Čestné a výkonnostní odznaky Rakousko-Uherské armády

[Altmann]

ÚVOD:


Dovolím si Vám postupně představit Rakousko-Uherské výkonnostní odznaky. Je pravda,že jsem tyto odznaky zpracoval i pro jisté české stránky, ale mým cílem je pro každý odznak zde založit vlastní rubriku tak, abychom mohli text postupně opravovat, doplňovat o další zajímavůstky, tedy dělat to co činí faleristiku zajímavou. Vím, že mnozí z Vás doplní text i obrazovou přílohu. Mým cílem je zpracovat tyto odznaky přehledně, aby naši přátelé mohli tyto stránky používat jako jistou učebnici a nenechali se tak ošidit různými nepoctivými překupníky. Lze rozeznat originál a kopii, ale to zde rozepisovat nebudu neb to je vždy jen poučení pro nepoctivé výrobce.
Nepopírám, že zde využívám znalosti pana Jörga Steinera, známého rakouského faleristy, ale i našeho známého plzeňského faleristy pana Krause. Moje práce je tedy zaměřena jen a jen na pomoc faleristům a v žádném případě netvrdím,že vše co zde budeme postupně uveřejňovat je vyčerpávající informaci.
Protože tyto odznaky se objevují v nabídkách nepoctivých prodejců, může mi každý napsat a pokusíme se upřesnit o co vlastně jde. Pište na:
lfslfs@atlas.cz nebo mi pošlete SZ, pokusím se každému poradit (pokud budu sám vědět a znát).

[Altmann]

Čestné a výkonnostní odznaky Rakousko-Uherské armády
Tätigkeitsabzeichen der Österreichisch-Ungarischen Armee

Neúspěšná válka v roce 1859 a následně ne příliš dobře vedená válka proti Prusku v roce 1866 donutilo vojenské velení rakouské armády k podstatným změnám. Nejprve to byla samotná výstroj vojáka, kdy se barva stejnokroje mění na tmavomodrou, do armády se místo pušek systému Lorenc zavádí puška systému Werndl, mění se kvalita dělostřelectva a všeobecně dochází k modernizaci armády.

Hlavním a důležitým prvkem však je to, že armádní veleni si uvědomuje, že mužstvo (vojáci a poddůstojníci) nejsou jen potrava pro děla, ale že jde o myslící lidi, které je dobře do této modernizace zapojit. Svůj vzor si rakouská armáda bere ze zkušenosti armády pruské.

Vojenští velitelé si po zkušenostech z válečných tažení minulých let uvědomují, že je nutno zlepšit jednak střelecký výcvik jednotlivce a získat vojáky pro zvládnutí dalších specializací, které s novinkami v armádě úzce souvisejí. Byl zaveden telefon, strojní puška (kulomet) Schwarzlose, dochází k uznání ženijní práce a je pochopen význam týlového zabezpečení (logistiky).

Pro vlastní motivaci vojáků bylo mimo jiné zřízeno i zvláštní vyznamenání, kterým se stávají látkové pletené šňůry. Toto viditelné ocenění bylo skutečně pojmenované jako vyznamenání (Auszeichnung) i když hovoříme o výkonnostním odznaku. Obecně se odznaky nosili na pravé straně hrudi, snad aby byl jejich význam správně chápán v tom smyslu, že nejde o klasické vyznamenání. Tyto čestné a výkonnostní odznaky neměly svůj pevný statut, ale jejich udělení se zapisovalo do kmenové knihy.

První takové vyznamenání v podobě střelecké šňůry bylo zavedeno Nařízením ze dne 13. července 1868. Zde jsou také specifikovány podmínky pro udělení:

Voják musel absolvovat tři střelecké stupně rozdílné obtížnosti. Platnost tohoto vyznamenání byla však jen do doby, kdy svoji střeleckou zručnost a dovednost musel opět prokázat a obhájit.

Popis takové střelecké šňůry je následující:
Jsou vyrobeny z ovčí vlny, která je obarvena do červena (šarlatová červeň). Šňůry mají celkem pět (5) bambulí. Vlastní šňůra musí být minimálně 4 mm silná a 53,5 cm dlouhá. V horní části je spletená v copánek, 11 cm dlouhý. Nad tímto copánkem je bambule, která je posuvná. Tato bambule je velká v průměru 3,5 cm. Zavěšené bambule jsou velké v průměru 3 cm a větší v průměru 4 cm.

Pro informaci soupis střeleckých šňůr:

1. Střelecké vyznamenání pro myslivecké jednotky, zal. 13.07. 1868
2. Odznak (šňůry) pro kormidelníky ženijního vojska, zal. 29. 07. 1869
3. Pracovní šňůry (vyznamenání) pro ženijní jednotky, zal. 15. 11. 1869
4. Střelecké šňůry pro uherskou zeměbranu, zal. 25. 06. 1876
5. Střelecké šňůry pro výtečné střelce c.k. zemských střelců, zal. 06.04. 1878
6. Pracovní vyznamenání (šňůry) pro železniční a telegrafický pluk, zal. roku 1890/91
7. Vyznamenání, střelecké šňůry pro elitní střelce pěchoty, zal. v roce 1906
8. Vyznamenání, střelecké šňůry pro elitní střelce myslivců
9. Střelecké šňůry pro vyšší střelce c.k. zemských střelců, zal. 28. 06. 1906
10. Vyznamenání, střelecké šňůry pro dělovody, rok založení 1910


Všechny tyto šňůry si voják připevňoval na knoflík levého nárameníku. U dalších uniforem, které neměli nárameník si voják našíval knoflík případně šňůru upevňoval dle výstrojního řádu, kde bylo přesně specifikováno jak se šňůra nosí. Poddůstojníci a vojáci si šňůry nepředpisově vylepšovali různými předměty (drobné píšťalky, nábojnice, kotvičky). Toto jistě povoleno nebylo, ale v mnoha případech to bylo trpěno.

Tyto střelecké šňůry se stávají oblíbeným „módním „ doplňkem uniforem vojáků. Je zajímavé, že oddíly letectva, námořnictva a jízdy tyto výkonnostní šňůry u svých jednotek nezavedlo a naopak o nic nechtělo ani slyšet.

Poznámka:
Pro rozpoznávání jednotlivých šňůr můžeme doporučit skvělou práci pana Oldřicha Krause.

Literatura:
Pavel Patejdl: Čestné a výkonnostní odznaky Rakousko-Uherské armády
Jörg C. Steiner: Orden und Ehrenzeichen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie. 1991
Oldřich Kraus: Kvalifikační odznaky
Alexander A. Marko: Auszeichnungen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, 1997

Poznámka:
Ve spolupráci s kolegy Faleristikou a postupně popíšeme všechny další dostupné odznaky a upozorníme i na kopie, které se vyskytují na Aukru.