Výkonnostní odznak pro telegrafisty
Napísal: Štv Apr 26, 2012 6:58 amVýkonnostní odznak pro telegrafisty
Telegraphistenauszeichnung
Rozvoj techniky a nové vědecké poznatky spojené s praktickým využitím těchto objevů, přinášejí i do armády nové požadavky na odbornost a specializaci vojáků jednotek a útvarů armády Rakousko-Uherské monarchie.
Tento odznak, či specializované vyznamenání byl vyhrazen jako viditelně nošená dekorace (vyznamenání) pro příslušníky telegrafního pluku (Telegraphen Regiment) a dále pro příslušníky telegrafních specialistů pěších i jízdních pluků a jednotek armády i zeměbrany. Můžeme s jistou nadsázkou hovořit o zrodu spojovacího vojska, které později v dobách světové války prokázalo svůj význam a dokonalost výcviku v bojovém nasazení vlastních vojáků armády.
Podmínky pro získání odznaku byly přísné a náročné. Každý specialista musel absolvovat Telegrafní školu (Telegraphenschule). Po ukončení školy a přemístění k jednotkám armády museli tito vojáci absolvovat další specializované školení, které se lišilo v závislosti na druhu vojska. Jiné požadavky byly kladeny na příslušníky pěších jednotek, jiná specializaci, byla jistě u jízdních jednotek, jiné požadavky na spojení byly uplatňovány u dělostřelectva či v horském terénu.
V každém případě, při každém služebním zařazení však tento voják – specialista musel prokázat znalosti v používání telegrafní abecedy "morse" musel zvládnout armádní předpisy pro signály. Zcela dobře i v těžkých polních podmínkách musel prokázat plné zvládnutí aparátu a i jednoduché opravy telegrafu, telefonu a dalších přístrojů na které byl cvičen.
Odznak byl zaveden v roce 1906. Problematiku vlastního odznaku upřesňuje oběžník z 29. října 1906.
Rozeznáváme opět odznak v masivní ražbě a dále odznak, který je vyrobený z mosazného plechu. Odznaky mohou být zlaceny. Cena plechových odznaků byla stanovena na 1 korunu a 36 haléřů.
Příslušníci jednotek maďarského Honvédu (zeměbrany) používali odznak s uherskou svatoštěpánskou korunou (távirász jelvény).
Telegraphistenauszeichnung
Rozvoj techniky a nové vědecké poznatky spojené s praktickým využitím těchto objevů, přinášejí i do armády nové požadavky na odbornost a specializaci vojáků jednotek a útvarů armády Rakousko-Uherské monarchie.
Tento odznak, či specializované vyznamenání byl vyhrazen jako viditelně nošená dekorace (vyznamenání) pro příslušníky telegrafního pluku (Telegraphen Regiment) a dále pro příslušníky telegrafních specialistů pěších i jízdních pluků a jednotek armády i zeměbrany. Můžeme s jistou nadsázkou hovořit o zrodu spojovacího vojska, které později v dobách světové války prokázalo svůj význam a dokonalost výcviku v bojovém nasazení vlastních vojáků armády.
Podmínky pro získání odznaku byly přísné a náročné. Každý specialista musel absolvovat Telegrafní školu (Telegraphenschule). Po ukončení školy a přemístění k jednotkám armády museli tito vojáci absolvovat další specializované školení, které se lišilo v závislosti na druhu vojska. Jiné požadavky byly kladeny na příslušníky pěších jednotek, jiná specializaci, byla jistě u jízdních jednotek, jiné požadavky na spojení byly uplatňovány u dělostřelectva či v horském terénu.
V každém případě, při každém služebním zařazení však tento voják – specialista musel prokázat znalosti v používání telegrafní abecedy "morse" musel zvládnout armádní předpisy pro signály. Zcela dobře i v těžkých polních podmínkách musel prokázat plné zvládnutí aparátu a i jednoduché opravy telegrafu, telefonu a dalších přístrojů na které byl cvičen.
Odznak byl zaveden v roce 1906. Problematiku vlastního odznaku upřesňuje oběžník z 29. října 1906.
Rozeznáváme opět odznak v masivní ražbě a dále odznak, který je vyrobený z mosazného plechu. Odznaky mohou být zlaceny. Cena plechových odznaků byla stanovena na 1 korunu a 36 haléřů.
Příslušníci jednotek maďarského Honvédu (zeměbrany) používali odznak s uherskou svatoštěpánskou korunou (távirász jelvény).