koruna byla nahrazena spojenou korunou rakouskou (Rudolfova) a korunou uherskou (Sv. Štěpána) Písmeno na štítě "FJI" bylo nahrazeno iniciálou císaře Karla "K".
Současně se začátkem vlády císaře Karla dochází k založení vlastního,ale odlišného odznaku (13.05.1917) pro letecké pozorovatele.
Pro udělení odznaku bylo nutno splnit tyto disciplíny:

l. Orientaci v terenu, meterologi, hlásné službě fotografování a vyhodnocení leteckých snímků.

2. Vyhodnocení pozemních bojlů, rozpoznávání typu letadel a ovládání palubních zbraní.

3. Pokázat základní znalosti v údržbě notorové části a draků letadel.

4. Prokázat nejméně 10 bojových letů. z toho jeden v trvání nejméně dvou hodin,kdy došlo k bombardování.

Při zranění či statečném chování před nepřítelem bylo možno udělit odznak bez splnění všech daných pravidel.


Zde vystavené dva exempláře odznaků mohou sloužit k posouzení pravosti a originality odznaků tohoto typu.


Literatura:

Berthold ZANKEL: Rakouské letecké a pilotní odznaky z let 1912-1918
Oldřich KRAUS: Kvalifikační odznaky Rakousko-Uherské armády

Stává se dobrým zvykem hledat zapomenuté vojáky, hrdiny i ty prosté dělníky války. I na stránkách SFS a dále na http://www.valka máme možnost se seznámit se skupinou takových mimořádných statečných vojáků, kteří v letech Velké války prokazovali maximální nasazení a statečnost.

Pan Jiří Mašek ( www,.valka.cz) nás seznámil s piloty Rakousko-Uherské armády, s jejich úspěchy v boji proti kolegům ve zbraní, pilotům spojeneckých armád. Zde se jen pokusíme ukázat na jejich ocenění, vyznamenání a dekorace. Pokusíme si v obecné rovině rekonstruovat řády a vyznamenání, které mohli díky své hodnosti obdržet a vysvětlit, problematiku dekorování pilotů v důstojnické hodnosti a vyznamenání určené pro piloty, poddůstojníky. Jde především o tyto piloty:

URBAN Karel
JÄGER Otto
BÖNSCH Eugen
WEBR Rudolf
RISZTICS Johann
HEFTY Friedrich
UDVARDY Ferdinand
KOWALZIK Julius
HEYROWSKY Adolf
NIKITSCH Karl
MARIER Josef
KASZA Alexander
PETER Franz

Mezi největší esa však rozhodně patřil:
Godwin Brumowski
Gottfried von Banfield (se svým křížem Vojenského řádu Marie Terezie, ale také udělením Velké záslužné medaile (Velké Signum Laudis) se zcela vymyká jakémukoliv příměru.
Jiří Kostrba
Karel Nikič
Otto Jindra

Ale i mnoho dalších, dnes pozapomenutých osobností armády mocnářství.

Nejprve je nutno si uvědomit, že doplňování leteckého personálu se provádělo výběrem, na základě osobní žádosti jmenovaného. Samotný výběr pro funkce pilota byl náročný, jmenovaný musel prokázat technické znalosti i osobní statečnost, absolvovat náročný pilotní výcvik a na základě specielních zkoušek obdržel výkonnostní odznak polního (námořního) pilota. K nové zbrani se hlásili důstojníci pěchoty či jezdectva, ale i dalších pozemních složek armády, kteří již v bojích obdrželi své záslužné medaile a jako piloti si svoji statečnosti vysloužili další, i vysoké řády monarchie (Leopoldův řád, Řád Železné koruny). V literatuře se setkáváme s konstatováním,že dotyčný obdržel takové vyznamenání či takový řád. Na ukázkách (rekonstrukce) uvidíme, jak takové dekorace vypadají a co pro důstojníka či poddůstojníka znamenají. V první části si ukážeme některé výkonnostní odznaky. Dále to budou řády a vyznamenání určené pro piloty v hodnosti důstojníků a piloty, kteří na hodnost důstojníka nesplňovali podmínky(vzdělání), ale jejich dekorování medailemi Za statečnost s páskami za opakované udělení je impozantní.

Jako důkaz výběru zde uvádíme citaci z osobního deníku Rakousko-Uherského důstojníka dělostřelectva, Čecha poručíka Ing. Bohumila Sperlinga (správně Moravan z Brna). I když jmenovaný byl záložním důstojníkem a jistě i on rád přivítal konec války, v jeho deníku máme možnost číst:

27.08.1918
„Včera rozhodli jsme se s Lt. Altmannem, že jdeme k letcům a dnes jsme to po velkém shánění přece odeslali. U lékaře byli jsme krátce a vždy neměl času, až po čtvrté napsal všude normál a potvrdil nám těch 6 až 7x napsaných normálů. Tedy zase změna„ tolik z osobního deníku záložního poručíka. Snad jako důkaz o výběru k elitní zbrani postačující příklad.

Není bez zajímavosti, že vysoká ocenění nošená na prsou pilotů nebudila závist. Jistě to bylo i tím, že vojáci v zákopech mohli pozorovat jejich boj na život a na smrt.

Ukázka č. 1:

Výkonnostní odznaky:
Jde o originální odznaky polních pilotů RU armády.

Ukázka č.2:
Jde o neoficielní odznaky a dekorace, které však jsou vojáky nošena jednak na stejnokroji, ale i na čepicích i když to u letectva nebylo zvykové právo jako tomu bylo u pozemních jednotek. Ukázka zahrnuje několik takových odznaků. Všechny odznaky a medaile jsou originální ražby vhodné pro porovnání s možnými podvodnými ražbami



Literatura:
KRAUS, Oldřich: Kvalifikační odznaky Rakousko-Uherské armády, Plzeň 2005
STEINER, Jörg: Pilotní odznaky Rakouské monarchie (Odznak polního pilota 1913),
SIGNUM Brno, V.řada, březen 2009
HOBST, Leonard: Český důstojník na frontách monarchie, Brno 2003

Piloti RU byli mladí a stateční, žili a bojovali v malých stmelených kolektivech. K letectvu se přihlásili dobrovolně, absolvovali kvalitní výcvik a v bojích prokázali svoji statečnost.

Pro mladé lidi, kteří se s touto problematikou seznamují může být zajímavý poznatek, že důstojník mohl obdržet řády, ale poddůstojník nikoli. Je to o tradicích. Kdy založení nejvyššího Vojenského řádu Marie Terezie bylo určeno jako nejvyšší odměna statečnosti důstojníka. Pro statečného vojáka, který nemohl být dekorován řádem však byla zřízená medaile Za statečnost. .

V rozvrstvené rakousko-uherské společnosti tento problém nebyl chápán jako jistý druh diskriminace, spíše byl voják v poddůstojnické hodnosti, dekorovaný těmito medailemi vážen a ctěn, neb tyto medaile se udělovali vzácně a jen těm statečným. U letectva se tak stávalo, že mladí piloti byli nositeli několika jak zlatých medailí tak především stříbrných medailí. Opakované vyznamenání se na stuze projevilo přidáním kovové pásky (spony)- viz obrázek. Pro pochopení problematiky jsou zde ukázky řádu a vyznamenání. V době nástupu císaře Karla I. byla zřízena medaile Za statečnost pro důstojníky. Zde se na stuhu upevňovalo kovové písmeno „ K „.(viz obrázek)

Na snímcích mladých mužů v leteckých uniformách však vidíme i další dekorace spojenců. U důstojníků to byl především Železný kříž 1914 I. a II.třídy. Velmi často vojáci mají na uniformě dekoraci Tureckého půlměsíce (viz Signum Brno). Poddůstojníci jsou dekorování Německou záslužnou medailí II.třídy. Dále jde o bulharský záslužný řád s meči, případně o kříže Za chrabrost 1915.

Moji snahou je jen ukázat a přiblížit problematiku dekorování pilotů. Nejde přeci jen o prostý výčet sestřelů letedel protivníka, ale o celkové pochopení osobnosti člověka.



Prameny:
Vlastní archiv
Poděkování kolegovi Faleristika a Signum Brno